Převzato z Českého zápasu

Možná nějaký "uvozující text" celé sekce o tom jak se texty syndikují z ČZ?

Touha po šťastném životě je všem lidem společná. V tom se nelišíme. Různé jsou jen představy o tom, co ke šťastnému životu potřebujeme, nakolik si štěstí můžeme vybojovat či vysloužit a nakolik stačí ho jen prostě vidět a přijmout. Veškeré Boží působení – od stvoření světa přes vtělení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista až po jeho příchod ve slávě – je zaměřeno na to, abychom žili, byli šťastní, s radostí užívali dary od Boha.

Snést ticho je pro člověka někdy těžké. Může to tak být. A přesto po něm lidé touží. Najděte mír, sestupte dolů, zažijte vnitřní klid. Těmito slovy láká společenství katedrály v německém Pader­bornu na každotýdenní pravidelné cvičení katolické meditace, které se ve svatostánku koná. Prostor a krása paderbornské ka­tedrály pak pomáhají objevovat vlastní vnitřní krásu a prostor.

Nedávno jsem zavítala do malé knihovny jedné velké církve. Bylo to z pouhé zvěda­vosti. Knihovník se mě ochotně ujal a ptal se, co bych chtěla. Chvíli váhám. – Třeba něco o kontemplaci. – Udivený pohled. – O mlčenlivé modlitbě, rychle dodávám, abych to přiblížila. – O mlčení? O tom se snad ani nedá psát! – V duchu uznávám, že je to názor celkem logický. Ale přece… Po kratším vyjasňování jsme se nakonec shodli, že není nad praxi, totiž pravidelnou modlitbu a účast na duchovních cvičeních. Našli jsme společnou řeč, přestože teologické zázemí každého z nás je odlišné.
V minulosti byly exercicie, křesťanská duchovní cvičení, praktikovány vý­hradně v klášterech. Teprve během 20. století můžeme pozorovat rostoucí po­třebu prohloubení duchovního života.

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše