Hospodine, ty mě neopouštěj, nevzdaluj se ode mne, můj Bože.
Ž 38,22
Snažně ho prosil: „Moje dcerka umírá! Pojď, vlož na ni ruce, ať je uzdravená a může žít.“
Mk 5,23 (B21)
Žalmista se děsí, že ho Bůh opustí. To je tuze znepokojivá vyhlídka – ocitnout se bez Boha. Ocitnout se v těžkých chvílích bez opory a bez příjemce modliteb. Nedokážeme si představit, že by Bůh z našeho života zmizel. Ale ještě není tak zle. Prosba „Neopouštěj“ znamená, že Bůh je dosud přítomen. „Nevzdaluj se“ znamená, že Bůh je ještě nablízku. To je dobrá výchozí situace. Věřit, že Bůh je při nás od stvoření světa a bude s námi i v okamžiku smrti. Proto lze vznášet prosbu o vzkříšení. Ne nadarmo se Kristus, který přišel zachránit svět, nazývá Immanuel – S námi Bůh.
Zůstaň s námi, Pane, když se stmívá v mém srdci, v našich životech, v našem světě. Vlož na nás svou ruku, ať jsme uzdraveni a můžeme žít.
