Definice říká, že etické anebo morální dilema představuje situaci, ve které není správného či nesprávného výběru.
Jedinec si musí vybrat mezi dvěma alternativami, které mají skoro stejně silné dobré a stinné stránky.
Současná doba zhruba v poslední dekádě je definována do té doby nevídaným rozpadem společnosti na názorové proudy. Toto do světa přinesly sociální sítě, jejichž mechanismus umožňuje lidem předkládat sady informací a názorů, které potvrzují jejich přesvědčení. To zesiluje hlas různých skupin při společenských diskusích o etických dilematech, přičemž projevy zastánců i odpůrců nejednoduchých řešení mohou mít až zkarikovanou podobu.
V poslední době se do vášnivého politického boje zvrhla třeba debata o právu na potrat ve Spojených státech. Názorový střet byl oběma stranami prezentován jako boj o vlastní život, přičemž etická podstata ochrany života se z diskuse skoro vytratila. Zda je důležitější obrana plodu nebo matky. Typické etické dilema, které nemůže mít jednoznačnou odpověď. Mimochodem má zajímavý náboženský rozměr: zatímco v Evropě mezi nejhlasitější odpůrce potratů patří Římskokatolická církev a reformní církve jsou spíše svobodomyslnější, v USA tomu tak podle výsledků průzkumu YouGov není. Katolíci jsou v tomto rozděleni přesně napůl. Největší odpůrci potratů jsou mormoni a američtí protestanti. Naopak pro právo žen na potrat se pozitivně vyslovili zástupci dvou jiných velkých konzervativních náboženství, Židé a muslimové.
Debata kolem potratů byla kvůli svému politickému rozměru nedávno asi slyšet nejhlasitěji, ovšem dnešní svět čelí mnoha etickým dilematům. Zde je přehled základních okruhů:
Změna klimatu: Svět čelí katastrofální klimatické krizi a existují etické otázky ohledně toho, kdo by měl být zodpovědný za zmírnění dopadů změny klimatu a jak bychom měli rozdělovat zdroje, které jsou k tomu nezbytné. Podsekcí tohoto velkého etického klastru je kromě mnoha ekologických otázek také současná energetická krize. Debata o tom, jak posílit udržitelnost energetických zdrojů, aktuálně je a bude velmi silná. Zatím není možné, aby svět mohl úplně opustit tradiční zdroje energie, ty obnovitelné nejsou zcela spolehlivé. Jaderná energetika, která je z hlediska emisí čistá, zase nemá vyřešenu otázku využití jaderného odpadu.
Ekonomická nerovnost: Rozdíl mezi bohatými a chudými se stále zvětšuje a existují etické otázky, jak tuto nerovnováhu řešit, včetně otázek týkajících se zdanění, sociálních programů a odpovědnosti podniků. To bylo vidět například během posledních tří let s pandemií a válkou - zatímco svět během globalizace celkově postupně bohatne, nyní rychleji zbohatli ti nejbohatší.
Rasová a sociální spravedlnost, která s ekonomickou nerovností také souvisí: Otázky rasové a sociální spravedlnosti jsou stále naléhavými etickými problémy na celém světě, včetně otázek týkajících se systémového rasismu, policejní brutality a přístupu ke vzdělání a zdravotní péči.
Globální zdraví: Pandemie COVID-19 vynesla do popředí otázky globálního zdraví, včetně otázek etiky distribuce vakcín, role farmaceutických společností a odpovědnosti vlád za ochranu veřejného zdraví - i osobní svobodu.
Bioetika: Pokroky v biotechnologiích vedou k řadě etických dilemat, včetně otázek týkajících se genetického inženýrství, klonování a péče na konci života. Tento tematický okruh je velmi široký, patří sem i zmíněné potraty. Tématem v oblasti bioetiky je také eutanazie. V některých státech je legální - například v Kanadě, Novém Zélandu, části Austrálie, v Evropě v Beneluxu a překvapivě i tradičně katolickém Španělsku.
Umělá inteligence: S rychlým rozvojem technologie umělé inteligence se objevují etické obavy ohledně dopadu umělé inteligence na zaměstnanost, soukromí a sociální nerovnost, jakož i otázky týkající se etiky vývoje umělé inteligence s potenciálně nebezpečnými aplikacemi. Tato diskuse je nyní vysoce aktuální s nástupem aplikace ChatGPT.
ChatGPT konkrétně je produkt start-upu s názvem Open AI, tedy v překladu Otevřená umělá inteligence. Je to učící se jazykový model, který používá obří databázi internetu, v podobě webového komunikátoru, kterému člověk může položit jakoukoli otázku a dostane na ni slušnou odpověď. Veřejnost je ohromena tím, co umělá inteligence nyní umí. Dokonce natolik, že někteří jsou vystrašeni. Skupina intelektuálů, vědců a byznysmenů napsala výzvu k pozastavení prací na dalším vývoji dalších fází umělé inteligence, protože dosavadní lidské systémy na ni mohou přestat stačit.
Není to totiž jen ChatGPT, který je nebezpečný tím, že může psát vybájené facebookové statusy či eseje za studenty. Skokově se zdokonalila také vizuální umělá inteligence, která umí vytvářet fotografie a videa tak, jak uživatel chce nebo ona sama chce. AI umí skládat hudbu i psát povídky, skoro k nerozeznání od lidského autora. Programy jako Codex spojují umělou inteligenci s programováním. Stačí zadat nápad, který byste chtěli naprogramovat, a Codex jej nakóduje.
Umělá inteligence nemá stanoveny etické bariéry na takové úrovni, aby zabránila třeba vytváření různých kriminálních programů či hackerských útoků. Umělá inteligence se chystá mohutně proniknout do mnoha odvětví, od vytváření obsahu po samořiditelná auta a strojařinu. Možná je teď svět těsně na prahu obří systémové změny srovnatelné s průmyslovou revolucí. Vyvolalo to reakce světoznámých intelektuálů – Henry Kissinger čeká největší společenskou změnu od osvícenství. Noam Chomsky řekl, že je chat amorální a nekompetentní a lze se mu jen smát.
Nejzásadnějším etickým dilematem u rozvoje umělé inteligence a největším rizikem je autonomní rozhodování. Systémy umělé inteligence se mohou rozhodovat autonomně, bez zásahu člověka. To vyvolává etické otázky týkající se odpovědnosti za tato rozhodnutí a toho, kdo by měl nést odpovědnost, pokud se něco pokazí. Obnovil se také strach, který se desítky let objevuje ve sci-fi žánru, tedy že nám jednou budou vládnout roboti.
Tereza Zavadilová
Český zápas č. 21/2023 z 21. 5. 2023
Foto: Pixabay
