Ekumenická spolupráce v Písku má dlouhou a pozvolnou historii, která se neodehrává v rychlých skocích, ale v trpělivém zrání.
Její kořeny sahají do období po roce 1990, kdy se díky podnětu Petra Charváta začala formovat první přátelská setkání mezi duchovními různých církví. Nebyla pravidelná a často vznikala spontánně, ale právě tato atmosféra vzájemné vstřícnosti vytvořila základ, na němž dnes stojí mnohem pevnější spolupráce. V posledních dvou letech dostala tato setkání nový rytmus a duchovní se rozhodli scházet pravidelně, přibližně jednou za měsíc až šest týdnů. Poslední setkání se konalo v prostorách Církve československé husitské v Písku pod vedením jáhna Samuela Vašina a neslo se v duchu sdílení, modlitby a otevřenosti, která je vlastní lidem, kteří přicházejí z různých tradic, ale spojuje je společná víra v Krista.
Do ekumenické spolupráce se v Písku zapojují duchovní z Církve československé husitské, římskokatolické farnosti, Českobratrské církve evangelické, Apoštolské církve, Církve adventistů sedmého dne, Křesťanských sborů a podle možností také další duchovní z okolí. Každá z těchto církví přináší do společného prostoru něco ze své tradice, spirituality i způsobu služby. Vzniká tak společenství, které není uniformní, ale rozmanité, a právě v této rozmanitosti se rodí jednota, která je darem i úkolem.
Ekumena v Písku se však neodehrává jen při těchto setkáních. Je přítomná v každodenním životě města. Duchovní se střídají v křesťanské školce, společně slouží v diakonii, navštěvují nemocné a podporují se při různých akcích během roku. Zvláštní místo má v tomto ohledu Dům Světlo, zařízení pro seniory, které je součástí Domova Světlo Drhovle. Právě zde se ekumena stává konkrétní službou, která má tvář, hlas i dotek. Vznik a rozvoj Domu Světlo jsou spjaty s dlouholetou prací ThMgr. Miluše Štojdlové, tehdejší ředitelky Domova Světlo Drhovle, tedy zřizovatele písecké pobočky. Její úsilí stálo u zrodu tohoto místa a pomohlo mu vyrůst v prostředí, které nabízí seniorům důstojnou péči, bezpečí a lidskou blízkost. Miluše Štojdlová je zároveň emeritní farářkou Církve československé husitské v Písku a dodnes v Domě Světlo pravidelně slouží bohoslužby a poskytuje duchovní doprovázení. Pro mnohé obyvatele domova je její přítomnost oporou, protože přináší nejen slovo víry, ale i osobní vztah, který se buduje léta. Je to krásný a velmi konkrétní příklad toho, jak se církevní služba může přirozeně propojit s péčí o potřebné.
Součástí posledního ekumenického setkání byl také odborný blok věnovaný vztahu mezi psychoterapií a duchovní péčí. Diskuse ukázala, jak se mohou tyto dvě oblasti vzájemně doplňovat a kde je dobré doporučit člověka k odborné pomoci. I to je součást ekumeny: sdílení zkušeností, které přesahují hranice jednotlivých církví a pomáhají duchovním lépe porozumět potřebám lidí, kteří za nimi přicházejí.
Významným prvkem současné spolupráce je také společný web, který slouží jako rozcestník pro zapojené církve a organizace. Pomáhá veřejnosti zorientovat se v nabídce bohoslužeb, akcí a služeb a ukazuje, že křesťané v jednom městě mohou stát při sobě. Do budoucna se plánuje představení jednotlivých církví před Nocí kostelů 25. května a také společná bohoslužba v místní synagoze po dokončení její opravy. Tyto kroky ukazují, že ekumena v Písku není uzavřený okruh, ale otevřený prostor pro setkávání, sdílení a spolupráci.
Ekumena v Písku je příběhem, který zraje v čase. Není založena na povinnosti, ale na ochotě sdílet, naslouchat a spolupracovat. A možná právě v takových příbězích se naplňuje Ježíšova modlitba „aby všichni byli jedno“, která zůstává výzvou i zaslíbením pro naši dobu.
Autor článku a zdroj fotky: Thomas Brian Wolf
