Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí. Nedám průchod svému planoucímu hněvu, nezničím Efrajima, protože jsem Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe.
Oz 11,8.9
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
J 3,16
Jedenáctá kapitola Ozeáše je nadepsána Boží soucit. V Bibli se slovo soucit objevuje 47× a slovo milosrdenství dokonce 293×. Sám král David si poté, co dal provést sčítání lidu a Hospodin ho nechal vybrat si z trojího trestu, vybral padnout do rukou Božích, „neboť jeho slitování je nesmírné, jen ať nepadnu do rukou lidských“ (2S 24,14). Boží svatost se projevuje soucitem, milosrdenstvím. Také Pán Ježíš v podobenství o milosrdném Samařanovi vyzdvihuje jeho soucit a milosrdenství a říká zákoníkovi: „Jdi a jednej také tak.“ Každému z nás Bůh odpustil mnoho a každý den odpouští vyznané hříchy. Nebuďme jako ten nemilosrdný služebník z podobenství Pána Ježíše. Vždyť Boží soucit a Boží milosrdenství nás vybízejí k následování.
Otče náš, odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
