Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav pro své milosrdenství a pro svou věrnost!
Ž 115,1
Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.
J 7,18
Pán Bůh si nás v Kristu vybral, abychom ho chválili. Z lásky k němu, ne z donucení. Přesto ale mohou přijít situace, kdy se nám Pána Boha chválit nedaří: onemocníme, dostaneme se do finančních potíží, opustí nás blízký člověk anebo se staneme terčem pomluv. Říkat v takových chvílích „Chválím tě, dobrý Bože, že je mi těžko“ by asi nebylo příliš upřímné. Jak můžeme Pána chválit, i když se na nás všechno sype? „Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav pro své milosrdenství a pro svou věrnost!“ Nepřítel bude zahanben a Pán Bůh oslaven, když se nás Hospodin zastane a dá nám v naší nouzi sílu obstát.
Děkuji ti, Pane Ježíši Kriste, že pro své milosrdenství a věrnost oslavíš v mém životě Boží jméno v časech dobrých i v časech zlých.
