Vyvedl jsi mě z podsvětí, Hospodine, zachovals mě při životě, abych nesestoupil v jámu.
Ž 30,4
Když to řekl, zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“ Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem.
J 11,43–44
Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine. Jak jsem se sem propadl? Zabloudil jsem? Šlápl vedle? Šel jsem, kam jsem neměl? Nebeský Otče, k tobě volám. Děkuji, že Pán Ježíš sestoupil do pekel. Děkuji, že přišel, aby i mě povolal k životu. Děkuji, že jeho slovo vytahuje z podsvětí, z jámy, z temnoty. Děkuji, že jeho slovo mě staví na nohy, pozvedá, posiluje, dává naději. Děkuji, nebeský Otče, že i mně jsi dal život, který už prošel smrtí. Dej milost, abych se nebál a následoval tě i v údolí stínu smrti.
Díky, že dáváš sílu k životu, křísíš z mrtvých moje síly, moji cestu, můj život. Děkuji ti, že mě také voláš jménem, abych povstal a žil.
