Chrám, kostel, sbor, modlitebna je náboženskou stavbou či prostorem, která má své specifické funkce a spirituální smysl. Na pozadí křesťanské stavby můžeme spatřovat tři základní typy starověkých staveb, které jejich podobu ovlivnily a ovlivňují.
Vedle Etiky v duchu církve československé od prof. Aloise Spisara, vydané v roce 1948, jsou druhým nejpropracovanějším a celistvým dokumentem, který na toto téma v naší církvi vznikl, Základy sociálně-etické orientace Církve československé husitské.
Ke Dni Země se již tradičně setkáváme také v jarním období u lesní kaple ve Škodějově v Podkrkonoší. Obklopují nás nejen rostliny a květiny, vyrůstající po zimě ze země, stromy mohutné i malé, které musejí čelit silným větrům z hor a které jsou zavlažovány jarním deštěm. Obklopují nás také zvířata – žijící volně v lesích a na loukách v této malebné, ale drsné krajině Podkrkonoší.
Príliš často je kríž predkladaný nášmu uctievaniu nie ako vznešený cieľ, ktorý dosiahneme tým, že prekonáme samých seba, ale skôr ako symbol smútku, obmedzovania, potláčania. Na kríž sa odvolávali nekrofilné povahy, ktoré milujú viac ťažkosti než radosť zo života.
Nejprve mi prosím odpusťte, že radostné Velikonoce uvedu neveselou diagnózou naší doby, která nám vyjevila, co jsme zač: rozmazlení, zhýčkaní, sebestřední, pohodlní. Utopeni v banalitách a malicherných sporech o nic si vymáháme každý svá práva bez povinností, svobodu bez odpovědnosti. A naší cestou, pravdou i životem je babylonský internet...
„Izraelci se při provádění klatby dopustili zpronevěry. Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zerachova z pokolení Judova, vzal něco z věcí propadlých klatbě. Proto vzplanul Hospodin proti Izraelcům hněvem.“ (Joz 7,1)
