WebArchiv - archiv českého webu

Projev při rozloučení s bratrem prof. Zdeňkem Kučerou

21.06.2019

Husův sbor v Praze 7-Holešovicích

Vážení blízcí z rodiny, vážené shromáždění, sestry a bratři, dovolte, abych vyslovil poděkování bratru profesoru Zdeňku Kučerovi za Církev československou husitskou, ve které konal svoji službu jako duchovní, teolog a náš učitel.

Bratr profesor byl vysvěcen na kněze v jihočeském Husinci – rodišti Mistra Jana Husa. Tato osobnost českého reformátora ho provázela po celý jeho život, kdy promýšlel Husův zápas a odkaz.

Prvním působištěm se stala pro něho jako nově vysvěceného kněze právě náboženská obec Husinec se sídlem v Prachaticích. Později přešel z plzeňské diecéze do pražské, kde působil v náboženské obci Hostivice.

Od roku 1965 se stal přednostou I. odboru úřadu patriarchy – v čase tehdejšího patriarchy dr. Miroslava Nováka, kde se věnoval ideové a teologické práci do roku 1974. Byl také generálním tajemníkem VI. a VII. Sněmu Církve československé husitské.

Poznal jsem bratra profesora jako bohoslovec, když v 80. letech minulého století nastoupil na tehdejší Husovu fakultu. Byl naplněn věděním a současně i radostí, že může učit mladou generaci lásce k moudrosti – filozofii a přiváděl k tajemství Božího zjevení – teologii.

Navázal na své učitele prof. Aloise Spisara a prof. Zdeňka Trtíka, v jejichž teologickém zápase a díle pokračoval. Setkáváme se dnes, abychom v modlitbě poděkovali Bohu za život a službu bratra profesora Zdeňka Kučery a abychom mu vzdali poctu jako jeho žáci z různých generací. Vždyť celé řady svých žáků během svého působení v církvi a na fakultě uváděl do krás, úžasu a hlubin teologie. Jeho oblíbené místo z Písma svatého byl hymnus o Boží velikosti z listu apoštola Pavla Římanům. „Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti a vědění. Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty …“ (Ř 11,33).

Myšlenkové a literární dílo bratra profesora je velice rozsáhlé a tematicky obsažné i ucelené, ale přesto zůstává svým způsobem nedokončené. I když je člověku dopřáno žít bohatým životem a dožít se vysokého věku, přesto odchází od rozpracovaného díla.

Tím, kdo toto dílo dokončuje a završuje je Bůh sám. V žalmu 138. slyšíme ujištění: „Hospodin za mě dokončí zápas“ (Ž 138,8).

Teolog není nikdy bez zápasů. Zápasem se utváří, formuje a sílí ve svém poznání. Bratr profesor vedl svůj zápas. Předně zápasil o pravdu, o poznání, o svobodu, zápasil o fakultu a také o církev. Do posledních chvil myslel na církev – na její přítomnou situaci i na její budoucnost.

„Hospodin za mě dokončí zápas. Hospodine, tvoje milosrdenství je věčné, neopouštěj dílo vlastních rukou“ (Ž 138,8).

S tímto vyznáním a s touto prosbou myslíme dnes na bratra profesora Zdeňka Kučeru, a prosíme, aby ho přenesl ze zápasů církve pozemské do pokoje církve nebeské jeho i náš milosrdný Bůh. „Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva. Amen (Ř 11,36).

Tomáš Butta
patriarcha Církve československé husitské



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 13.09.2019 01:41 zobrazeno: 46x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus