CČSH

(ČZ 13/2024) Ve dvou nejvýznamnějších dnech Svatého týdne se v Jeruzalémě střídá smutek a oslavy. Na Velký pátek se do Jeruzaléma sjíždí poutníci z celého světa.

Jako procesí s modlitbou jdou z Olivetské hory k Božímu hrobu uprostřed Starého města poslední cestou Ježíše Krista. V krátkosti projděme Křížovou cestou.

První zastavení – Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi. (Matouš 27,2)

Zde byl Ježíš odsouzen k smrti.

Procházíme nádvořím chlapecké školy Madrasa al-Omariye, nejstarší školy v Jeruzalémě. Je to bývalá římská pevnost, kde proběhl soud. Mnozí z poutníků nesou dřevěné kříže jako vzpomínku ukřižování.

Druhé zastavení – Tu Pilát, aby vyhověl zástupu, propustil jim Barabáše; Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. (Marek 15,15)

Kostel bičování (místně známý jako Habs al-Masih neboli „Kristovo vězení“) byl postaven ve 12. století a od té doby prošel několika úpravami. Zprávy poutníků popisovaly, že byl využíván jako skládka odpadu, stáj a tkalcovna.

Třetí zastavení – Ježíš k plačícím ženám: Nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi. (Lukáš 23,28)

Za řeckým praetoriem klesá Smutná cesta (Sorrowful Way) směrem k údolí Tyropoeon. Zde je křižovatka dvou ulic, která připomíná první pád Krista pod tíhou kříže.

Čtvrté zastavení – Ježíš se setká se svou matkou Marií.

Basreliéfní plastika od T. Zielinského představuje setkání Ježíše a Marie, nachází se nade dveřmi, které vedou do arménského kostela Panny Marie Bolestné u čtvrtého zastavení.

Páté zastavení – Zde Šimon z Kyrény pomáhá Ježíšovi nést kříž.

U ohybu ulice Via Dolorosa je dům farizea Šimona, pocházející z 15.-16. století. Zde hříšná žena pomazala Ježíšovy nohy (Lukáš 7,36-50).

Šesté zastavení – Veronika podala Ježíšovi roušku a otřela mu krev a pot.

Na tomto místě v ulici Via Dolorosa se nachází jedno z nejmalebnějších míst v Jeruzalémě, kde podle tradice je dům Veroniky z 15. století. Ten je dnes domem Malých sester Ježíšových.

Sedmé zastavení – Místo, kde Ježíš vysílením padá pod křížem podruhé.

Místo vlastnili Františkáni, kteří zde v roce 1895 postavili dvě shodné kaple. Je tu uložen velký sloup z načervenalého kamene, součást pozůstatků Aelia Capitolina.

Osmé zastavení – Ježíš na tomto místě mluvil k plačícím jeruzalémským ženám soužícím se jeho osudem.

Dnes je zde německý hospic svatého Jana, zdobený maltézským křížem, a také řecký klášter Saint Caralambos. Na kameni zasazeném do zdi druhé budovy je latinský kříž a řecká slova „Ježíš Kristus vítězí“.

Deváté zastavení – Ježíš pod tíhou kříže upadá potřetí.

Událost připomíná dřík sloupu zasazený do zdi koptského patriarchátu. Vlevo je přístřešek etiopských mnichů, který je umístěn na zbytku Konstantinské baziliky (Martyrium). Odtud vede úzký průchod na náměstí před kostelem Božího hrobu.

Desáté zastavení – Ježíš je svlečen ze svých šatů. Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty. Matouš (27,35)

Kostel Božího hrobu obsahuje posledních pět zastavení Křížové cesty a zahrnuje Kalvárii a Ježíšův hrob. Po vstupu do kostela jde poutník hned vpravo po dvou schodech nahoru na Kalvárii. Stanoviště se nachází v samém začátku kostelní lodě vpravo.

Jedenácté zastavení – Ježíš je ukřižován.

Desáté a jedenácté zastavení na Kalvárii je od sebe jen několik metrů v latinské lodi restaurované A. Barluzzim v roce 1937.

Vpravo je okno s mříží vedoucí do kaple zasvěcené Panně Marii Bolestné a svatému Janovi. Jde o mís-to, kam se Marie před ukřižováním Ježíše uchýlila.

Dvanácté zastavení – Ježíš umírá na kříži. A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly... Matouš (27,51)

Jde o východní část lodě kostela, kde je stříbrný kotouč s otvorem uprostřed nacházející se pod ortodoxním oltářem. Označuje místo, kde stál kříž. Vpravo od oltáře je vidět puklina spojovaná s Matoušovým svědectvím o zemětřesení.

Třinácté zastavení – Ježíšovo tělo je sňato z kříže. Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.
(Matouš 27,59,60)

Oltář třináctého zastavení je umístěn uprostřed mezi dvěma předchozími zastaveními a zdobí jej dřevěná busta Panny Marie Bolestné. Uložení těla je obvykle spojeno s Ježíšovým pomazáním, které se připomíná západně od Kalvárie u kamene Pomazání.

Čtrnácté zastavení – Ježíšovo tělo je uloženo do hrobu.

Aby se poutník dostal k hrobu, sestoupí z Kalvárie kolem kamene Pomazání, poblíž kruhové desky. Zde od železné mříže ženy z dálky pohlédly na Ježíše. Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly. Matouš (27,55)

Z kaple do pohřebního místa vede malý obloukový otvor. Od zničení al-Hakimem v roce 1009 existuje pouze spodní část komory. Zbytek je skryt mramorovým obkladem. V roce 2016 došlo k archeologickému prozkoumání Ježíšova hrobu. Po staletích poprvé byl odkryt kámen, na který byl položen Ježíš po snětí z kříže.

1345 6