WebArchiv - archiv českého webu

Tajemství Ježíšova vzkříšení

Článek do ČZ č. 16/2019

Ježíš mluvil o svém zmrtvýchvstání

O osobnosti Ježíše z Nazareta se můžeme dovídat různými způsoby, z literatury, umění, filmu nebo i z vyprávění druhých věřících lidí. Ale co je pro nás tím nejdůležitějším, je svědectví Bible. Jejím prostřednictvím máme k Ježíšovi nejblíže. Poznáváme tak jeho život, učení i dovršení vykupitelského díla. Jeho cesta směřovala z Galileje do Jeruzaléma. Doprovázeli ho jeho učedníci, kteří se rozhodli ho následovat a vydali se na cestu s ním. Mezi nimi byly i ženy. Ježíš během svého pozemského života mluvil o svém utrpení, o kříži, ale i o svém vzkříšení. „Syn člověka… po třech dnech vstane“ (Mk 10,34). Předpověděl své zmrtvýchvstání také v řeči k nejbližším učedníkům cestou do Getsemanské zahrady: „Budou bít pastýře a rozprchnou se ovce. Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje“ (Mk 14,27).

Dva soupisy zpráv o setkání se Vzkříšeným

O Ježíšově vzkříšení a o tom, jak se dával poznat učedníkům, nacházíme v Bibli jednotlivé zprávy, ale i dva souhrny těchto svědectví. Jeden z těchto seznamů je v 1. listě apoštola Pavla křesťanům do Korintu v 15. kapitole (1 K 15,3-8). List byl apoštolem napsán krátce po roce 50 po Kristu. K ukřižování Ježíše Krista došlo kolem roku 30 našeho letopočtu. Mezi touto událostí a sepsáním dopisu je doba asi 20 let. Ale to, co Pavel zaznamenal, patří k mnohem starší ústní tradici, sahající až k událostem a postavám Velikonoc roku 30.

Druhý souhrn zpráv o Ježíšově vzkříšení najdeme v závěru Markova evangelia (Mk 16,9-14). Liší se od sebe v tom, že v seznamu Pavlově jsou uvedeni samí muži, apoštolem Petrem počínaje. Naproti tomu v seznamu podle Markova evangelia je jako první uvedena žena. Svědkyní Kristova vzkříšení je Marie z Magdaly, které ve velikonočním příběhu náleží přední místo. Tato žena pocházela z Magdaly u Galilejského jezera. Stala se Ježíšovou učednicí a následovala ho spolu s ostatními až do Jeruzaléma, kde byla svědkyní dramatických velikonočních událostí. Na tuto postavu se zaměřil film, který je promítaný v kinech s názvem Máří Magdaléna (inspirovaný však apokryfním evangeliem Mariiným z 5. století). Podle Markova evangelia žena Marie z Magdaly spolu s dalšími ženami časně ráno v neděli uslyšely jako první Boží poselství o tom, že Ježíš nezůstal v hrobě, ale že je živ. „Byl vzkříšen, není zde, hle místo, kam ho položili. Ale jděte, řekněte jeho učedníkům, zvláště Petrovi. Jde před vámi do Galileje, jak vám řekl“ (Mk 16, 6-7).

Dvě místa Ježíšova zjevování – Galilea a Jeruzalém

Ježíšova přítomnost není vázána na žádné místo. Přesto se v Novém zákoně vyskytují dvě místa, s nimiž je Ježíšovo zjevování spojeno. A to je právě Galilea. A tím druhým místem je Jeruzalém.

Učedníci mají Ježíše následovat ve světě, který představuje Galilea. A dává jim úkol: „Jděte ke všem národům, získávejte mi učedníky, křtěte je … a hle já jsem s vámi“ (Mt 28,19-20). Pán provází své učedníky ve světě a je s nimi na jejich cestách.

Druhým místem, kde se dal Ježíš poznat svým učedníkům, je Jeruzalém, konkrétně ve večeřadle, když byli spolu u stolu (Mk 16,14). To je dosvědčeno i v Petrově kázání podle knihy Skutků apoštolů: „My jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání“ (Sk 10,41).

Kristus je ve světě, obrazně vyjádřeno v Galileji. Ale je i v církvi – v jeruzalémském večeřadle. Kristus je přítomen ve svátostném stolování církve. Z hlediska naší víry je nezbytné obojí. Následovat Ježíše ve světě, neboť on působil ve světě, kde se setkával s nejrůznějšími lidmi, mezi kterými nečinil rozdíly, neboť chtěl, aby si byli všichni lidé navzájem bratřími a sestrami a naplňovali jeho dvojpřikázání lásky k Bohu a k člověku.

Na druhé straně je jeho vůlí vytvářet společenství církve. Setkávat se kolem jeho stolu a přijímat jeho lásku a odpuštění, radost i pokoj ve svátosti chleba a kalicha. A může to být i malé společenství, jako bylo například v Emauzích, ale nejdůležitější je osobní víra v Krista a láska, která lidi navzájem i přes rozdíly spojuje a činí poznávací znamení Ježíšových učedníků (J 13,35).

Slavíme velikonoční slavnost vzkříšení. Vítězný Pán Ježíš nás volá na novou cestu následování jeho příkladu ve světě v našem každodenním životě. Ale vybízí nás i k obnovování společenství církve, která má být jeho živým tělem (1 K 12,27) a svatým chrámem (1 K 13,16-17).

Tomáš Butta
patriarcha



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 13.09.2019 01:16 zobrazeno: 65x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus