Převzato z Českého zápasu

Možná nějaký "uvozující text" celé sekce o tom jak se texty syndikují z ČZ?

Celkem 220 tisíc korun poskytla Husitská diakonie na pomoc Volyňským Čechům a dalším ukrajinským uprchlíkům ubytovaným v Hotelu Legie na Praze 2.

Příběh o narození a příchodu Ježíše jako věčného Božího Syna v lidské podobě má zvěstnou souvislost s příběhem o Adamovi v rajské zahradě a jeho neposlušnosti, kterou tento ráj ztratil (Gn 3). Ježíš jako nový Adam (1 K 15,45), poslušný svého Otce, nám lidem opět ztracený ráj navrací a ukazuje nám k němu cestu (Ř 5,19).

Nově vydaná publikace přináší hlubší a ucelenější vhled, jak byla reflektována osobnost a dílo J. A. Komenského v Církvi československé husitské po dobu sta let.  Zájem o Komenského osobnost a dílo se projevoval v práci historiků a teologů. S jeho pedagogickými přístupy se setkáváme ve výchovném úsilí naší církve, kdy zvláště v počátcích byla spatřována důležitost vyučování dětí. J. A. Komenský jako svědek víry záhy získal spolu s Janem Husem své místo v liturgickém životě církve, kdy byl připomínán a slaven památný den v březnu a listopadu.

Husitská diakonie ve spolupráci s Adrou přispěla před nadcházející zimou Ukrajině na rekonstrukce domácností, zejména na topení a obnovu oken a dveří.

Článek Dr. Martina Jindry „Chrám jako borový les“ - při příležitosti 150 výročí narození umělce Františka Bílka vyšel na aktuálně.cz
"Jest tomu přes pět let, co nám odešel Otokar Březina. Připomínejme si stále jeho jméno a jeho dílo, protože je svaté."
Těmito slovy zahájil v roce 1934 sochař, grafik a architekt František Bílek svou rozhlasovou přednášku o básníkovi, který ovlivnil vývoj české poezie ve 20. století. Můžeme dodat: Jest tomu 150 let, kdy v Chýnově 6. listopadu 1872 přišel na svět tento originální sochař.

Církev československá husitská, Pražská diecéze a Náboženská obec Praha 1 - Staré město vás zvou na Slavnostní shromáždění ke Dni válečných veteránů, k 101. výročí ukončení 1. světové války a k 80. výročí úmrtí člena CČSH studenta Jana Opletala.

 

Jak velký význam dával Jan Amos Komenský právě svobodě, dokládá i tento jeho výrok: „Svoboda, tvrdím, je nejskvělejší lidský statek, stvořená spolu s člověkem a od něho neodlučitelná, pokud není souzeno člověku zahynout.“ Pro svobodu náboženskou i politickou dokázal Komenský odejít ze své vlasti i do exilu. O svobodu se nasazoval svými diplomatickými kontakty a jednáním v zahraničí. A tuto svobodu jako „návrat věcí tvých, ó lidé český“ vložil do svého Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské jako nadčasové proroctví posilující náš národ a vlast vždy v časech útlaku a období totalitních režimů.

Tématem říjnového semináře konaného v Praze 6 – Dejvicích se stala „Duchovní správa v proměnách doby.“ Seminář byl určen pro faráře, duchovní, kazatele, pastorační pracovníky a další zájemce.

Pojem „duchovní správa“ se vztahuje k vlastnímu poslání církve, které má duchovní, náboženskou a pastorační povahu a má vazbu na Ježíše Krista a jeho autoritu a činnost Učitele, Kněze a Pastýře. „Duchovní správa“ se neztotožňuje se „správou církve“ v obecném a nejširším významu, neboť do správy církve náleží záležitosti personální, organizačně právní, hospodářské i kázeňské, jako je kárné řízení.

České církve dosud věnovaly stovky milionů korun, ubytovaly tisíce uprchlíků a hlásí připravenost na případnou další vlnu. Společné ohlédnutí za dosavadní církevní pomocí ukrajinským uprchlíkům uspořádala Ekumenická rada církví (ERC) v úterý 8. listopadu 2022 v Praze. Cílem setkání byla reflexe uplynulých devíti měsíců intenzivní pomoci, vzájemná inspirace a také sdílení plánů pro nadcházející období.

V Českém zápase se tentokrát za­mýšlíme nad otázkami spravedl­nosti, solidarity a bezpečí. Tato témata docela úzce souvisejí s tím, čím se dlouhodobě zabývá farář Če­skobratrské církve evangelické Mi­kuláš Vymětal, tedy s problematikou našeho vztahu k menšinám, ať už jde o příslušnost k nějaké et­nické nebo národnostní skupině, k vyznavačům nekřesťanských ná­boženství či lidem s odlišnou sexu­ální orientací...

Možná máte, milí čtenáři, stále v živé paměti rozhovor s duchovní naší církve Olgou Líbalovou, který vyšel v červnovém čísle našeho týdeníku. Potěšily nás její upřímné a odvážné odpovědi, které rozhodně nebyly žádným klišé a které jen dokázaly, jak zajímavé osobnosti máme v našich řadách. Nyní jsme se v pokračování seriálu představujícího naše husitské duchovní dovolili obrátit na bratra Jana Krška, faráře v Lužné u Rakovníka.

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše