Podle lidové tradice se říkalo, že až bude Anežka prohlášena za svatou, vrátí se českému národu svoboda. 12. listopadu 1989 byla v Římě svatořečena svatá Anežka Česká a pět dní na to došlo ke studentské demonstraci na Národní třídě.

Připomeňme, že 17. listopad se rozhodnutím londýnského mezinárodního studentského sněmu slaví jako Mezinárodní den studentů jako uvědomění si nacistické perzekuce na českých vysokých školách v roce 1939. Jan Opletal byl členem Církve československé v místě svého bydliště. Poslední rozloučení s Janem Opletalem vedl v Praze 15. listopadu 1939 farář Církve československé Jaroslav Krejcárek. Smuteční obřad začal dopoledne před Ústavem soudního lékařství na pražském Albertově, kde se shromáždilo přes tři tisíce studentů. Na fakultních budovách i kolejích visely černé smuteční prapory. Studenti uctili památku svého spolužáka zpěvem hymny a položením věnců. Po obřadu byla rakev naložena do pohřebního vozu. Následně byla převezena na nádraží k přepravě vlakem na Moravu, kde byl Jan Opletal později uložen do hrobu v obci Náklo nedaleko rodné Lhoty nad Moravou. Nejprve se průvod po akci rozešel, ale studenti se brzy znovu spojili v menších skupinách. Zamířili do centra Prahy, kde zpívali české písně a provolávali protiněmecká hesla. Této již protestní akce se zúčastnilo několik tisíc vysokoškolských studentů i dalších občanů. V centru města došlo k potyčkám s policií a jedna ze skupin napadla služební vůz státního tajemníka K. H. Franka. Událost posloužila nacistům jako záminka k tvrdému zásahu o dva dny později. 17. listopadu 1939 byly uzavřeny české vysoké školy, devět studentských představitelů bylo popraveno a přes 1200 studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora.

Rok 1989
Nemusíme jistě připomínat akci studentů 17. listopadu v roce 1989 na Národní třídě, jak k ní došlo. Zaměřme se spíše na konání církví po tomto dat., které se do aktivit zapojily ještě téhož večera. Na zasedání Českobratrské církve evangelické na Vinohradech dokonce dorazili někteří zranění studenti. Konal se zde synod, který své jednání přerušil a vyslechl studenty.

Církev československá husitská se okamžitě rovněž připojila a pořádala modlitební shromáždění za nenásilný průběh změn. Inciativa v naší církvi vycházela především ze strany studentů teologie, jednotlivých duchovních a místních náboženských obcí. Řada farářů CČSH (například pozdější patriarcha Josef Špak či duchovní napojení na disent a Chartu 77) otevřela sborové prostory a fary pro schůzky nově vznikajících místních buněk Občanského fóra, tisk letáků a shromažďování občanů v menších městech. Ústřední rada CČSH (patriarcha Miroslav Novák) pod tlakem událostí, studentů a řadových duchovních vydala stanovisko odsuzující násilí a podporující demokratizační proces. V Českém zápase 26. listopadu 1989 se podařilo vytisknout na první stranu dopis patriarchy CČSH Miroslava Nováka předsedovi vlády s tím, že za věřící „vznáší stížnost na neúměrné a hrubé použití moci“. Dopis uzavírá mimo jiné slovy, že „obušky, psi a pohotovostní oddíly nejsou vhodnými nástroji ke konstruktivnímu dialogu.“

Tehdejší dobu popsala bývalá redaktorka Českého zápasu Jana Wienerová: „Bylo to vzrušující, zajímavé, ale v tu chvíli nikdo nevěděl, jak to dopadne.“

Studenti Husovy československé bohoslovecké fakulty (dnešní Husitské teologické fakulty UK) napsali s připojenou fotografií o svých dojmech z demonstrace v Praze po 17. listopadu: „Překvapilo nás, kolik nadšení náš průvod v ulicích vyvolal. Na Václavském náměstí, které bylo plné lidí, nás přivítal potlesk. Lidé nám mávali a volali: Husité.“

Mirko Radušević

Foto: Archiv CČSH

Související: S husitskými zástavami, zpěvem a s nadějí v srdci
Odvaha Jana Opletala se stala hrdostí studenstva i naší církve

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše