Spustí-li se lijavec nebo padá-li sníh z nebe, nevrací se zpátky, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou, takže vydává símě tomu, kdo rozsívá, a chléb tomu, kdo jí. Tak tomu bude s mým slovem.
Iz 55,10–11
Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.
L 8,15
Jsme na prahu adventu, už jen týden, a je tu vánoční čas. Koloběh života střídá „čas příhodný“ – čas, kdy se naše pozemskost setkává s Boží milostí. Přichází bez našeho přičinění, jako déšť či sníh. Déšť zavlažuje zemi, aby nesla plody. Bez něj si rozsévač neporadí. Stejně tak nemáme ve své moci, co přinesou naše dny. Hospodin slovem zavlažuje zemi i lidská srdce, aby přinesly užitek. Tak se netrapme tím, co ovlivnit nemůžeme, ale přinášejme úrodu z našich srdcí. A to, jaká bude, ovlivnit můžeme.
Prosím, Pane, o pokoj tam, kde máme jen tiše stát, a sílu tam, kde máme vykročit.
