Další texty

Zcela náhodou, když jsme listovali starými čísly Českého zápasu z roku 1926, narazili jsme na zajímavost, kterou tehdy redaktoři před sto lety otiskli.

Dnes mně FB nabídl zajímavou vzpomínku. Vidíte ty dvě mladé dívky na obrázku? To je focené u nás doma a je to jediná fotka, kterou s těmito lidmi mám. Ale od začátku...

(ČZ 16/26) Někdy je nejdůležitější to, co se zdá nejméně podstatné.

(ČZ 15/26) Nedělní evangelium připomnělo známou scénu: učedníci pohromadě za zavřenými dveřmi, fascinující zpráva, která už zazněla – a Tomáš, který u toho nebyl.

(ČZ č.15) Když člověk vezme do ruky hrst hlíny, většinou ho nenapadne, že drží něco výjimečného. Je to jen obyčejná zem – tmavá, chladná, sypká, někdy suchá, jindy vlhká. A přece se v ní odehrává život, který nevidíme.

(ČZ 14/26) Možná znáte píseň Go Down Moses. Nedávno jsem ji slyšela v rádiu v syrovém, jazzovém podání Louise Armstronga – a doslova mě při ní zamrazilo. Možná za to mohl ten nezaměnitelný chraplavý hlas, který v sobě nese všechnu tíhu světa, bolest a nekonečnou touhu po svobodě.