Mistr Jan Hus byl mimořádnou postavou českých i evropských dějin křesťanství.
Dovršil svůj život jako mučedník pro Ježíše Krista a jeho pravdu. Jeho víra byla velmi pevná a odvážná, avšak procházel těžkým vnitřním zápasem a zkouškami, jak se o tom svěřuje svým přátelům v dopisech. Měl v určitých situacích strach, ale Bůh mu dal v nejtěžších chvílích sílu a odvahu. Utrpení, kterému se nevyhnul, přijal s vědomím, že je nese pro Krista.
Jeho přítel Mistr Křišťan z Prachatic ho povzbuzoval v dopise slovem Žalmu 34.: „Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Hospodin ho však ze všeho vysvobodí“ (Ž 34,20). A také z 2. listu Timoteovi, kde je řečeno: „A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování“ (2 Tm 3,12). Hus na to reagoval v dopise, kde píše, že „dočasné protivenství a oddělení od přátel nezlomí, neporazí a nezarmoutí, nýbrž naopak posílí, podpoří a potěší… pokud žiji zbožně v Kristu, musím trpět v jeho jménu“ (List rektoru pražské univerzity Mistru Křišťanovi z Prachatic z roku 1412).
Hus byl učeným a vzdělaným člověkem, který se pohyboval v univerzitním prostředí. Přesto jeho křesťanství bylo zaměřeno do praktického života. Hus viděl hodnotu každého člověka, neboť každý člověk byl stvořen k Božímu obrazu, a Ježíš přijal na sebe naše lidství, aby je obnovil a pozvedl opět k Bohu. Ve Výkladu Desatera říká: „Bůh je naším bratrem, který na sebe vzal naše tělo a způsob života… skrze Pána Ježíše je lidství povýšeno a zhodnoceno“ (Výklad Desatera, kapitola 55). Podle Husa nespočívá důstojnost člověka v postavení a majetku, jak to vyslovuje v jednom ze svých kázání v Postile: „Lidé si více váží těch, kdo mají postavení a majetek, místo toho, aby si vážili lidství každého člověka, proto, že byl stvořen podle Boží podoby. Protože, když si vážíme lidí pro to, co mají, nevážíme si jich pro to, kým jsou“ (Postila). Podle Husa záleží především na kvalitě lidského života. Užívá citát církevního otce Řehoře: „Před Bohem činí důstojnější ne vysoké postavení, ale lepší život ve skutcích“ (Výklad Desatera). Hus měl rád vlastní národ, rozvíjel a hájil češtinu, ale přesto nebyl předpojatý vůči lidem z jiných národů, neboť pro něho je „milejší dobrý Němec než bratr zlý“ (Výklad Desatera). Zvláštní citlivost měl Hus pro to, když se někomu dělo příkoří, a zastával se jich před mocnými a bohatými. Mezi lidmi se má projevovat vzájemná úcta. „Věz, že není na škodu, když si bohatí lidé váží chudých. Neboť Kristův zákon učí, aby se všichni křesťané navzájem předcházeli v úctě, to znamená, aby se spolu laskavě ctili“ (Výklad Desatera). Z jeho kázání zcela jasně a zřetelně prosvítá Ježíšova i apoštolská zásada jednat dobře s těmi, kteří s námi jednají špatně. To znamená v každodenním zápase osvědčovat svoji křesťanskou víru a nenechat se přemoci zlem, nýbrž přemáhat zlo dobrem (Ř 12,21).
Jan Hus se obrací ke všem lidem, a zvláště ke všem nám křesťanům: „Proto, věrný křesťane, hledej pravdu…“ (Výklad víry). Mistr Jan Hus je významným svědkem a učitelem právě pro naši církev, která má v názvu jeho jméno. Naše církev je stručně charakterizována takto: „Církev československou husitskou tvoří křesťané…“ (Základy víry CČSH). Máme být křesťany. Máme se jimi stávat. Svoji křesťanskou víru máme osvědčovat v těžkých kritických a náročných situacích, kterými procházíme, ale máme se jako křesťané projevovat dobrem, pokojem a láskou v každodenních mezilidských vztazích. Máme věřit a žít jako křesťané, jak nás k tomu zavazuje i odkaz tohoto Kristova svědka.
Jan Hus poznal Ježíše jako rozhodující autoritu pro středověkou církev a také pro svůj osobní život. V jednom ze svých dopisů Hus vyznává: „Kristus je živá hlava církve, tedy vyvolených Božích. On ji nejlépe a nejvýborněji řídí, on je studnice života, dary Ducha svatého ji zavlažuje jako prameny, od něj jako řeky plynou všechny milosti Ducha svatého, on je obranou bezpečnou a dostatečnou. K této hlavě se já hříšný utíkám a silnou naději mám, že mne svou pomocí potěší a ubrání i hříchů zbaví…“ (List pánům Václavovi z Dubé a Janovi z Chlumu kol. 20. června 1415). Tato spjatost Jana Husa s Ježíšem z něho činila skutečného křesťana. Spjatost s Ježíšem a osobní vztah k němu činí křesťany také z nás i dnes.
Tomáš Butta
Český zápas č. 27/2023 z 2. 7. 2023
(Citace užity podle Knihy citátů Jana Husa, David Loula 2015)