Já jsem milosrdný, je výrok Hospodinův, nechovám hněv navěky. Poznej však svou nepravost, dopustila ses nevěry vůči Hospodinu, svému Bohu.
Jr 3,12–13
A odpusť nám naše provinění, tak jako my odpouštíme těm, kteří nám ublížili.
Mt 6,12 (B21)
Milosrdenství má v českém jazyce příkladně co činit s milostí a srdcem. Je to milost, kterou přijímáme. Milost, která se zmocňuje našeho srdce a bere za něj. Je něčím, co jej naplňuje, třese s ním, co rozechvívá i tuhle stránku člověka a lidského života. Zároveň je spojena s rozhodnutím něco se sebou udělat. Totiž se snahou napravit se. Ježíš říká: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.“ Podle tohoto klíče Ježíš přistupoval k lidem pokořeným a ztrápeným, k lidem hladovým, nemocným, znechuceným a všem se patřičným způsobem snažil zjednat pomoc. Sami z rodiny víme, že nejlepší motivací k činnosti nejsou paragrafy, nýbrž cit a vzájemná náklonnost. Ježíš se neostýchá říkat tomu milosrdenství a láska.
Děkuji, Bože, že každý, kdo přichází s pokorou, je u tebe milosrdně vítán.
