Český zápas č. 29/2023 z 16. 3. 2023 - Postovat znamená v internetovém žargonu vkládat krátké komentáře na sociální sítě. Status je to, co tam člověk vloží.

Inu, hemží se to na těch sociálních sítích nejen skupinami/bublinami, ale napříč všemi i nenávistí. Jedovaté sliny frustrovaných lidí ulpívají u dobrých i zlých zpráv. Číst se to věru nedá a člověku je tak nějak smutno na duši.

Ale mám pár přátel, který používají sociální sítě jako „Areopag lásky“. Sloupoví v Athénách tentokrát slyší na jméno neznámého Boha, který se vtělil do člověka, aby přinesl mezi lidi ... Co vlastně? Řekl bych - mimo jiné i lék na blbost.

Témata, kterými jsme obklopováni, mají ambice i šanci stát se „našimi tématy“. Svoboda proto znamená, že jen já musím rozhodnout o tom, co se usídlí v mé hlavě. A já taky rozhoduji o tom, co z mé duše oplodní vesmír a z mých úst vypadne. Nemáme v tom jasno.

Mí přátelé postují lásku. Ať už posílají svá kázání, fotky hor a lesů, muziku, odkazy na charitativní akce nebo prospěšné neziskovky. Podobně jako oni jsem se naučil postovat tak, abych předešel stresu a beznaději ve veřejném prostoru. Naučil mě to indián. Steven Charleston. Biskup Episkopální církve na Aljašce a vysokoškolský profesor, čtyřiasedmdesátiletý stařešina kmene Čoktavů z Oklahomy. Je stejně tak indián jako křesťan a zenový buddhista, jak o sobě prohlašuje.

Když mu před deseti lety řekli, že si má založit profil na fejsbůku, smál se jim. Skutečný indián je ovšem zvídavý, takže Charleston přijal fakt, že může oslovit lidi v daleko širším měřítku, než z týpí. Začal postovat své každodenní meditace a vize, které přijal ve svém posvátném kruhu. Kdo je pozorně čte, zjistí, že mají potenciál oslovit všechny, kteří se ve svém životě chtějí řídit srdcem. Tedy napříč náboženstvími i ateismem. Tahle koncepce mě velmi zaujala.

Začal jsem tím, že jsem si vzal příklad a na svém profilu začal sdílet svá kázání, krátká duchovní zamyšlení a přeložené Charlestonovy meditace s fotografiemi. Prostě postuju lásku, status svobody. A nic víc.

P.S. Svět není marnej. Pár lajků tam mám. A to je milý. Díky.

Pokud jsi zapomněl, kdo jsi, pamatuj, že nikdy není pozdě vrátit se domů. Domov je tvé srdce a ten, kým doopravdy jsi, tvůj duch, to malé dítě uvnitř, které je blízko Velkého tajemství!

Drogy, alkohol a zpackaná učení tě odvádějí od toho, kým skutečně jsi.

Hluboko pod falešnou fasádou vidím, kdo jsi! Abys přežil, musel jsi být někdo jiný a já to chápu. Ale zapomněl jsi se vrátit domů. Je čas se tam vrátit! Potřebuješ se teď víc než kdy jindy, my tě potřebujeme teď víc než kdy jindy.

Tomáš Procházka

Český zápas č. 29/2023 z 16. 3. 2023

Foto: Pixabay, Gerd Altmann

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše