Dnes mně FB nabídl zajímavou vzpomínku. Vidíte ty dvě mladé dívky na obrázku? To je focené u nás doma a je to jediná fotka, kterou s těmito lidmi mám. Ale od začátku...
Asi před devíti lety jsme si žili své relativně klidné a spokojené životy. Vtom se všechno změnilo... Kolegyně farářka mě poprosila o pomoc. Obrátili se na ni uprchlíci – křesťané z Číny, protože hledali duchovní společenství. Jelikož jich bylo hodně, rozdělili se a asi 20 z nich začalo pravidelně jezdit k nám do sboru v Žamberku. Byli mezi nimi lidé různého věku, vzdělání i z různých míst Číny. Spojovala je křesťanská víra a to, že pro svoji víru byli tvrdě pronásledováni a perzekuováni. Původně byli v detenčním centru, ale podařilo se nám pro ně najít práci i ubytování. Bylo to neskutečné množství administrativy, starostí a bojů se systémem, ale zvládli jsme to. Pravidelně k nám jezdili na bohoslužby. Někteří z nich se časem zapojili do služby. Četli při bohoslužbě z Písma (česky), zpívali chvály (čínsky). Obohatili nás o jejich poznání víry i o silné životní příběhy. A nejen to. Také o jejich kuchyni a tradice. Vždy byli za všechno vděční a chovali se velice pokorně. Stali se z nás dobří přátelé. Začali za mnou jezdit i v týdnu a snažil jsem se je učit česky. Mluvili jsme o víře, Bohu, životě, porovnávali jsme naše kultury, pohledy na svět, nebo jsme prostě jen tak „drbali“ o všem možném. Byly to krásné dva roky.
Poté se bohužel ukázalo, že byl mezi nimi špion. Dokonce jsem ho měl nevědomky doma na oběd. Byl přátelský, příjemný, ale sbíral pro čínské úřady data o uprchlících i o těch, kteří jim zde pomáhali. Mimochodem proto nemám žádné jiné fotky – báli se jakékoliv digitální stopy. Po odhalení agenta dostali strach a postupně se stěhovali na různá místa. Nikdo (pro jejich i vlastní dobro) nevěděl kam. A já jsem si tehdy plně uvědomil, jaké to je, žít ve zrůdném totalitním systému...
Věřím, že naši přátelé z Číny jsou v pořádku. Čas od času pošlou nějakou milou zprávu. A já rád vzpomínám na naše společné chvíle.
Závěrem...
Važme si života, který smíme vést. Važme si svobody a demokracie. Važme si toho, že můžeme mít na různé věci jiné názory a smíme o tom diskutovat. A... Buďme k sobě ohleduplní a laskaví. Křesťané z Číny mě naučili, že základem veškeré lidské naděje je láska, nikoliv nenávist.
Aleš Toman, zdroj: facebookové stránky
