Další texty

(ČZ 44/2025) Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.

Kremace v Evropě spadá do mladší doby bronzové - lidé kultury popelnicových polí. Osvícenství podnítilo rozvoj a šíření myšlenky spalování mrtvých, kdy na počátku stál lord Byron, který spálil tělo svého přítele básníka P. B. Shelleye, zemřelého v roce 1822.

(ČZ 44/2025) Po klinické smrti, prožité ve vrtulníku, který mě odnášel po havárii na kole s frakturou lebky na střechu Vojenské nemocnice, už vím, že smrt je černý velbloud, který klečí u bran věčnosti každého z nás.

(ČZ 42/2025) Za okny máme nádherný podzim a v mnoha sborech zdobí stoly Páně pestrobarevné plody ze zahrádek coby symbol poděkování za úrodu.

(ČZ 41/2025) Všetko má svoj čas a každé počínanie pod nebom má svoju chvíľu.

(ČZ 41/2025) Co je to za dvojici? Jak spolu ti dva vycházejí? K čemu tu jsou? Vybavuje se lidová píseň Hádala se duše s tělem. Před několika desetiletími ji zpopularizoval písničkář Jaroslav Hutka.