Český zápas

Neztrácejme ze zřetele postavy z počátků českého křesťanství

Článek do Českého zápasu

I když se náš zájem v Církvi československé husitské soustřeďuje předně na dobu české reformace a osobnosti s ní spjaté, nelze ztrácet ze zřetele ani období před Janem Husem a husitstvím. Jedná se o samotné počátky formování české kultury a státního útvaru, které měly spojitost s šířením křesťanství.

Chasidské příběhy v dnešní době: rozhovor s rabínem Berkowitzem

Židovský filosof a rabín Shumi Berkowitz působí jako předseda Konzervativní židovské obce v Praze.

Pane rabíne, ve svých veřejných promluvách vždycky vyprávíte chasidské příběhy. Proč volíte právě tuto formu?
Výhodou chasidských příběhů je srozumitelnost. Dějová zápletka příběhu dává smysl učeným i prostým, bohatým i chudým, dospělým i dětem.

Husitská diakonie přispěla na nákup potravin pro uprchlíky v Hotelu Legie

Československá obec legionářská od počátku války na Ukrajině pomáhá uprchlíkům. V Hotelu Legie našlo přístřeší na 170 lidí, z toho zhruba polovina z nich byli Volyňští Češi.

Středisko Husitské diakonie Athelas otevřel ambulanci paliativní medicíny

Náš domácí hospic Athelas v Písku rozšířil v polovině září nabídku svých služeb. Pacienti nyní mohou využívat i služeb ambulance paliativní medicíny. Ambulance je určena pro vážně nemocné klienty, jejichž zdravotní stav ještě nevyžaduje hospicovou péči, ale léčba je již nad rámec možností běžných lékařů.

O dramatizaci, vyprávění příběhů i výchově k etice s Jindřiškou Buttovou a Janou Kalivodovou

V září opět začala, chodili jsme do ní sami i naše děti. Jsem ráda, že se s námi v tomto magazínovém čísle o své vzpomínky a pohled na školu, ale i zkušenosti z výuky náboženství podělily sestra farářka Jindřiška Buttová s kazatelkou Danou Kalivodovou z náboženské obce Praha 4 - Krč.

O poctivém přístupu ke vzdělávání s Lenkou Selčanovou

V září opět začala škola, chodili jsme do ní sami i naše děti. Jsem ráda, že se s námi v tomto magazínovém čísle o své vzpomínky a pohled na školu, ale i zkušenosti z výuky náboženství podělila Lenka Selčanová, která je farářkou v náboženské obci naší církve v Roudnici nad Labem.

S Kateřinou Literákovou o vydařené akci a o hospicové péči

V letošním 20. vydání Českého zápasu jsme vás pozvali do Písku, kde na chvíli získal zdejší starý Kamenný most zbrusu novou tvář díky projektu Deka pro Athelas. Spojením čtverců, které pletli a háčkovali lidé, nejen aby ulehčili sobě v těžkých dobách covidových, ale zejména těm, kdo poslední etapu života vložili do pečujících rukou hospicu Athelas, vznikla dlouhá barevná deka.

Jak Komenský vychovával vlastního syna

„Mám syna sedmnáctiletého, mladíka ne špatných vloh…“, takto psal Jan Amos Komenský v dopise z Amsterodamu v roce 1664 o svém synovi Danielovi. Daniel (1646-1692) byl synem Komenského z druhého manželství s Marií Dorotou Cyrilovou, která zemřela roku 1648 v Lešně. Tehdy byly Danielovi dva roky. Měl ještě tři starší sestry. Výchova jediného syna a nejmladšího z dětí ležela Komenskému na srdci a snažil se mu poskytnout dobré vzdělání. Přál si, aby jeho syn byl duchovním, a tomu odpovídalo i zaměření a obsah jeho studia.

Vztah ke světu a duchovní zkušenost Jana Amose Komenského

Z hlediska dalšího životního putování bylo období studií a kazatelské a učitelské působení Jana Amose Komenského na Moravě téměř idylické. Pro Komenského však nastalo období těžkých zkoušek. Do jeho života bolestně zasáhly události třicetileté války – zdrcující porážka stavů v bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a následně politické a náboženské změny, kdy bylo v Českých zemích pod vládou Habsburků povoleno pouze římskokatolické vyznání.

Husitská diakonie pomáhá Ukrajině i v létě

Ani v létě se v pomoci uprchlíkům z Ukrajiny nezahálí. A my jsme moc rádi, že jsme u toho a můžeme jako Husitská diakonie přispívat na aktivity jako např. na výlety pro ukrajinské děti a jejich maminky, volnočasové aktivity, tábory a příměstské tábory nebo výuka češtiny pro malé i velké… Pokud máte zájem o příspěvek, kontaktujte nás!

Kateřina Klasnová
ředitelka Husitské diakonie

Víra zraje s člověkem samotným - rozhovor s hercem Vilémem Udatným

Vilém Udatný je divadelní a filmový herec, a také výborný dabér. Vystupoval a hostuje v řadě divadel. V letech 1996-2004 byl členem činohry Národního divadla Praha a během osmi sezón zde hrál ve více než dvaceti představeních, často v repertoáru shakespearovském (Mnoho povyku pro nic, Antonius a Kleopatra, Hamlet, Romeo a Julie), ale i v dílech dalších klasiků (Pašije, Marie Stuartovna, Paličova dcera, Sluha dvou pánů), stejně tak i v moderně (Rodinné sídlo, Na miskách vah, Obsluhoval jsem anglického krále).

Anketa do následujícího magazínového čísla s tématem Hospodaření v církvi

1)     Jaká je ve Vaší diecézi aktuální strategie pro nakládání s finančními prostředky? Co je pro Vás v oblasti hospodaření největší výzvou?
Naše církev se vydala cestou k hospodářské soběstačnosti. To je cesta nezbytná a realistická, oproti pasívnímu spoléhání se na štědrou podporu státu z jeho rozpočtu, který však souvisí s konkrétní politickou i ekonomickou situací.

Ježíš a peníze

Ježíš mluvil překvapivě velmi často o penězích. V jeho podobenstvích a výrocích je toto téma velmi časté. Hovořil o podnikání (Mt 25,14-30), o výplatě (Mt 20,1-16), o dluzích (Mt 18,20-35), o rozhazování peněz (L 15,12-14) i o zpronevěře (L 16,1-9).

Komenský a jeho odkaz v náboženské výuce Církve československé husitské

Náboženské a pedagogické spisy J. A. Komenského náležely k důležitým vybavením knihoven duchovních a učitelů první generace Církve československé (husitské). Výchova a vyučování mladé generace byly pochopeny jako významný a velmi podstatný úkol církve.

Rozhovory s inspirativními osobnostmi - Olga Líbalová

Naše zvídavé otázky v seriálu přibližujícím život a dění kolem duchovních naší Církve československé husitské se tentokrát zaměřily na farářku, kterou my v redakci známe jako osobnost, jež se rozhodně nebojí říct svůj názor a stát si za ním – což se možná docela hodí v oblasti, kde po dlouhá léta kromě své farářské práce působí; totiž v sociální práci a diakonii.

Musíme být k dispozici těm, kdo přicházejí

Nepochybně jste již slyšeli název Taizé, možná máte díky zprávám křesťanských médií povědomí o tom, jak žijí členové zdejší komunity či co zažívají tisíce mladých, kteří do francouzské vesničky každoročně přijíždějí. Možná jste sem dokonce už sami zavítali… Zkrátka Taizé je už dnes pojem – a jak jsem zjistila, nejen mezi věřícími.

Jan Amos Komenský a jeho vyrovnávání se s utrpením z hlubiny víry

Jan Amos Komenský je osobností, kterou vrcholí husitská tradice, úsilí Jednoty bratrské a celé české reformace. Komenský svým působením a dílem přesahoval svou církev, ze které vyšel – Jednotu bratrskou, svůj národ, ale také svou dobu, v níž žil. Například mnohé z jeho pedagogických návrhů začaly být uskutečňovány až v moderní době.

Komenský a Masaryk

V měsíci březnu mají výročí narození dvě význačné postavy našich dějin. Dne 7. března se narodil Tomáš G. Masaryk a dne 28. března Jan Amos Komenský. Komenský a Masaryk žili každý v jiné době, a přesto měli mnoho společného. Oba pocházejí z jižní Moravy – Komenský z Uherského Brodu a Masaryk z Hodonína.

O nové kapli s děkankou Husitské teologické fakulty UK Kamilou Veverkovou

Slavnostní liturgií byla v pondělí 21. února 2022 na Husitské teologické fakultě UK otevřena dlouho očekávaná kaple, která bude od nynějška sloužit především k různým bohoslužbám studentů, soukromé či společné modlitbě, ztišení, ale i rozmluvám a sdílení.

Být tam, kde jsou lidé vystaveni zkouškám, pochybnostem, ztrátám, nemocem...

„Chce-li jakákoli církev smysluplně působit v tomto postmoderním světě, musí vyjít ze svého bezpečného prostoru kostela a být tam, kde jsou lidé vystaveni zkouškám, pochybnostem, ztrátám, nemocem. A propos – nedělal to tak i Kristus?“ uvažuje duchovní Jaroslav Křivánek. Také on se v našem časopise podělil o své poznatky a pocity z praxe kaplana - ve Fakultní nemocnici v Olomouci a také ve vazební věznici.

Kaplan je voják se vším všudy aneb o službě v armádě s Davidem Tomčíkem

Jak vidí duchovní z naší církve budoucnost této služby, cítí se vojenský kaplan být více duchovním či vojákem nebo jak skvělé, přátelské vztahy se mohou vytvořit nejen mezi pacientem a kaplanem, ale i s personálem nemocnice. Na tyto a další otázky se pokusíme nalézt odpověď s vojenským kaplanem Davidem Tomčíkem.

Rozhovor s kaplankou Alenou Naimanovou

Jeví se Vám termín pastorace příhodný pro označení kaplanské služby. Jak na něj pohlížejí samotní kaplani?

Pojem pastorace (pastýřská služba) jistě vystihuje, o co v této službě jde. Jen si říkám, že charakter naší služby je specifický, protože je zaměřen ke všem lidem v nemocnicích a zařízeních, kde nemocniční kaplani pracují. Tato služba se týká pacientů/klientů, zdravotníků i rodinných příslušníků.

O kaplanské službě s Alešem Tomčíkem

V loňském roce jsme v Českém zá­pase uveřejnili příspěvek, který kvitoval uspořádání konference o ka­tegoriální pastoraci s názvem Spo­lečně, kde se sešli zástupci z řad policejních, vězeňských, vojenských i nemocničních kaplanů. Také na půdě naší církve bylo ke konci roku uskutečněno setkání těch, kteří se kaplanské službě profesionálně vě­nují: Jak hodnotíte toto setkání, bylo stejně přínosné?

Nad zveřejněním prvních výsledků sčítání obyvatel 2021 ve vztahu k náboženství

Český statistický úřad již zveřejnil první výsledky sčítání obyvatel v České republice, které probíhalo v loňském roce. Nejprve se uvažovalo o tom, že ve formuláři bude zcela vypuštěna kolonka, týkající se náboženství.

Ekumena je obohacující pestrost

Česká ekumena je prostředím rozmanitosti církví a náboženských společností. Zaměříme-li se na křesťanství a církve spojované křesťanským vyznáním, tak spatřujeme jeho zvláštní bohatost a jeho různé proudy v dějinách naší vlasti.