Ostrava – když se řekne město činu, nemýlíme se. Stejně tak její část Slezská Ostrava po připojení k Československu se dostala do středu dění vznikající Československé církve.
„Odpadlý kněz Jan Fajkoš s několika výrostky znemožnil tam přítomnému kaplanu katolickému Františku Kaniokovi vykonati průvod. Fajkoš vzal monstranci (prý P. Kaniokovi z rukou) a oblečen v černé roucho s kalichem rudým na prsou, kráčel kostelem… Když lid vyšel ven z chrámu, uvědomil si, co se stalo, rozdělil se: jedni šli v průvodu za knězem husitským, jiní se průvodu toho vůbec nezúčastnili a tvořili hloučky.“
To citujeme z archivu města Ostravy, Pamětní kniha farnosti michálkovické. Pokračujme v dobovém citování tentokrát o šest let později z Českého zápasu ze 14. července roku 1926: „Na radnici náš bratr Jan Fajkoš byl odsouzen plebiscitním soudem k 2letému těžkému žaláři za svoji vlasteneckou neohroženou činnost - úterý 6. července bylo svědkem veliké manifestace příslušníků církve československé.“
Vše je důkazem ostravského velkého boje mezi katolíky a přívrženci nového církevního směru, ze kterého vznikla Církev československá. Šlo o dobře známý „boj o kostely“. Takzvaná Velká Ostrava si od bojů v roce 1926 na chvíli oddechla, když se slavil památný den smrti mučedníka Mistra Jana Husa a spolu s tím otevření nového ostravského sboru.
Podobnou slávu Ostrava ještě nezažila. V průvodu kráčelo třináct tisíc lidí, neseno bylo 24 vzácných husitských praporů a pochodovalo celkem šest hudebních hornických a hutnických souborů. Citujme z Českého zápasu, jak slavnost probíhala: „Když za hlaholu zvonů – doprovázenými Vítkovickými závody – dospěl průvod k „Hradčanům“ Slezské Ostravy, na kterých postaven je krásný chrám Církve československé, tísnilo se u sboru již přes sedm tisíc osob, takže celková účast na naší slavnosti činila přes 20 tisíc osob.“ Poznamenejme, že přítomní byli zástupci vlády a Český zápas neopomenul zmínit ani přítomnost dalších zástupců významných institucí města i církve. Na to bratr biskup Stibor otevřel sbor a vykonal první bohoslužby. Před sborem vykonal tisícovým zástupům bohoslužby bratr biskup Stejskal s doprovodem hornického hudebního sboru. Negativem bylo a působilo nepatřičně národnostně i nábožensky, že se slavnosti nezúčastnil starosta Slezské Ostravy, a proto Český zápas poznamenal: „Nemělo by se zapomínat, tím méně na hranicích našeho státu aspoň tohoto: ´kolik Čechoslováků, tolik nadšených obránců republiky´.“ K tomu redaktor na okraj dodal: „Byl sluneční úpal přímo nesnesitelný, vytrvaly při bohoslužbách tisíce – starých i mladých – až do konce a to daleko přes jednu hodinu odpolední.“
K čemu takový obdiv a sláva
Dnes bychom ke sboru řekli, že se jedná o nenápadnou stavbu stranou denního ruchu. Tehdy již samotné položení základní kamene 13. 7. 1924 ale znamenalo velkou slávu, konaly se oslavy a byly pojaty jako manifestace k 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Proto kladení základního kamene provázela velká slavnost zástupu krojovaných účastníků a alegorických vozů.
Husův sbor v Slezské Ostravě představuje funkcionalistickou stavbu s modlitebnou a zvonicí podle projektu firmy Joži Dvořáka a Cyrila Kučery ze Slezské Ostravy.
Nápadná na projektu jsou klasicistní řešení zvláště sborového domu a také rozvržení včetně hlavního průčelí s trojúhelníkovým štítem a obdobným štítem nad hlavním vchodem. Co na stavbě stojí za pozornost, jsou kubistické prvky, a to hlavice, kubisticky řešené pilastry, traktování fasád a pak samotná věž, což tehdy působilo velmi moderně.
Jestliže jsme zatím psali o oslavných záležitostech, nakonec nezbývá než zmínit se o problémech. Ty souvisely s financemi stavby. Kvůli jejich nedostatku firma Dvořák a Kučera v roce 1925 odstoupila od svých stavebních prací. Stavbu po dlouhých jednáních převzala firma stavitele Otmara Pazourka, ale i ten, v tomto případě pro své vlastní problémy, stavbu na jaře 1926 opustil. Nakonec to byli věřící, kteří dobrovolnou prací dokončili pro ně důležitý a milovaný sbor. Podařilo se tak stavbu dokončit k Husovým oslavám, ale ke konečnému užití stavby došlo až v srpnu téhož roku.
https://www.ccsh.cz/aktualne/19-nase-cirkev/2987-sbor-ve-slezske-ostrave-slavi-sto-let-oslava-kostela-ktery-dokoncili-sami-verici.html#sigProId2694f52020
Popis fotografií v jejich pořadí:
1/ Současný stav – vstup do sboru
2/ Interiér sboru
3/ Zadní část sboru
4/ Průčelí sboru
5/ Pohled na sbor s příchodem po schodišti
6/ Průvod k slavnostnímu položení základního kamene
7/ Část průvodu
8/ Výstavba sboru
9/ Zamítnutý projekt sboru Fr. Doležala
10/ Pohled na fasády – projekt Dvořák a Kučera
11/ Výkres krovu sboru
12/ Dobová pohlednice sboru
Podle historických materiálů připravil Mirko Radušević
Foto: CČSH a ČVUT/Roman Polášek
