V sobotu 16. srpna 2025 se završil týdenní kurz varhaníků a zpěváků, který se uskutečnil již po třicáté druhé, tentokráte v Prostějově.
"Šťastný člověk, který doufá v Boha, jehož oporou je Bůh!
Je jako strom, který je zasazen u vody,
který své kořeny vyhání k potoku;
když přijde vedro, nestrachuje se, jeho listí zůstává zelené,
ani v suchém roce nemá starosti, nepřestává nést ovoce.” (Jer 17,5-8)
Účastníky kurzu jsme přivítali v našem Husově sboru v pátek 8. 8. 2025. V neděli se uskutečnila naše pravidelná bohoslužba, kterou sloužil bratr farář Zdeněk Kovalčík spolu s naší sestrou farářkou Janou Bárou Hafnerovou. Večer proběhla Biblická večeře, na kterou byla pozvána i sestra farářka a členové prostějovské rady starších. Vedoucí kurzu, bratr farář Zdeněk Kovalčík, seznámil přítomné s tradicí Biblické večeře a do dění se aktivně zapojili citacemi textů z Bible i jednotliví účastníci kurzu.
V následujícím týdnu probíhala výuka hry na varhany, harmonia či zpěv nejen v kostele našeho Husova sboru, ale díky vstřícnosti i dalších církví ve městě, také v římskokatolickém kostele Povýšení svatého kříže, v kostele Svatého Petra a Pavla a také v kostele Církve českobratrské evangelické. Kurzu se účastnili jak zkušení, tak i začínající hráči na varhany a zpěváci z celé republiky.
Na závěr celého kurzu, se v pátek 15. 8. 2025, v Husově sboru v Prostějově, uskutečnil slavnostní varhanní koncert se zpěvy, kde účastníci kurzu předvedli své umění a poté se zúčastnili mše svaté v kostele Sv. Petra a Pavla, kde bohoslužbu doprovodili hrou na varhany. Obou akcí se účastnil nejen bratr farář Zdeněk Kovalčík, sestra farářka Jana Bára Hafnerová a někteří z členů rady starších z prostějovské náboženské obce, ale pozvání přijal i patriarcha naší církve Tomáš Butta, který zároveň posloužil i kázáním na sobotní songové liturgii.
Mohu konstatovat, že se jednalo o velmi zdařilou, požehnanou akci. Naše fara na týden ožila hudbou, zpěvem, radostí a smíchem. Byla navázána nová přátelství, která jistě vydrží i do dalších let. Proto se není čemu divit, že při sobotním loučení ukápla nejedna slzička. A nám nezbývá nic jiného, než věřit, že u nás naši přátelé nebyli naposledy, že se k nám v některém z následujících let zase vrátí.
Pavel Smetana
Husův sbor CČSH v Prostějově
