(ČZ 24/26) V bouřlivé atmosféře po vzniku samostatné republiky a naší Církve československé získalo nové společenství většinu obyvatel také v řadě obcí Rakovnicka. Výjimkou nebyla ani Lužná a Lišany.
Stoupenci nové církve nejprve s katolíky zápasili o lišanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, aby se posléze rozhodli vybudovat vlastní bohoslužebný prostor. Stavební práce započaly v červnu 1925 a již o Vánocích stejného roku proběhla v nedokončeném kostele první bohoslužba. Ke slavnostnímu otevření nicméně došlo až 6. června 1926 za účasti tisíců věřících z širokého okolí. Stavebníkem objektu v Lužné byla náboženská obec Církve československé v Lišanech. Vznikla v roce 1920, kdy s většinou svých farníků konvertoval dosavadní katolický kněz Josef Hlaváček. Nová církev nejprve používala katolický kostel a faru v Lišanech. Po příslibu státní subvence na stavbu svého sboru oba objekty vyklidila.
Husův sbor spadá do úsilí Církve československé najít pro své stavby jasnou ideovou konturu, čemuž odpovídá i prolínání prvků individualistické moderny s tradicionalismem.
Architekt a stavitel Tomáš Šašek byl představitelem meziválečného funkcionalismu, věnoval se především administrativním a sakrálním objektům. Pro Církev československou zhotovil projekty několika kostelů, přičemž sbor v Lužné, Voticích a ve Vysokém nad Jizerou byl zrealizován podle stejného projektu.
Obdobně jako řada jiných sakrálních staveb československé církve opouští sbor tradiční orientaci římskokatolických kostelů. Půdorys vlastního bohoslužebného prostoru však dodržuje běžný podélný tvar. Obdélník tvoří jednu loď, tato hlavní část ústí do pravoúhlé-ho chóru orientovaného na západ. Stavbu kostela předstupuje na východě čelný trakt, sloužící k administrativním a obytným účelům.
Jan Krško (zkráceno)
Otevření Husova sboru
Byl to jistě nejslavnější den v životě stavby a věřících. Bohužel, přišla i léta smutná. Nadšení opadalo. Po roce 1948 nová ideologie zahájila s církví tvrdý boj a věřící to – zvláště v padesátých letech – neměli lehké. Budova Husova sboru chátrala. Bratr Slavík, poslední kněz, který se snažil dodržovat církevní zvyky, byl odvolán. Na jeho místo i do bytu v kostele přišel kněz, který z církve později vystoupil a stal se aktivním „bojovníkem“ proti církvi. V kostele byla zřízena knihovna, na chodbě pro mládež umístěn stůl na stolní tenis, výzdoba přemalována, dokonce i postava Mistra Jana na zdi přebílena… Pozemky kolem byly postupně rozprodány na stavbu rodinných domků…
Blýskat na lepší časy se začalo po roce 1989. Kostel byl znovu otevřen, ale nebyl to pěkný pohled. Začaly nejnutnější opravy, byly obnoveny bohoslužby. Ukázalo se však, že není možné vstoupit dvakrát do stejné řeky. Změnil se životní styl, věřících citelně ubylo…
Božena Lukášová (ze vzpomínek autorky na webu obce)
 |
 |
Foto: CČSH Lužná
Český zápas č.24 z 14. 6. 2026
