(ČZ 40/2024) O Janu Žižkovi jako vojevůdci bylo napsáno a řečeno mnohé, ale jaký to byl vlastně člověk? Podle čeho ho můžeme a máme soudit? Podle kronik napsaných jeho nepřáteli? Podle textů osob, které na místě popisovaných událostí vůbec nebyly? Podle dopisů, které zpravidla jako (podle tehdejších měřítek) starý muž diktoval svému písaři? Existují střípky, nad kterými bychom se měli zamyslet.
(ČZ 32/2024) Ptali jsme se několika osobností na jejich názor na poutní cestu a jejich oblíbená poutní místa.
(ČZ 32/2024) Putování patří k našim lidským pradějinám a někde to v nás pořád musí být. Potřebujeme „vypadnout“.
Vztahy mezi psychoterapií a náboženstvím byly velice živé od samotného vzniku psychoterapie.
(ČZ 30/2024) Rituály konáme instinktivně. Dělají je i zvířata. Intuitivní mechanismus pomáhá psychice usměrnit emoce do neškodného řečiště. Psychologové tomu říkají coping.
(ČZ 29/2024) Mnozí z nás poznávající myšlenky Miroslava Tyrše a hnutí Sokol vůbec, dobře ví, že si zakládají na až sparťanské výchově ve skromném, málo pohodlném, materiálně minimalistickém a přitom duchovně a tělesně silném neoblomném životě.
