(ČZ 29/2025) Bratr Bohumil Štěpánek z Bělovsi, dělník a lidový umělec z vděčnosti za náboženský život a jako vděk Karlu Farskému vytvořil jeho sochu.
Občas pročítáme staré ročníky Českého zápasu, a to obzvláště letos, kdy se seřadila řada výročí otevření našich sborů. Narazili jsme zároveň na příběh týkající se jednoho z našich již nežijících věřících, vážící se na osobnost Karla Farského. Ve zkrácené formě jej uvádíme. Možná bude příběh také připomínat devadesátá léta minulého století…
Článek Jaroslava Hodka z 12. července roku 1945 začíná vzpomínkou na hospodářské poměry v třicátých letech: „Nejtěžšími dobami hospodářské krize, snad lépe řečeno krize mravní, která tak ostře zasáhla do života horského lidu v náchodském kraji, jehož jediným, velmi nuzným zdrojem výdělku byl textilní průmysl, byla značně tísněna i církev československá. Tovární komíny z velké většiny přestaly kouřit… Na duši dělnictva lpěl těžký stín lidské nespravedlnosti, který pronásledoval až k úplnému vysílení a uváděl do propasti beznaděje. Přestávalo se věřit v posvátné hodnoty lidské duše… Na straně jedné nadbytek všech hmotných darů a z něho plynoucí mravní uvolněnost urážela až do krajností a na druhé straně v nezaměstnanosti poskytovaná almužna ubírala člověku vědomě na jeho lidské důstojnosti.“
Následuje připomínka, že jsou právě nejchudší, kteří jsou členy naší církve od samého jejího počátku, kteří se do církve československé přihlásili „pro kladný postoj k poznané pravdě.“ K tomu autor článku dodává: „Vyznamenávali se krajní obětavostí a nejenom vzorným životem, ale i činy, jež udivovaly i nejzámožnější členy náboženské obce.“ Mezi touto chudinou někteří neměli ani prostředky k nejnuznější obhajobě své životní existence. „Z té příčiny někteří žádali o poshovení v placení náboženské daně,“ připomíná článek v Českém zápase.
Jako příklad byl uveden bratr Bohumil Štěpánek z Bělovsi, dělník a lidový umělec, který omlouval, že nemůže platit daň: „Bratře faráři, nemám, z čeho bych zaplatil. Nikdo z nás nepracuje. Nemám někdy ani na kousek vezdejšího chleba, ač povinností je na všechny strany tolik. Ale věřím, že přijde den a křivda bude odčiněna. Nezůstanu církvi dlužen. Vrátím i s úroky.“
Skutečně bratr Štěpánek nezůstal jen u slov a vrátil! „Po delším čase našel práci a s ní radost a požehnání v jeho chalupě. Už měl plán do podrobností vypracovaný,“ píše tehdejší Český zápas. Následně cituje slova dělníka a lidového umělce bratra Štěpánka: „Za nový náboženský život, který zúrodnil tisíce a tisíce českých duší na kladském pomezí, děkujeme prvnímu patriarchovi Dr. Karlu Farskému. On byl rozsévačem čistého slova Božího na české líše, on k nám s radostí zavítal, aby nás získal pro království Boží a jeho spravedlnost. Jemu postavím pomník v životní velikosti v Husově sboru v Náchodě.“
Bratr Bohumil Štěpánek, ač prostý dělník, se pustil do práce a vytvořil sochu novodobého apoštola Ježíšova evangelia Karla Farského a daroval ji náboženské obci. K této soše Český zápas tehdy napsal: „I když se nevyznamenává všemi vlastnostmi náročné umělecké tvorby, skrývá v sobě mnoho: Je zjevným výrazem nadšení i lásky nejchudší k duchovnímu dílu.“ Socha byla o svatodušních svátcích 9. června 1935 odhalena.
Podle Českého zápasu z r. 1945 připravil Mirko Radušević
Foto: CČSH Náchod
Český zápas č. 29 z 20.7. 2025
