Bože, ochraňuj mě, na tebe spoléhám.
Ž 16,1 (B21)
Pán je věrný; on vás posílí a ochrání od zlého.
2Te 3,3
Při čtení úvodních slov žalmu skládáme důvěru v Boha. Za to od něj žádáme ochranu. Miktám, pamětní zápis, mně připomíná písemný záznam o transakci podobné té, když do banky vkládáme finanční prostředky a uzavíráme s bankou smlouvu, že tyto prostředky budou ochráněny. Kromě pojištění vkladu si navíc přejeme třeba zúročení či investiční výnos. Postupným čtením žalmu dospíváme k dalším vyznáním víry, tak jako postupem času náš život nabírá další směr. Řeč je o tom, že Bůh je můj podíl, můj kalich, že on drží můj los pevně. A jaký závěr má tento žalm, jestliže ho čteme až do konce? A k jakým koncům povede náš život?
Pane Bože, dáváš mně poznat cestu života, být s tebou je radost, je mně dobře pod tvou ochranou.
