(ČZ 31/2025) Reálná podoba Mistra Jana Husa vyvolává dodnes časté diskuze, zejména mezi umělci. Do diskuze se snažil vnést světlo významný český sochař Stanislav Sucharda svojí přednáškou o historii zpodobňování Husa. Podstatnou část přednášky přinášíme.
V roce 1915, v roce 500. výročí upálení M. Jana Husa v Kostnici, měl být v Pardubicích odhalen jeho pomník. Při té příležitosti byl osloven významný český sochař Stanislav Sucharda (1866 – 1916), aby připravil umělecký návrh. Navíc sochař v Pardubicích při této příležitosti přednesl přednášku k historii zobrazování podoby Mistra Jana Husa. Viz dále…
Nejstarší vyobrazení Husovy osoby nalézáme v kronice Richenthalově. Je jisto, že Richenthal sám byl členem Kostnického koncilu, není ale známo, byl-li jeho účastníkem i ilustrátor jeho kroniky, která vyšla v prvním vydání r. 1483, v druhém pak v roce 1536. Richenthalův první obraz znázorňuje v horní části odsvěcení M. J. H., v dolní cestu jeho k popravišti. Tento druhý výjev nalezneme v kronice ještě jednou.
Dřevoryt z pozdější doby pod vlivem ilustrátora kroniky vyvstalý zobrazuje tyto výjevy. Vidíme zde vesměs Husa bezvousého, což odpovídalo by i historické pravdě. Hus jako přísný katolík dodržuje zákonů pro kněze platných. Asi nenosil vousů, právě tak jako nosil ritem předepsanou pleš.
Vzpomínám tu, že do roku 1909 neznali jsme kupříkladu ani pravé podoby druhého našeho velikána – Komenského. I jeho obraz měl býti vyhlazen z naší paměti – a jedině tragická okolnost jeho vypovězení zachovala nám věrný jeho portrét za jeho pobytu v Amsterodamu v r. 1658 dle přírody malovaný. Nalezen byl náhodou při dražbě uměleckých děl Adrienna Owense a zakoupilo ho amsterodamské muzeum. Jest litovati, že veliký tento poklad nepřešel v naše ruce, ale zjevení pravé Komenského podoby zachováno nám bude ve věrné aspoň reprodukci.
Jasně (pleš) dokazují slova „relace o při a umučení M. J. H.“ Petra z Mladenovic – jenž jako sekretář pana Jana z Chlumu byl očitým svědkem celé kostnické události. Praví k odsvěcení Husovu: „Přistoupili k porušení pleše jeho – a když jemu pleš na čtyři strany, totiž napravo a nalevo – napřed i vzadu porušujíce nůžkami prostřihli“. Doklad tedy absolutně jasný.
Ještě mince pocházející z 16. století původu asi jáchymovského, ražené na památku upálení M. J. H. – přinášejí na reversu reliéf odpovídající současným popisům upálení – ale v aversu vystupuje již jasnou podobizna Husova s vousem.
Otázku – kdy vznikl tento typ nejrozšířenější, ano nejobecnější – typ bradatého kněze – snažil se zodpověděti v letošním ročníku Zlaté Prahy K. B. Mádl. Soudí na základě souboru dřevorytných portrétů vynikajících osobností středověku a renesance, jež vyšly r. 1587 ve Štrasburku a kde je i Hus a Jeroným, že typ tento vyšel z dílny Hanse Holbeina staršího, který v letech 1515 – 1532 byl v Basileji domovem.
České umění má nejkrásnější vtělení Husa v kancionálu Litoměřickém. Tato pro nás vzácná relikvie veřejnosti je ovšem málo známá, a proto chci na ni upozornit. Kancionál tento pořízen byl asi nákladem horlivého kališníka purkmistra českých tehdy Litoměřic p. Václava z Řepnice, neznámým písařem a iluminátorem v letech 1511 až 1517. Předvádím vám, že znamenitá toho památka českého umění list Husův, jejž popisuje vydavatel monografie o české miniatuře prof. Chytil následovně: Tak zobrazoval M. J. H. český umělec.
Ještě roku 1563 tiskne se česká Postila Husova s obrazem Husa bezvousého. Ale za necelých 24 roků přichází z Německa Husova podoba s vousem a jest to tedy ona doba hnutí reformačního, doba oslavující Husovu památku, která tím vlastně vytvořila Husův typ. Tento typ se pak nadále uchoval – a byl obzvláště ve století devatenáctém silně rozšířenou novinkou zevšeobecněn. Přechází do všech kronik národního probuzení a na dlouhý čas zatlačil typ prvotní – ba stal se v nejvlastnějším slova smyslu populárním tak, že i naše kritická doba přijala jej ochotně, nalézajíc v něm žádoucí typ heroický. Typ tento přijal i Brožík pro svůj obraz Mistr Jan Hus před koncilem v Kostnici.
Typ ten samozřejmě zachovává protestantské Německo a upozorňuji na pomník ve Vormsu i znamenitý obraz Helqiustův.
Typ ten zachovává v zásadě nejpopulárnější český malíř Aleš i Bílek na kolínském svém pomníku. To však je pouhý typ, který zajisté důležitý, ale ne hlavní pro podstatu pomníku. Úkolem tohoto jest vytvořiti typ oslavence v celém jeho významu pro nás Čechy z minula, dneška i budoucna – vytvořiti typ Husa pro kulturní význam povšechný.
Pozn. redakce: Sochař Stanislav Sucharda, obdivovatel Mistra Jana Husa a tvůrce několika jeho soch, je synem sochaře Antonína Suchardy, který vytvořil v Čechách v roce 1872 vůbec první Husovu sochu, která stojí v Jičíně. V roce 1915 se Stanislav Sucharda svého vytvoření sochy Husa v Pardubicích nedočkal, neboť nemohla být postavena z finančních důvodů. Stanislav Sucharda zemřel roku 1916. Shodou okolností v té době rovněž pracoval na modelu Husova pomníku pro Pečky, který realizoval jeho bratr Vojtěch (1884 – 1968). Suchardovy pomníky Mistra Jana zdobí ještě podkrkonošskou Železnici u Jičína a náměstí v Žebráku, jehož snímek přinášíme.
Redakce
Foto: Street View nám. v Žebráku
Český zápas č. 31 z 3. 8. 2025
