Jan Amos Komenský se stal proslulým a zkušeným pedagogem, ale jako duchovní a biskup Jednoty bratrské byl také pastýřem, který se vyznačoval osobním vztahem, vnímavostí i moudrostí. Jeho konkrétní pastorační přístupy se odkrývají zvláště v dopisech, které psal různým adresátům – sborům i jednotlivcům. Takovým pastoračně nabádavým dopisem je list psaný v roce 1649 z Lešna mladému bratrskému kazateli Petru Sekuriovi, který působil v Lednici v horních Uhrách na území dnešního Slovenska poblíž moravských hranic.

Článek do Českého zápasu

I když se náš zájem v Církvi československé husitské soustřeďuje předně na dobu české reformace a osobnosti s ní spjaté, nelze ztrácet ze zřetele ani období před Janem Husem a husitstvím. Jedná se o samotné počátky formování české kultury a státního útvaru, které měly spojitost s šířením křesťanství.

„Mám syna sedmnáctiletého, mladíka ne špatných vloh…“, takto psal Jan Amos Komenský v dopise z Amsterodamu v roce 1664 o svém synovi Danielovi. Daniel (1646-1692) byl synem Komenského z druhého manželství s Marií Dorotou Cyrilovou, která zemřela roku 1648 v Lešně. Tehdy byly Danielovi dva roky. Měl ještě tři starší sestry. Výchova jediného syna a nejmladšího z dětí ležela Komenskému na srdci a snažil se mu poskytnout dobré vzdělání. Přál si, aby jeho syn byl duchovním, a tomu odpovídalo i zaměření a obsah jeho studia.

Z hlediska dalšího životního putování bylo období studií a kazatelské a učitelské působení Jana Amose Komenského na Moravě téměř idylické. Pro Komenského však nastalo období těžkých zkoušek. Do jeho života bolestně zasáhly události třicetileté války – zdrcující porážka stavů v bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a následně politické a náboženské změny, kdy bylo v Českých zemích pod vládou Habsburků povoleno pouze římskokatolické vyznání.

1)     Jaká je ve Vaší diecézi aktuální strategie pro nakládání s finančními prostředky? Co je pro Vás v oblasti hospodaření největší výzvou?
Naše církev se vydala cestou k hospodářské soběstačnosti. To je cesta nezbytná a realistická, oproti pasívnímu spoléhání se na štědrou podporu státu z jeho rozpočtu, který však souvisí s konkrétní politickou i ekonomickou situací.

Ježíš mluvil překvapivě velmi často o penězích. V jeho podobenstvích a výrocích je toto téma velmi časté. Hovořil o podnikání (Mt 25,14-30), o výplatě (Mt 20,1-16), o dluzích (Mt 18,20-35), o rozhazování peněz (L 15,12-14) i o zpronevěře (L 16,1-9).

Náboženské a pedagogické spisy J. A. Komenského náležely k důležitým vybavením knihoven duchovních a učitelů první generace Církve československé (husitské). Výchova a vyučování mladé generace byly pochopeny jako významný a velmi podstatný úkol církve.