WebArchiv - archiv českého webu

K 50. výročí oběti Jana Palacha

17.01.2019

Palachova oběť v sobě obsahuje sílu touhy po svobodě, která je silnější než bolest a smrt. Má v sobě sílu tuto touhu po svobodě podnítit i po určitém čase, neboť náleží jako zvláštní a mimořádná událost k dějinnému příběhu našeho národa, naší společnosti, naší vlasti. 

Listopadu roku 1989 předcházel leden 1989, kdy bylo připomínáno 20. výročí oběti Jana Palacha. Vybavuji si atmosféru té doby před třiceti lety. Tehdy jako skupina mladých duchovních jsme na konferenci v Brně vyjádřili svůj nesouhlas se zásahem proti těm, kteří v lednových dnech Jana Palacha připomínali. Obrátili jsme se na tehdejší vedení naší církve, aby se k zásahu jasně vyjádřilo. Jeden z našich kolegů farářů vytvořil prohlášení a my jsme se k němu spontánně připojili. V našem prohlášení z té doby se uvádí: „Jako věřící lidé, a zvláště potom jako kněží a bohoslovci, těžce neseme hrubé zákroky, ke kterým došlo v lednových dnech tohoto roku na Václavském náměstí v souvislosti s pietní vzpomínkou k 20. výročí upálení Jana Palacha… Dát veřejně najevo nesouhlas s nepravdou a brutalitou patří k základním povinnostem každé církve… Pasivita a lhostejnost církve, jak už zdůrazňoval Karl Barth, každé násilí a zlobu podporuje a schvaluje… Poukazovat na nespravedlnosti a křivdu všude ve světě a přitom přehlížet vlastní problémy, které se nás týkají nejvíce, je jistě nejpohodlnější a nejsnadnější, ale zároveň nejnepravdivější a husitskému duchu nejvzdálenější… Lednové události, to není jen porušením křesťanských norem, ale všech lidských a demokratických smluv, ke kterým se náš stát zavázal.“ Tehdy nás oběť Jana Palacha vyburcovala k aktivitě. K prohlášení je připojena řada podpisů farářů i studentů Husovy československé bohoslovecké fakulty. Palachova oběť nás dokázala podnítit k touze po svobodě, k nesouhlasu s režimem a propojit nás v jeden hlas překonávající lhostejnost a ustrašenost.

Čin Jana Palacha jsem si začal uvědomovat nedávno ještě v jedné souvislosti. Dne 27. 4. 2017 daroval pan Luděk Krátký Církvi československé husitské vlajku, kterou bylo přikryto tělo Jana Palacha v roce 1969. Tento předmět zvláštní symbolické hodnoty byl po celou dobu totality uschován a zachován jeho rodiči panem Aloisem Krátkým a paní Vlastou Krátkou. Oba pracovali jako pitevní laboranti v místech, kam bylo po smrti převezeno Palachovo tělo. Byl proveden odborný průzkum vlajky a podle sdělení PhDr. Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů se jedná o autentický dobový předmět zvláštní symbolické hodnoty. Národnímu muzeu, které připravuje ve Všetatech výstavu o Janu Palachovi, bude tato vlajka poskytnuta.             

Palachova oběť nás provází dějinami. Má v sobě sílu vždy znovu podnítit touhu po svobodě a odvahu čelit zlu a nespravedlnosti. Jako tomu bylo před padesáti lety v roce 1969, jak se to zřetelně projevilo i před třiceti lety v lednu roku 1989, tak Palachův čin neztrácí tuto sílu ani pro budoucnost.

Tomáš Butta

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 26.02.2019 03:43 zobrazeno: 84x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus