Upevni mé kroky tím, cos řekl, dej, ať žádná ničemnost mě neovládne.
Ž 119,133
Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.
1J 2,6
Anglikánský biskup J. C. Ryle jednou řekl: „Než použiješ Boží slovo jako meč, použij ho nejdříve jako zrcadlo.“ David více než kdokoliv jiný rozuměl této pravdě. A nejen rozuměl. Boží slovo pro něj bylo především zrcadlem jeho vztahu s Bohem. Ve své modlitbě David prosí Hospodina: „Upevni mé kroky podle tvého slova.“ David nemluví o druhých. V první řadě si uvědomuje svou vlastní potřebu být formován Božím slovem. Když se necháváme formovat Božím slovem, v našich životech se stávají dvě podstatné věci: Boží výroky nás chrání před hříchem a Boží slovo nás proměňuje k jeho obrazu. Působení Božího slova v nás se projevuje v našem každodenním způsobu života.
Hospodine! Toužíme po tom, abychom měli otevřené srdce a mysl pro přijetí a působení tvého slova v našich životech.
