Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine? Kdo je jako ty, tak velkolepý ve svatosti, hrozný v chvályhodných skutcích, konající divy?
Ex 15,11
I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi – jakože je mnoho takových bohů a pánů – my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.
1K 8,5–6
V srdci Mojžíšovy písně po přechodu Rudým mořem zaznívá úžas nad Bohem, který ohromuje nejen svou mocí, ale také láskyplnou blízkostí. Nemohu si pomoci. Na mysl mi přicházejí rozhodná slova malých dětí, které obdivně hovoří o svém otci: „Můj tatínek je strašně silný.“ V těch dětských prohlášeních není strach z tatínkovy síly, ale jistota, že jeho blízkost je zárukou bezpečí. Zaznívá v tom zkušenost, že tatínek svou sílu využívá láskyplně pro dobro svých dětí. Boží velikost se neprojevuje v síle bez soucitu, ale v síle, která zachraňuje a posvěcuje. Hospodin nevyužívá svou moc, aby obral člověka o svobodu, ale naopak mu ji dává. Je to Bůh, který svou mocí působí divy i v našich životech.
Pane, otevři mi oči, abych viděl tvé divy i tam, kde bych je nečekal.
