Prosím, Hospodine, pomoz! Prosím, Hospodine, dopřej zdaru!
Ž 118,25
Duch svatý řekl: „Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal.“ Po půstu a modlitbě na ně tedy vložili ruce a propustili je.
Sk 13,2–3
K Pánu Bohu se přirozeně obracíme, když trpíme bolestí fyzickou či duševní. Voláme o pomoc, jsme-li před zkouškou jakéhokoli druhu, např. věřící dítě ve škole, my dospělí před závažným rozhodnutím, před pověřením ke službě v církvi, když krachuje vztah s milovaným člověkem, někdo blízký je vážně nemocen či zemře. Vnímám však, že se potřebujeme učit přesměrovávat k Pánu Bohu své každodenní uvažování a celý život už dříve, dokud je nám dobře, život plyne bez zádrhelu. Budeme-li v Pánu Bohu schouleni i v dobách dobrých, budou se nám případné životní obtíže, nebezpečí a ztráty přijímat, snášet a zvládat lépe. On nás provede se zdarem vším, je svrchovaný.
Pane, prosím, abych s tebou prožívala dobré i zlé, nevolala jen v nouzi o pomoc, ale přijímala tvou naprostou svrchovanost.
