(ČZ 28/2025) Po zvolení historicky prvního papeže s americkým občanstvím na sebe upoutala katolická církev v USA celosvětovou pozornost. Sociologická agentura Pew Research Center nyní publikovala výsledky rozsáhlého dvouletého výzkumu o podobě amerického katolicismu, který byl ovšem uzavřen ještě před nástupem papeže Lva XIV.
Vyplynulo z něj, že nějakou osobní vazbu na římskokatolickou církev má téměř polovina (47 %) obyvatel této historicky dominantně protestantské země. S katolickou vírou se sice identifikují pouze dva z deseti Američanů, avšak dalších 9 % se považuje za „kulturní katolíky“, tedy nikoliv věřící v náboženském smyslu. Stejné procento je těch, kteří byli katolíky v minulosti, i těch, kteří mají katolického rodiče nebo životního partnera.
Studie byla publikována šest let poté, co stejná agentura zjistila, že pouze třetina katolíků ve Spojených státech věří, že při mši dochází k proměňování eucharistického chleba a vína v reálné tělo a krev Ježíše Krista. Tyto závěry, ačkoliv některými odborníky později zpochybňované, znepokojily americké biskupy a inspirovaly je k tříleté vnitrocírkevní evangelizační kampani nazvané Národní eucharistická obnova, která byla započata v roce 2022. V rámci této kampaně se uskutečnil Národní eucharistický kongres.
Výzkumníci z Pewova výzkumného centra se sice nyní přímo neptali na víru v transsubstanciaci, avšak mnoho otázek se eucharistie týkalo. Zjistili např. to, že o kongresu slyšeli tři z deseti všech katolíků, častěji (55 %) ti, kteří se alespoň jednou týdně účastní mše svaté. Z výsledků přitom vyplynulo, že tak činí 29 % (více než jednou týdně 6 %) z těch, kteří se považují za katolíky v náboženském smyslu; o něco méně (23 %) jich chodí minimálně jednou do roka ke zpovědi a denně se modlí každý druhý. Téměř polovina všech katolíků (46 %) přitom považuje svaté přijímání za podstatnou složku katolické identity. (Nejčastější odpovědí na tuto otázku – v počtu 68 % – bylo „mít osobní vztah s Ježíšem Kristem“, přesně polovina podstatu katolictví vidí ve zbožné úctě k Panně Marii a 47 % spatřuje nedílnou složku katolictví v pomáhání chudým a potřebným; papežství tak vnímá třetina amerických katolíků.) Ke svatému přijímání chodí při každé nebo téměř každé mši každý druhý. Další otázka týkající se eucharistie byla, zda věřící preferují přijímaní na ruku, nebo do úst. Z odpovědí vyplynulo, že většina (62 %) z těch, kteří chodí na mši každý týden, dává přednost první možnosti, 21 % té druhé. K nim patří pochopitelně ti, kteří preferují tradiční (předkoncilní) mši v latině. Z těch, kdo se účastní mše každý týden, chodí na tridentskou mši alespoň jedenkrát do měsíce 6 procent. V posledních pěti letech se jí alespoň jednou zúčastnilo 13 % katolíků.
Výzkum se rovněž věnoval vnímání sexuálních skandálů, které americkou církví v minulých letech otřásaly. Jako důvod k opuštění církve právě toto uvedlo osm procent apostatů (nejčastější, u 18 % bývalých katolíků, byla jako důvod k odchodu uváděna změna přesvědčení či nesouhlas s hodnotami církve, druhou nejčastější odpovědí bylo „nevím“, resp. nezodpovězení otázky). Téměř dvě třetiny všech amerických katolíků považují zprávy o sexuálním zneužívání kněžími za „přetrvávající problém“, což je o něco méně než před šesti lety. Většina se také domnívá, že se těchto činů v podobném rozsahu dopouštějí i duchovní jiných církví a náboženství stejně jako jiní profesionálové pracující s dětmi.
Výzkum také ukázal, že mezi americkou dospělou populací je 1,5 % konvertitů ke katolicismu, což činí 8 % všech katolíků. Nejčastějším důvodem (49 %) k tomu bylo přijetí víry životního partnera, věroučné důvody uvedlo 13 % z těchto konvertitů a 12 % tento krok odůvodnilo pocitem, že katolictví je přitahovalo duchovně. Konvertité přitom patří k aktivnějším katolíkům (alespoň jednou týdně jich na mši chodí 38 %) a častěji zaujímají konzervativnější politické postoje.
Více než třetinu dospělé americké katolické populace tvoří Hispánci, kteří se v některých aspektech odlišují. Na bohoslužby jich pravidelně chodí o něco méně (minimálně jednou týdně 26 %), výrazně méně jich chodí ke svatému přijímání (každou nebo téměř každou mši 34 %), ale o něco častěji chodí ke zpovědi (alespoň jednou za rok 28 %) a výrazně více se pravidelně modlí růženec a nosí na nebo při sobě náboženské symboly či předměty. Třicet osm procent hispánských katolíků obvykle navštěvuje mše ve španělském jazyce.
Zpráva o výsledcích výzkumu byla na stránkách Pew Research Center publikována 16. června.
Miloš Mrázek, Zdroj: info.dingir.cz
Ilustrace: Koláž redakce
Český zápas č. 28 z 13.7. 2025
