WebArchiv - archiv českého webu

Slovo k zahájení festivalu pěveckých sborů v Táboře

Vážení účastníci hudebního festivalu, buďte všichni srdečně pozdraveni!

Pro zahájení tohoto festivalu jsem zvolil verše ze Žalmu 89: „O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy ve známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. Ty jsi stvořil jih i sever, Tábor a Chermon plesají ve tvém jménu“ (Ž 89, 2.13).

V letošním roce si připomínáme 100. výročí Církve československé husitské a současně 600 let od založení Tábora. Na tomto vyvýšeném místě v jihočeské krajině se naši dávní husitští předkové snažili uskutečňovat bratrské společenství po příkladu Krista a prvotní církve. Název tohoto města je podle biblické hory Tábor, o které slyšíme i v Žalmu 89 (Ž 89,13; srov. Sd 4,6; Jr 46,18). Podle tradice je tato hora i místem, kde došlo k proměnění Ježíše před zraky jeho nejbližších učedníků (Mk 9,2).

Hora Tábor v jižních Čechách se stala místem, kde se shromažďovali husitské, aby přijímali Krista, svátosti chleba i kalicha. A později zde vzniklo významné centrum jihočeského husitství.

K vlivným táborským kněžím a teologům patří Mikuláš z Pelhřimova. Je autorem Táborského vyznání a obrany. Zachoval nám svědectví o tom, jak probíhala táborská bohoslužba. Byla na rozdíl od středověké římské mše jednodušší a vycházela z Ježíšových slov ustanovení večeře Páně. Důraz v táborské bohoslužbě byl položen na „umírněný a upřímný zpěv v obecném jazyce“ – tedy na zpěv v češtině – a také na „čtení z Písma a vzdělavatelné kázání“ (Vyznání, s. 95).

Jedinečnou památkou husitského zpěvu je Jistebnický kancionál. Ze tří částí byly dosud vydány dva díly (Graduál a Kancionál). Antifonář – třetí část dosud nevyšel. Jistebnický kancionál obsahuje zpěvy z různých směrů husitství – z pražského prostředí i z táborského. K autorům z táborského prostředí náležel jihočeský kněz Jan Čapek. Jím skládané české písně se šířily mezi lidmi, jak dosvědčuje ve své kronice Vavřinec z Březové (Kronika husitská Vavřince z Březové, s. 40).

S husitstvím se spojují většinou vojenské písně. V Jistebnickém kancionálu tvoří tyto písně jen menšinu a převažují duchovní písně, ať již starší nebo nové. Ústředním motivem řady písní v Jistebnickém kancionálu je přijímání podobojí, které tvoří zásadní téma husitského reformačního programu.

V husitství zaznívá jednohlasá duchovní píseň v mateřském jazyce, jak se to o sto let později stalo charakteristikou v německé a švýcarské reformaci. V husitství či utrakvismu se zpívaly i vícehlasé skladby v podání literátských bratrstev. Tato literátská bratrstva pořizovala velké ilustrované zpěvníky. Jsou cennými památkami té doby.

Církev československá husitská navazuje na českou reformaci a utrakvismus pěstováním zpěvu lidových duchovních písní při bohoslužbě, které máme v našem Zpěvníku. Současně se zpěv rozvíjí v pěveckých souborech a sdruženích. Pravidelně pořádáme festivaly duchovní hudby v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

Tento letošní festival se koná v místech, kde se odvíjely dějiny – v jihočeském Táboře, který slaví 600 let. Děkuji, že jste přijeli do Tábora a přišli do tohoto sboru Božích bojovníků, ať již jako vystupující nebo jako naslouchající. Přestože prožíváme těžkou dobu, a s ní jsou spojená různá omezení a obavy o zdraví, věřím, že nás toto hudební setkání potěší a přinese nám vnitřní radost, harmonii a pokoj.

 



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 09.10.2020 08:33 zobrazeno: 9x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus