Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo.
Ž 18,2
Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.
L 7,47
Při jedné večeři, na kterou byl pozván také Ježíš, se odehrál zvláštní příběh. Jakási velmi hříšná žena začala plakat u Ježíšových nohou. Slzami mu nohy umývala, vlasy osušovala, drahým olejem natírala. Ježíš jí nebránil, naopak, dovolil jí, aby naplno prožila moment pokání. Věděl o jejím zoufalství.
Hosté na to hleděli s nedůvěrou až opovržením. Nikdo z nich si svou hříšnost neuvědomoval tak jako ta žena. Nikdo z nich nedokázal docenit sílu Ježíšova odpuštění. Nikdo z nich nedokázal celým tělem tak silně vyjádřit vroucí lásku k tomu, kdo nám přišel odpustit.
Hospodine, moje sílo, děkuji ti, že mi odpouštíš a že mě znovu pozvedáš. Miluji tě.
