(ČZ 18/2024) Slova patriarchy Tomáše Butty k přípravě a zahájení IX. sněmu Církve československé husitské, které se uskuteční na podzim letošního roku.
Význam a charakter sněmu
Sněmy či koncily mají v životě církví své důležité postavení. Platí to i v Církvi československé husitské. Z dosavadních osmi sněmů uveďme tři, i když jistě i další zasluhují naši pozornost. I. sněm se zasedáními v roce 1924 a 1931 řešil zásadní otázky věroučného charakteru a dalšího směřování církve po jejím vzniku v rámci samostatného Československého státu. VI. sněm v roce 1971 a 1981 přijímal svá vyznavačská rozhodnutí v období socialismu, sílící komunistické totality a ateismu. Podstatnými dokumenty byly Základy víry a upřesnění názvu církve vzhledem k její identitě jako „husitská“. VIII. sněm v letech 2000 – 2014 probíhal v čase rozvíjení liberální kapitalistické a demokratické společnosti s jejími klady i zápory. I my nyní žijeme ve zcela specifické duchovně-kulturní a společensko-politické situaci, představované radikálními změnami a proměnami, v níž chceme hledat orientaci pro Církev československou husitskou a její službu v měnícím se světě. Jakkoli je sněm podmíněn svou dobou, má přijímat principy či zásady, které nejsou určovány momentální situací, ale rozhodování v rámci sněmu se děje i s ohledem k budoucnosti církve.
Shodou okolností na letošní rok připadá 100 let od konání I. sněmu naší církve. Dne 21. května 2024 tomu bude věnována konference v Praze. Do náboženských obcí byl již předán informační list k programu a pozvání na tuto konferenci. Sonda do témat a dokumentů sněmu a jejich interpretace nám umožní více poznat, že sněm je něčím, co má pro církev svoji zvláštní závažnost. Sněm má také svoje názorové napětí a polarizaci, rizika i dramatičnost.
Církevní sněm je charakterizován v Ústavě jako nejvyšší zákonodárný orgán církve, shromáždění přijímající dokumenty stěžejní povahy (Ústava čl. 52, odst. 1). Jedná se tedy o obecněji platné principy věroučné a právní a zásady pastorační. Tím jsou míněny řády v podobě Ústavy, věroučné dokumenty, bohoslužebný řád, kárný řád a zásady řádu duchovní péče. Úkolem sněmu není zabývat se jednotlivými prováděcími předpisy nebo směrnicemi, o nichž mohou rozhodovat i jiné orgány. Jsou to řády, které podléhají schválení církevního zastupitelstva a jsou průběžně novelizovány. Stejně tak konkrétní uspořádání duchovní správy a obnovování duchovenských a kazatelských míst v jednotlivých náboženských obcích je v kompetenci diecézních orgánů. V případě sněmu se tedy jedná o principy a obecněji platné zásady, týkající se bytostně celku církve, jejího poslání a identity.
Informace k prvnímu zasedání a ustavení sněmu
Podle Ústavy má být svolán sněm nejméně jednou za 10 let (Ústava čl. 53, odst. 4). VIII. sněm byl ukončen v roce 2014. Sněm nemá jen jedno zasedání, ale je to proces. První zasedání má charakter ustavujícího zasedání. Každému zasedání sněmu má předcházet generální synoda, která má charakter poradního orgánu, neboť v naší církvi nemohou o zásadních záležitostech rozhodovat duchovní bez laiků. Členy generální synody jsou všichni, kteří se podílejí na duchovní správě.
V případě sněmu není pro usnášení rozhodující počet všech delegátů, ale počet zastoupených náboženských obcí. Tím je zřetelně vyjádřeno, že základem církve jsou náboženské obce (Ústava čl. 53, odst. 1 a 6). Při prvním zasedání se ustavují sněmovní orgány, respektive dochází k jejich volbě. Volí se předsednictvo: Předsedou sněmu je patriarcha ze své funkce, volen je místopředseda laik a další členové. Potvrzuje se generální tajemník/tajemnice sněmu podle návrhu církevního zastupitelstva. Volí se složení jednotlivých výborů a jsou stanovovány jejich úkoly, kterými se budou zabývat a za které jsou sněmu odpovědné. Výbory mají být nejméně sedmičlenné a mají v nich být zastoupeni také laici. Zpravidla se ve výbory transformují komise ústřední rady, ale vlastní volba proběhne až na sněmu. Diecéze byly vyzvány, aby podávaly své personální návrhy do předsednictva i pro doplnění výborů. Sněmovní výbory budou pravděpodobně tyto: věroučný výbor, legislativně-právní výbor, sociálně-etický výbor, liturgický výbor, hospodářský výbor, pastoračně-výchovný výbor, ekumenicko-zahraniční výbor a misijní výbor. Je schvalován jednací řád sněmu (Ústava čl. 53, odst. 6). Součástí každého zasedání je bohoslužba a také zpráva o stavu církve, ale i prohlášení či rezoluce – usnesení, poselství, obracející se do církve i k veřejnosti.
Cesta ke změnám v probíhajícím dialogu
Cesta ke změně a tvorbě nového vyžaduje v rámci průběhu sněmu konkrétní kroky a postup. Nejprve je nezbytné se důkladně seznámit s tím, jaké máme v církvi platné stávající dokumenty a platné řády. Pak je důležité se snažit pochopit a porozumět tomu, proč tak byly vytvořeny a stanoveny. Pak má být zřetelně a písemně formulován návrh na změnu a být zdůvodněn. Návrh k diskusi má být poskytnut k širšímu bratrskému rozhovoru a odbornému posouzení. Návrh by si měl svými argumenty získat všeobecný souhlas v církvi napříč názorovou rozmanitostí. Příliš překotné změny bez předcházejících kroků – bez dostatečné celocírkevní diskuse, by mohly vést ke štěpení církve a nikoli k vzájemnému posílení ve víře v Ježíše Krista a jeho evangelium, kterým chceme jako křesťané v 21. století žít a předávat je druhým. To, co má hodnotu, vzniká zpravidla v dlouhodobějším procesu a dialogu.
Tomáš Butta
Český zápas 18/2024 z 5. 5. 2024
Foto: Ze zahájení I. sněmu CČS v Národním domě na Smíchově ve dnech 29. - 30. 8. 1924, zdroj ÚAM CČSH
