WebArchiv - archiv českého webu
Navštivte e-shop eblahoslav.cz

10. neděle po svatém Duchu





28 ŘÍJ Bohoslužba k výročí republiky v Hradci Králové
10 LIS Den veteránů v chrámu sv. Mikuláše
17 LIS Slavnost světla

 

Pošta @ccsh.cz

Přihlášení do pošty

 

 

1,29–39 Počátky Ježíšova působení v Kafarnaum u Galilejského jezera

Kázání – Praha 6 – Dejvice – únor 2022

Sestry a bratři,

nejstarší svědectví o začátku Ježíšova působení nám poskytuje Markovo evangelium. Evangelista Marek shromáždil a sepsal bezprostřední svědectví, tradovaná vyprávění a příběhy o Ježíšovi. Z těchto zpráv poznáváme a spatřujeme Ježíše, jak uzdravuje, jak se o samotě modlí a jak káže a přináší všem poselství o Božím království.

Místo, které hrálo na počátku Ježíšova působení významnou roli, bylo městečko Kafarnaum. Toto místo se nacházelo na břehu Genezaretského jezera v Galileji. Stála tam synagoga a nedaleko od ní byl dům rybářů Petra a Ondřeje. Zde se formovalo společenství prvních Ježíšových učedníků, ke kterým patřili i Jakub a Jan, které Ježíš také povolal z místních rybářů (Mk 1,16–20).

Měl jsem možnost navštívit před lety jako poutník Izrael a cestoval jsem po místech, kde se odehrávaly biblické události a kde působil během svého pozemského života Ježíš. Byl jsem také v Kafarnaum, kde se nacházela synagóga, ve které Ježíš učil a kde v blízkosti stával dům rybáře Šimova, pozdějšího apoštola Petra. Prožil jsem na břehu Galilejského jezera západ slunce, kdy nad modrým jezerem, obklopeným palmami, byly výšiny nad ním zbarveny rudou barvou. Byl to pro mne nezapomenutelný pohled. Říkal jsem si, že takový západ slunce tam byl i tehdy, když tam byl Ježíš. O večeru a zapadajícím slunci se hovoří i v Markově evangeliu (Mk 1,32).

Jenže v případě příběhu z Markova evangelia se nejedná o idylu romantického večera, ale Kafarnaum bylo tehdy plné nemocných lidí, včetně Petrovy tchýně. Ježíš měl pověst uzdravujícího lékaře. A všichni od něho očekávali pomoc, zbavení těžkostí, navrácení zdraví. Ježíš přišel do světa plného nemocí a lidského trápení, které se nevyhýbá ani blízkým, ani nám samým. Markovo evangelium, ale i další evangelisté zaznamenali množství příběhů, kdy se Ježíš setkává s nemocnými a v jejich bolestech, trápení a údělu jim pomáhá. Nejstarší obraz z lidového vyprávění nám představuje Ježíše jako lékaře. Poznáváme z těchto příběhů uzdravení, že Ježíšovi záleží na zdraví člověka a zdraví má velkou hodnotu.

Další Markem zachované svědectví je, že Ježíš se ráno modlil na opuštěném místě stranou od lidí a ruchu světa. Právě v tichu a samotě si ujasňoval Ježíš svůj úkol a poslání v tomto světě. Není více sděleno, co bylo obsahem Ježíšovy modlitby, jeho důvěrného rozhovoru s Bohem Otcem. Neboť modlitba, i když může mít vnější projevy, je vyjadřována hlasem a pohyby, odehrává se v prostoru lidského nitra, v prostoru našeho srdce, kam nikdo jiný nevidí než Bůh sám.

Ale víme, že Ježíš po chvíli své ranní modlitby náhle změnil směr své cesty a zaměření své činnosti a jednání. Učedníci ho hledali a sdělovali mu, že v Kafarnaum na něho mnozí čekají. Všichni očekávají, že se do městečka vrátí a bude tam působit. Doslova „celé město bylo u dveří“ (Mk 1,33) Petrova domu. Je to nadsázka, ale vystihuje to zájem široké veřejnosti o Ježíšovo působení. A přesto se Ježíš po modlitbě rozhodl jinak.

Také my se někdy něčemu věnujeme s velkým úsilím, ale pak přichází chvíle zastavení. Uvědomujeme si, že bychom měli něco dělat jinak. Máme možnost si promýšlet právě ve chvíli ticha, samoty, co je dobré pro nás a především pro druhé. Máme si v modlitbě ujasňovat Boží záměry, Boží vůli. A to je možné právě ve chvíli zastavení, vyvázání se z překotné činnosti. Modlitba dávala Ježíšovi sílu ke konání dobra i jasné rozpoznání Boží vůle, vůle jeho Otce, od kterého z věčnosti přišel na tento svět, a ve kterém má uskutečňovat své poslání, Boží dílo jeho nápravy, záchrany a obnovy.

Ježíš svým učedníkům říká k jejich překvapení: „Pojďme jinam. Pojďme i do dalších měst a míst, nezůstávejme v Kafarnaum, ale i na dalších místech a pro další lidi má zaznít moje slovo, vždyť evangelium, dobré poselství, je určeno všem“. Ježíš nikoho ze zvěsti evangelia nevylučoval, je určeno všem. Ježíš Kristus přišel na tento svět, aby kázal, aby přibližoval všem Boží království, aby otvíral zrak víry mnohým. Jeho slovo pomáhá k uzdravení celého člověka – našeho vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sobě samému. Ježíš si od počátku vychovával své učedníky, kteří měli také šířit jeho poselství po jeho odchodu jako Petr a další apoštolové. V pozdější době byl povolán za apoštola i Pavel. Úkolem kazatelů a kazatelek všech dob je získávat pro Ježíše. Jak to píše apoštol Pavel v 1. listě do Korintu: „všem jsem se stal vším, abych získal alespoň některé“ (1 K 9,22). Lidé chtějí nyní řečnickými projevy získat pro sebe nebo pro své úmysly, programy, vize. Ale záměrem každého kázání je získat pro Ježíše. Evangelium je pro všechny, nikdo není vyloučen z tohoto poselství a zprávy od Boha, ale důležité je, aby naše svědectví získalo pro Ježíše „alespoň některé“. Nejde jen o to vzbudit zájem o Ježíše jako důležitou postavu dávné historie, ale dokázat přistupovat k němu s vírou a důvěrou. A to v čase zdraví, pohody a klidu, i nemoci, zkoušek a těžkostí. Neboť on je včera, dnes i tentýž na věky (Žd 13,8). Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 14.02.2022 09:45 zobrazeno: 83x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus