Zeptali jsme se našich věřících a duchovních, zda a jaké lze hledat spojitosti mezi vírou, náboženstvím a umělou inteligencí.
Na toto téma jsme jim položili otázky:
1) Může podle Vás umělá inteligence člověku nějak pomoci i v oblasti víry nebo duchovního života?
2) Myslíte si, že by církev měla téma umělé inteligence více otevírat?
3) Kdybyste měl/a AI popsat biblickým veršem nebo obrazem, jaký by to byl?
Oldřich Nováček, přednosta Odboru kulturního, tiskového a archivního ÚÚR CČSH
1) Myslím, že ano, pokud zůstane nástrojem a nestane se náhradou lidského vztahu, svědomí a víry.
Umělá inteligence může pomoci například při studiu Bible, hledání souvislostí, přípravě kázání, komparaci textů, vzdělávání nebo zpřístupnění duchovních textů těm, kteří by se k nim jinak obtížně dostávali. Pro někoho může být také prvním impulzem k otázkám po smyslu života nebo po Bohu. Zároveň ale platí, a to je zásadní, že víra nevyrůstá jen z informací. Rodí se ze vztahu, z osobního setkání, z modlitby, z ticha, ale také z bolesti, zklamání i z naděje sdílené s druhými. AI může připravit podklady, vše zanalyzovat, ale neumí skutečně milovat, nést odpovědnost ani odpouštět. Proto může být dobrým pomocníkem, ale nikoli duchovní autoritou.
2) Určitě ano! A především ta naše☺. Měla by toto téma otevírat právě proto, že se dotýká samotného chápání člověka a jeho vztahů. Vždyť teologie biblického personalismu, která je jí vlastní a kterou rozvíjel Zdeněk Trtík pod vlivem dialogické filosofie Martina Bubera, připomíná, že člověk není „Ono“, tedy objekt, výkon či soubor dat, ale jedinečné „Já“, povolané do vztahu s Bohem jako věčným „Ty“. Druhého člověka nelze vnímat pouze jako nějaký „předmět“ našeho zájmu, který se nám „hodí k něčemu“. Víra vzniká v dialogu, v osobním oslovení a odpovědi. V neosobním vztahu to „druhé“ kolem nás pouze měříme, analyzujeme, popř. kvantifikujeme, ať už se jedná o lidi, různé předměty, zvířata nebo rostliny. V této dovednosti je AI nepochybně lepší a lepší bude i nadále. Vztah „Já-Ty“ doménou AI však nikdy nebude, i když se tak může někdy jevit. Doména vztahu „Já-Ty“ je ryze lidská. Čím více a častěji budeme v každodenním životě tento vztah aplikovat, tím více budeme projevovat svou lidskost a tím více bude ukotvena naše identita v kontrastu s AI. AI může být užitečným nástrojem při vzdělávání, studiu Bible či komunikaci, ale nemůže nahradit živé setkání člověka s Bohem ani mezilidské vztahy. Tváří v tvář AI si můžeme uvědomit, kým jsme, a vnímat svou lidskost, ať už v tom dobrém nebo špatném.
3) Jeden pomyslný biblický obraz AI můžeme najít již v knize Genesis, a to je prvotní Boží otázka, která otevírá prostor pro dialog a osobní odpověď: „Hospodin Bůh zavolal na člověka a řekl mu: ‚Kde jsi?‘“ (Gn 3,9). Bůh člověka nehledá jako nějakou položku v systému, jako číslo v počítačovém algoritmu, ale oslovuje ho osobně. Právě v tom se ukazuje rozdíl mezi technologií a vírou a také osobními vztahy. AI může zpracovávat informace, ale neumí vstoupit do již zmíněného skutečného vztahu „Já-Ty“, který je základem lidské identity, důstojnosti i duchovního života. Dalších obrazů a biblických veršů souvisejících s AI můžeme najít určitě mnoho… v této souvislosti mě ještě aktuálně napadá ten o stavbě babylonské věže. Ne jako odsouzení nějaké stavby, ale jako připomínka, že člověk snadno podlehne iluzi, že si vystačí sám a že technický pokrok automaticky znamená i mravní růst. Od nepaměti lidstvo touží vyrovnat se Bohu, ba přímo se jím stát. Bible však ukazuje, že bez pokory a vztahu k Bohu může růst moci vést i ke ztrátě orientace...
Jarmila Svobodová,členka NO Praha – Zderaz
1) Nejsem příliš zkušený uživatel, ale dobře. AI je skvělá na rešerše, výrobu pracovních listů a generování obrázků na míru.
Takže příprava kázání a biblických hodin, tvorba pracovních listů pro děti, a hledání, co říká Bible nebo katechismus k mému problému, tam bude skvělá. Určitě zvládne napsat i kázání nebo pastorační list za zaneprázdněného faráře, ale právě tady už bychom ji používat neměli. Vysloveně nebezpečné je používat ji jako duchovního rádce. Víme, že dokáže zesilovat deprese a dovést lidi až k sebevraždě.
2) Ano. Etické otázky spojené s používáním a tréninkem umělé inteligence jsou závažné a měli bychom je promýšlet.
3) Jsme v podobné situaci jako Židé, kteří dostali Josefovo pozvání „schovat“ se před suchem a neúrodou v Egyptě. Je to velká šance, ale nese velká rizika.
Tomáš Procházka,farář NO Plzeň, Rokycany a Kralovice
1) Tak jako celý virtuální prostor. Pomoci i uškodit. Vždycky bude záležet na tom, čemu jsem jako uživatel schopen a připraven uvěřit. Máme v obci farníka, který žije sám a AI je jeho partnerem v komunikaci. Nosí nám na biblické hodiny a jiná setkání své poznatky z této komunikace, a protože se umí dobře ptát, dostává také kvalitní odpovědi, které nám reprodukuje. Je to vlastně zajímavé a poučné. Jisté úskalí vidím v tom, že AI často vyčerpává téma jiným směrem, než je záměrem naší skupiny. Musí se to korigovat. Myslím, že může AI dost pomoci např. při studiu, pokud se s ní umí. Nesmí jí člověk všechno věřit, pokud nemá vlastnoručně sestavené portfolio dokumentů, ve kterých AI hledá. Jako třídič informací je AI rychlý pomocník. Ale modlitba je komunikace mezi člověkem a Bohem, tam podle mě AI nepomůže. Nikdy nenahradí bohoslužbu ani osobní setkání.
2) Určitě. Žijeme v době, kdy se virtuální realita stala součástí lidského i komunitního života, už se jí vlastně nedá vyhnout. A protože většina internetových vyhledavačů s AI pracuje, musíme i my, kteří je používáme. I tady platí, že štěstí přeje připraveným.
3) Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. (1. list Janův 4,1)
Vladimír Karbusický, vikář a tajemník plzeňské diecéze
1) Myslím si, že může, ale vždy jen omezeně a zprostředkovaně. AI je užitečný nástroj, podobně jako knihy nebo internet. Může pomoci s vyhledáním biblických textů, historických souvislostí, nabídnout různé výklady nebo inspirovat k přemýšlení nad tématy víry.
Nesmíme zapomenout, že nemá vztah k Bohu. Nemodlí se, nehledá smysl své existence. Může nám ukazovat směry, ale nemůže nahradit setkání s Bohem ani společenství v církvi.
2) Ano, myslím si, že by měla. Ne proto, že by měla na všechno dávat rychlé odpovědi, ale protože se jedná o realitu, která už zásadně formuje náš svět. Umělá inteligence ovlivňuje komunikaci, práci, vzdělávání i způsob, jakým lidé přemýšlejí o pravdě. A to jsou témata, která se dotýkají i církve. Církev by podle mě měla být místem, kde se tyto revoluční změny reflektují v duchu moudrosti, nikoli strachu. Nejde o to AI buď bezvýhradně přijmout, nebo odmítnout, ale rozlišovat, kde pomáhá člověku růst, a kde ho naopak může odcizovat. Právě církev může nabídnout důležitý hlas: připomínat, že člověk není definován výkonem ani daty...
3) Kdybych měl hledat obraz, možná by mi byl blízký motiv „hlasu, který prochází pouští“. Umělá inteligence mi totiž připadá jako něco velmi mocného, rychlého a všudypřítomného. Zároveň však bez vlastního těla, bez zakořenění v konkrétním lidském příběhu. Biblicky bych ji nepopisoval veršem. Spíše s výzvou k rozlišování duchů. (1. Janův 4,1)
AI totiž může nést pravdivé i nepravdivé informace. Může nás inspirovat i mást. Proto je důležité předloženou pravdu zkoumat, nenechat se jen tak unášet. AI tak používat s moudrostí. Je to pouze nástroj v rukou člověka. Otázkou zůstává, zda jej použijeme k budování nebo k rozptýlení od toho podstatného.
Břetislav Karal, jáhen NO Vodňany a Křemže
1) Obávám se, že AI v této oblasti může způsobit více škody než užitku. Ale je to podobné jako v životě – záleží, jak se ptáme. Když se zeptáme špatně, dostaneme adekvátní odpověď. Pokud bude dotaz ve smyslu – kde najdu informace, kontakty, tak to je v pořádku. Jít do větší hloubky, obával bych se o relevantní údaje.
2) Je dobré, když církev otevírá jakékoli téma, které žije ve společnosti. Duchovní by měli být v této oblasti určitě více vzděláváni, aby mohli adekvátně reagovat na dotazy. Naše církev je brána za modernistickou. Už v době svého vzniku se nebála jít proti proudu většinové společnosti, tak proč si nechat ujet vlak.
3) Gen 1,2 – Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
Gen 11,9 – Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal.
Tomáš Novák, teolog a referent Odboru naukového ÚÚR CČSH
1) Rozhodně.
Umělá inteligence dobře naslouchá a dobře chápe, co chcete říci, ale také vás komunikace s ní cvičí v přesném logickém vyjadřování. Má na vás více času než lékař, farář a jiní. Má dobré odpovědi – ale radši se jí ptejte na záležitosti, které můžete posoudit, protože se také mýlí. Věřící i faráři si s ní mohou mnohé vyjasnit – aniž by ztráceli mnoho času v knihách a navíc – nemusí se stydět za své otázky.
2) To téma se otevírá samo, ani se o to církev snažit nemusí. Spíše je dobré komunikovat své zkušenosti pozitivní i negativní. Klidně ji použít i na tvorbu plakátku – ale pozor, dost možná vám z toho vyleze kýč či povrchní nesmyslná ornamentalistika nesouvisející s tématem plakátku. Doporučuji se nespokojit hned s prvním výsledkem – kriticky nahlížet a upřesňovat jí, co chci, o co mi jde. Umělá inteligence by měla umocnit, ne utlumit naši tvořivost.
3) 1. Korintským 13,2: „Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a měl všechno poznání... ale lásku bych neměl, nejsem nic.“
Za odpovědi na anketní otázky děkuje Ondřej Syrový
Český zápas č. 24 z 17. 6. 2026
Ilustrace: Redakce
