(ČZ 21/26) Mám ráda film La la Land 2016, režie Damien Chazelle, což je senzační muzikál o hodnotách života. Ač se to na první pohled nezdá, je to tak. Hlavní mužskou roli tam zvládl excelentně Ryan Gosling.
Syžet: Dva, co jsou spolu, touží po naplnění svých snů. Dřou, podporují se, podaří se. Ale přijdou o sebe vzájemně… Co má v životě větší hodnotu? Každý nechť si zhodnotí sám – režisér neúkoluje…
Nyní jsem byla na Spasitelovi. ČSFD mu dávají 88 bodů a kamarád katolík mě naléhavě ujistil, že to se vidět musí… Hlavní roli v něm ztvárnil Ryan Gosling. Tak musí. Důkazem, že to tak je, je, že jsem na tom byla podruhé. Zatím.
O co kráčí v hrubém nástinu: Slunce ohrožují černé potvůrky, vlivem čehož slunce do třiceti let zhasne a budeme mít „po ptákách“. Vědci hledají cestu, jak potvůrky zlikvidovat. Existuje planetka, která je vůči potvůrkám imunní, čili by to chtělo zjistit proč. Planetka je od země tak daleko, že vědci se dostanou pouze tam, na zpáteční pohon nebude kapacita.
Film se odvíjí, vlivem mnoha okolností se v raketě bez zpátečního lístku ocitne učitel Ryland Grace (dále pouze Grace). „Zakuklený“ vědec, který si moc nevěří, ale je to originál a nemá důvod si nevěřit, do věcí vidí nadstandardně. Ve vesmíru se potká s jinou kosmickou lodí, obydlenou životem z jiné planety. Ten život vypadá jako slepenec kamení, říká mu tedy Rocky, pro mě Kameník. Vznikne komunikace na bázi pracovně-přátelské, život z jiné planety mu nabídne zpáteční letenku ve formě energie ze svých technologických schopností… Vše spolu zařídí, rozloučí se, každý si letí svým směrem. A my se přitom docela nasmějeme, je to navíc vtipné. Tak. Dotud tradiční filmová záležitost.
Co se ale vymyká a zaslouží si pozvání? Vymyká se to, že když náš vědec učitel vše s Kamníkem zařídí a vyřeší (napínavý, koukatelný, atraktivní děj, skvělá hudba, atd. atd.) a letí domů s energií od něj, v noci zjistí, že uzavřené zlobivé potvůrky napadly zdravé potvůrky vlivem prvku, z něhož je loď Kameníka zhotovena. Kameník to má spočteno. Teď se buď může vrátit domů, nebo letět hledat Kameníka, vzít ho na svou kosmickou loď a s ní dorazit do jeho domova. Chvíle rozhodnutí – a jo! Letí se za Kameníkem.
Ruší svůj návrat, protože všechny záchranné vzorky už na zem poslal a přítel je v nouzi nejvyšší. Dostane se k jeho lodi, buší na vstupní místo a nic. Kameník se neozývá.
A náš hrdina si opře hlavu o ten kryt a – je. Jenom je. V naprosto fatální situaci, kdy už udělal všechno, co bylo v jejich silách, pustil svůj život z dráhy návratu a teď ani nezachrání souputníka? A tak je tam pár okamžiků úplně hmatatelné napětí… a to je pro mě vrchol filmu. Udělal absolutní nadstandard, udělal maximum a možná, že to vůbec, ale vůbec k ničemu nebude, možná, že to nevyjde... Ale! Jak se říká: „Ale aspoň jsem to zkusil.“
Film jde v kinech, víc neprozradím.
Pro mě je finální, že když se rozhodl, jak se rozhodl, je sice napnutý k prasknutí, ale z druhé strany vlastně v míru. Je v pokoji. J E !!
Protože učinil to nejsprávnější, nejúžasnější, nejšílenější rozhodnutí, šel úplně proti sobě pro druhého. A je to tam jasně černé na bílém, jasně čitelné. Proto se to právem jmenuje Spasitel. Vždycky, když odkročíme k propasti blíž, abychom od ní uchránili druhého, jednáme jako Pán. Jako Syn, jako Kristus. A v tom filmu to prostě je a je.
Člověk jde domů a chce být statečnější, odvážnější, lepší. Půjdu na to určitě po třetí, a vy si dělejte, co chcete.
Marta Silná
Ilustrace: plakát filmu
Český zápas z 24. 5. 2026
