Možná nějaký "uvozující text" celé sekce o tom jak se texty syndikují z ČZ?
Připomínáme si výročí – 100 let od koncertování Alberta Schweitzera v českých zemích v lednu 1923.
Nositel Nobelovy ceny míru z roku 1952, Albert Schweitzer, se narodil roku 1875 v Kaysersbergu v Horním Alsasku v rodině evangelického duchovního Ludwiga Schweitzera. Vystudoval univerzitu ve Štrasburku, kde současně studoval teologii, filozofii a přírodní vědy. Kromě toho pilně navštěvoval hudební školu – jeho velkou láskou byla hra na varhany.
Předem se omlouvám všem, které tento nadpis nějakým způsobem pohoršil, ale již pořadí slov jasně naznačuje, že tentokrát to nebude o tom, jak se Jára Cimrman zasloužil o vznik a formování našeho církevního společenství (tady odkazuji především na základní badatelské dílo husitské cimrmanologie z pera našeho předního brněnského odborníka Mgr. Miroslava Kubíčka, Cm.D.), ale naopak o tom, jak se naše církev podílela na vzniku tohoto podivuhodného fenoménu.
Závažné duchovní změny se stěží ve společnosti prosadí samy od sebe: vyžadují přinejmenším masarykovskou „drobnou práci“, každodenní setkávání a utkávání se s tuhou setrvačností minulosti i navyklého odcizení.
Pokud má Ježíš tolik ambiciózní, univerzální projekt (evangelium o příchodu království Božího), nemůže tu být překážkou provinční odlehlost mís-ta působení (Mt 4,12-13; 15-16).
Pilát Pontský demonstruje, jak se chránit před koronavirem. (33. n. l.)
O postavách apoštolů a jejich světě
Hodláme-li hovořit o humoru v kanonických textech Nového zákona, bude se debata týkat především situační ironie a sarkasmu.
„Mojžíš, technicky vzato, byl první, kdo stahoval data z cloudu do tabletu.“
Máme v povědomí, že náboženství vyžaduje vážnost, a proto se zbožný (tj. vážný) člověk většinou nad příběhy ve Starém zákoně nesměje. Bojí se, aby je nezlehčil. Ale když některé pasáže čte poněkolikáté, může se stát, že se usmívat začne, protože v nich zahlédne jistou komičnost a vtip, přestože Starý zákon samozřejmě není kniha vtipů.
Moderátor: Lev Bezouška, farářka CČSH: Elvíra Mrákotná a investigativní reportér: Prokop Kufřík
Moderátor: Paní farářko, také slavíte mši v neděli ráno?
Farářka: Ano. Ale většinou používáme slovo bohoslužba. I když, jednou jsem zastupovala kolegu ve vedlejším sboru a přišli tam lidé, kteří říkali, že jdou na myši. Myslela jsem, že to jsou deratizátoři. Ale když se posadili do lavice a otevřeli zpěvníky, pochopila jsem, že přišli na bohoslužbu.
Pane doktore, je o Vás známo, že doporučujete smích a humor nejen při léčbě závislostí, ale i pro celkové zlepšení zdraví a kvality života pro každého, kdo má zájem.
Společným zpěvem úvodní písně Jeden Pán, jedna víra byla zahájena letošní novoroční ekumenická bohoslužba, přenášená 1. ledna 2023 v přímém přenosu ČT z Červeného kostela ČCE v Brně.
Při svém badatelském putování po církvi jsem před zhruba deseti lety opakovaně zavítal také do Plzně. O „archivní potravu“ se mi tehdy staral emeritní – dnes již zvěčnělý – biskup Milan Semilský. V sídle diecéze postupně zpracovával a zpřístupňoval diecézní archiv.
„Strakatý kabát dejte mi a volnost pravdu říct, a vyléčím skrz naskrz tělo zkaženého světa, bude-li trpělivě brát můj lék.“ William Shakespeare, Jak se vám líbí
Tento výrok sice v podstatě nemá nic společného s křesťanským humorem, přesto se ale domnívám, že zde své místo má – cosi důležitého vypráví o úloze humoru a smíchu v tomto lidském světě. A právě to má určitě co říct i našemu křesťanskému prostředí.
Není třeba nijak zvlášť dokazovat, že humor léčí. To vědí dobře i lékaři, kteří jinak moc nespoléhají na psychosomatiku. Ostatně známe sbírky lékařských anekdot od Svatopluka Káše. Anekdoty z lékařského prostředí rád vypráví třeba psychiatr Radkin Honzák.
O humoru do křesťanského časopisu pro děti Cesta napsala Jana Krajčiříková.
Říká se, že humor je koření života. A smysl pro humor člověka odlišuje od ostatních živočichů. Je to určitě fajn, když dokážeme těžkou či nepříjemnou situaci odlehčit vtipem a nadhledem.
Janovo evangelium nám sděluje, že Jan Křtitel nebyl ani Mesiáš, ani prorok. Sám to podle svědectví Evangelia říkal svým posluchačům. Když byl dále dotázán, proč tedy provádí očistný obřad křtu vodou na odpuštění hříchů, odpověděl, že ho Bůh pověřil, aby tak oznámil příchod někoho nepoměrně většího, než je on sám.
Druhého dne se mezi ostatními Janovými stoupenci objevil Pán Ježíš, aby též přijal křest vodou.
Poslední den roku 2022 zemřel emeritní papež Benedikt XVI. Při novoroční ekumenické bohoslužbě dne 1. 1. 2023 v Červeném kostele v Brně jsme si v modlitbě s respektem připomínali tuto osobnost křesťanství 20. a 21. století.
Papež Benedikt XVI., německé národnosti, občanským jménem Josef Ratzinger patřil k význačným katolickým teologům. Působil jako profesor dogmatické teologie na německých univerzitách, účastnil se jako poradce II. vatikánského koncilu v letech 1962-1965 a od roku 1981 byl prefektem Kongregace pro nauku víry.
Organizace a instituce je součástí každé lidské společnosti a lidského seskupení, aby mohlo existovat a fungovat, potřebuje organizovanost a instituční prvky. Instituční prvky jsou nezbytné i pro církev žijící a působící v tomto světě. Mohou se vyskytovat tendence popírat smysluplnost organizace a hledat jiný model církve jako určitého zájmového seskupení. Zájmové společenství je sice zábavnější a kolegiálnější, ale na druhé straně lidé v něm pociťují menší odpovědnost.
Rok, který jsme prožívali, nebyl pro nás zrovna snadný ani ve společnosti ani v církvi, a k nejbližší budoucnosti nevzhlížíme zrovna s laciným pozitivním a optimistickým výhledem.
Máme za sebou zvláštní roky pandemie, která ovlivnila náš život a mnohé naše lidské plánování a aktivity obrátila jiným směrem. Zkušenost již řadu měsíců trvající drsné a kruté války nedaleko od nás v Evropě poznamenává náš pohled na současný svět.
