WebArchiv - archiv českého webu

Přehled dění v ekumeně

Z pera Zuzany Dvořákové, ERC ČR.

Ekumenický monitoring 4. týden (25. - 31. ledna 2010)

Z DOMOVA

           25. ledna 2010, www.krestandnes.cz  Autor: Rastislav Čižmár

ČEA pořádá v Praze seminář Přirozeného růstu církve

V Praze v prostorách Společenského centra Londýnská se v pondělí 25. ledna 2010 uskuteční seminář Vybarvi svůj svět s Přirozeným růstem církve (NCD - Natural Church Development), informují o tom internetové stránky www.ea.cz.

„Mnozí křesťané čekají v oblasti růstu církve na nějaký průlom, ale nemají přitom představu o tom, jaká dynamika může tento průlom způsobit nebo alespoň zvýšit jeho pravděpodobnost,“ uvádí pozvánka.

Jak informuje ČEA, seminář je určen pro zájemce o koncept Přirozeného růstu církve, budoucí poradce programu Přirozený růst církve a duchovní či laiky, v jejichž sborech se tento program bude uplatňovat. Absolvování tohoto semináře je podmínkou pro získání případné certifikace poradce NCD.

Formou interaktivního vyučování a rozhovoru se účastníci dozví o tom, co je Přirozený růst církve a jaké jsou zkušenosti z Přirozeného růstu církve v ČR.

 

           26. ledna 2010, www.krestandnes.cz  Autor: Petr Plaňanský

Jan Bárta: ADRA na Haiti využívá v současnosti pomoci přibližně 70 dobrovolníků

Před několika dny bylo Haiti opakovaně postiženo zemětřesením. Mezi těmi, kdo reagovali a nabídli svou pomoc, byla i Česká Adra. Kolikátý projekt, do něhož se Adra aktivně zapojuje, to ve vašem případě je?

Mám obavy, že na to s přesností nedokážu odpovědět. První pomoc, ještě jako neregistrovaná ADRA jsme koncem roku 1989 pomáhali Rumunsku. Od té doby to byly desítky projektů, přes pomoc Čečensku, pomoc při balkánském konfliktu, zemětřesení v Turecku, Filipínách, tsunami v jihovýchodní Asii, po zemětřesení v Pákistánu, po hurikánu Katrina v USA, ve Vietnamu, v Barmě, Bangladéši. mezi tyto projekty je však nutno započítat i pomoc při povodních v roce 1997 na Moravě, v roce 2002 v Čechách, včetně těch loňských na Novojičínsku, Jesenicku, Českobudějovicku a Děčínsku. V současnosti tedy pomáháme na Haiti a naše ADRA se soustředí na pomoc v oblasti zajištění základní hygieny a zajištění nezávadné vody.

 

           26. ledna 2010, www.krestandnes.cz  Autor: Rastislav Čižmár

Nadační fond Nehemia poslal na pomoc Haiti 10 000 Euro

Nadační fond Nehemia odeslal na pomoc Haiti prvních 10 000 Euro, noviny Křesťan Dnes o tom informoval ředitel Leoš Cásek. „Děkuji všem, kdo se dosud do sbírky zapojili a tak přispěli k pomoci postiženým!“ dodal.

President partnerské organizace Convoy of Hope Europe Michael McNamee uvedl: “V našich devíti distribučních centrech jsme rozdali 294 296 balíčků s jídlem. Dvě hlavní centra pomoci jsou situovány u Quisqueya Chapel a Cite Soleil. Na Haiti jsme dosud dopravili deset kontejnerů s jídlem a pitím.V našich skladech máme připraveno k odeslání na Haiti dalších několik stovek tisíc vakuovaných jídel. V co největší míře rozdáváme filtrační zařízení, aby lidé měli přístup k pitné vodě. V současné době jeden z našich týmů opouští Haiti a bude nahrazen jiným týmem”.

Podle ředitele Nadačního fondu Nehemia je situace na Haiti stále velice složitá. „Nejméně dva miliony Haiťanů přišlo o střechu nad hlavou. Počty mrtvých se šplhají k číslu 200 000. Země se stále potýká s velkým nedostatkem jídla, vody a léků. Celkový počet postižených zemětřesením je tři miliony.“

„Pokud máte touhu pomoci lidem na Haiti můžete přispět na účet N.f. Nehemia 100 113 352/0300, variabilní symbol 7300 s poznámkou Haiti,“ vyzval Leoš Cásek.

 

           26. ledna 2010, www.tisk.cirkev.cz Autor: Aleš Pištora

Kardinál Vlk navštíví rodný dům M. Jana Husa 

V pátek 29.1.2010 zavítá kardinál Miloslav Vlk do Husince u Prachatic, aby se spolu s patriarchou Církve československé husitské Tomášem Buttou a místopředsedou ERC Danielem Fajfrem zúčastnil prezentace návrhu kulturně-vzdělávacího a badatelského centra českého reformátora.

Praha: Byl to právě kardinál Miloslav Vlk, kdo počátkem devadesátých let ustavil jako pražský arcibiskup komisi, jejímž úkolem bylo určit místo, které má Jan Hus mezi reformátory církve. Několikaletá práce teologů a historiků ekumenické komise vyvrcholila v roce 1999 vědeckým mezinárodním sympoziem na půdě Papežské lateránské univerzity v Římě. Ke slovu se sice myšlenky Jana Husa dostaly již při II. vatikánském koncilu, kdy jejich význam ocenil kardinál Josef Beran při diskuzích o dekretu o náboženské svobodě, ale o rehabilitaci církevního pohledu na Husa se zasadil až papež Jan Pavel II. Ten ve svém projevu k účastníkům sympozia vyslovil "hlubokou lítost nad krutou smrtí způsobenou Janu Husovi a nad následným zraněním mysli a srdce českého národa".

Dne 1.1.2010 jsme si také připomněli deset let od okamžiku, kdy kardinál Vlk spolu se synodním seniorem Pavlem Smetanou podepsal společné prohlášení k husovskému setkání odborníků, které ukázalo, že "postava, jakou je Jan Hus, v minulosti velké jablko sváru, se nyní může stát předmětem dialogu, srovnávání a společného prohloubení." V prohlášení se říká, že "Hus se však může stát mostem nové důvěry od srdce k srdci," může představovat inspiraci pro ekumenické společenství křesťanských církví, ale nesmí již být "předmětem sváru a rozdělení".

Aby tomu tak mohlo být, musí být odstraněny všechny předsudky a dezinterpretace a ideologické nánosy, jimiž byla postava Jana Husa zatemněna. Přestože toho bylo jistě již dosaženo v akademické rovině, pravda o této významné postavě českých dějin, není stále bohužel zřejmá široké veřejnosti. V jejich očích je dosud živá představa o Husovi jako národním bojovníkovi proti univerzální církvi spjaté s Habsburskou monarchií, jako ikona českého "protiřímského" vlastenectví a dokonce přežívá i představa Husa jako zastánce chudých, bojovníka za sociální reformy a vlastně předchůdce prvních komunistů. Teologické otázky, o které Husovi šlo, ustupují v povědomí většiny naši sekularizované společnosti do pozadí.

K tomu, aby vyvstala skutečná postava a dílo Jana Husa a byly odstraněny ideologické přemalby i v očích široké veřejnosti, snad může pomoci také projekt kulturně-vzdělávacího a badatelského centra v Husinci u Prachatic. Národní kulturní památka Památníku Mistra Jana Husa je nejen ve špatném technickém stavu, ale její současná expozice z dob totality uchovává spíše komunistické pojetí. Prezentace návrhu na vybudování kulturně-vzdělávacího a badatelského centra Mistra Jana Husa začíná v zasedacím sále místního městského úřadu v 10.00 hodin.

 

        27. ledna 2010, www.cs.ecumenicalpress.com  Autor: Kamil Sedláček                                                 Kardinál Miloslav Vlk navštíví rodiště Mistra Jana Husa

V pátek 29. ledna 2010 navštíví kardinál Miloslav Vlk Husinec u Prachatic, rodiště Mistra Jana Husa. Pražský arcibiskup se v rodném městě významného církevního reformátora zúčastní prezentace návrhu na vybudování kulturně-vzdělávacího a badatelského centra, věnované Husově osobě, informují internetové stránky Tiskového střediska České biskupské konference (TS ČBK).

Centrum, jehož prezentace proběhne od 10:00 hod. v zasedacím sále místního městského úřadu, by mělo napomoci změně náhledu široké veřejnosti na postavu Mistra Jana Husa a jeho role v historii. Na akademické rovině již bylo podle slov Aleše Pištory odstraněno mnoho předsudků a ideologicky podmíněných představ o Mistru Husovi, mimo jiné i díky Husovské komisi, jejíž vznik v roce 1993 kardinál Vlk inicioval. V očích české sekularizované veřejnosti však dosud přetrvává řada přežitých a neplatných tvrzení o Husově osobě a jeho duchovní a teologický odkaz je zatlačen do pozadí.

Osoba Mistra Jana Husa byla v minulosti římskokatolickou církví odmítána. Jeho myšlenky poprvé ocenil kardinál Josef Beran při jednáních II. vatikánského koncilu, nicméně k rehabilitaci pohledu římskokatolické církve na Jana Husa se zasadil až papež Jan Pavel II. Při své první návštěvě v Československu v roce 1990 podnítil vznik komise, která by zhodnotila význam Mistra Jana Husa jakožto církevního reformátora. 11. června 1993 pak zahájila své působení ekumenická Komise pro studium problematiky osobnosti Mistra Jana Husa při České biskupské konferenci.

V roce 1999 pak práce Husovské komise vyvrcholila mezinárodním vědeckým sympoziem na půdě Papežské lateránské univerzity v Římě. Papež Jan Pavel II. zde přednesl projev, v němž mimo jiné vyjádřil „hlubokou lítost nad krutou smrtí, na kterou byl Jan Hus vydán a nad následnou ranou, která se tímto způsobem rozevřela v myslích a srdcích českých lidí a stala se zdrojem konfliktů a rozdělení.“ Celý text projevu Jana Pavla II. lze najít na oficiálních internetových stránkách Katolické církve v ČR.

1. ledna 2000 pak kardinál Miloslav Vlk a synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Smetana podepsali společné prohlášení k husovskému setkání odborníků. Praví se v něm, že postava Mistra Jana Husa se má stát „mostem nové důvěry od srdce k srdci“, „předmětem dialogu, srovnávání a společného prohloubení.“

 

           28. ledna 2010, www.krestandnes.cz  Autor: Rastislav Čižmár

ČEA připravila v rámci NTM brožuru obnovy manželských slibů a průvodce pro pořádání akcí a práci        s médii

Česká evangelikální aliance (ČEA) podpořila svou záštitou konání 4. ročníku Národního týdne manželství (NTM). V rámci NTM se ČEA rozhodla církvím a sborům poskytnout „praktické nástroje“, jak se do této iniciativy zapojit, jaké akce je možné připravit, jak je komunikovat médiím a jak tento týden využít i k obnově manželství v rámci církve.

ČEA připravila balíček pro sbory, který obsahuje Brožuru – Obnova manželských slibů a Průvodce pro pořádání akcí a práci s médii v rámci NTM, který by měl sborům a organizátorům akcí v rámci NTM pomoci o jejich aktivitách dobře komunikovat a poskytnout i náměty k možným aktivitám.

Zahajovací tisková konference NTM se bude konat v pondělí 8. února 2010 od 10:30 hod. v Senátu Parlamentu ČR pod záštitou místopředsedy Senátu doc. JUDr. Petra Pitharta. Svá vystoupení na tiskové konferenci přislíbili mj. náměstek ministra práce a sociálních věcí MUDr. Marián Hošek, členka Stálé komise pro rodinu PSP ČR Ing. Michaela Šojdrová, PhDr. Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze a další.

Jak uvádí tisková zpráva, v České republice není NTM především církevní záležitostí, ale je koalicí všech, kterým jde o podporu manželství. Přesto má tato iniciativa podporu jednotlivých církví i organizací jako je Česká evangelikální aliance. Do pořádání samotných akcí v rámci NTM se pak podle informací ČEA zapojilo kolem 8 křesťanských denominací.

NTM představuje občanskou aktivitu na podporu kvality vztahů v české společnosti, dodáva zpráva.

Jejími partnery jsou například Asociace manželských a rodinných poradců, Českomoravská asociace klubů dvojčat a vícečat, Etické fórum ČR, Nadace Terezy Maxové, Aperio - společnost pro zdravé rodičovství, Síť mateřských center v České republice a další.

 

           28. ledna 2010, www.krestandnes.cz  Autor: Rastislav Čižmár

Petr Kučera (ICF Praha) o projekte Kostol na lodi: Robíme to pre Boha a Jeho Kráľovstvo

P R A H A - V Prahe sa nedávno uskutočnila akcia International Church Fellowship (ICF Praha) s názvom „Deň otvorených kajút“ v rámci projektu Kostol na lodi. O aktuálnom stave projektu Petr Kučera z ICF povedal: „Loď sme kúpili a je naša, čo je super Boží úspech. Plán bol zistiť, či je možné nejakú loď kúpiť. Keď sme zistili, že áno, tak sme zistili za koľko a potom sme mali zohnať príspevky. To všetko sa vďaka Bohu podarilo a loď je teraz naša.“

Ďalším krokom je získať cca 2 milióny Kč, ktoré sú potrebné na opravu v Mělníku, kde sa loď „musí nadvihnúť a experti sa musia pozrieť na dno a boky.“ Po 80-tich rokoch nie je loď v úplne perfektnom stave, čo sa dalo očakávať, konštatoval Petr Kučera. Na následnú rekonštrukciu je, podľa jeho slov, potrebných 15 až 20 miliónov. Tie sú potrebné na to, aby bolo loď upravená v rozsahu podľa návrhy architektky.

Prípadní podporovatelia sa môžu zapojiť troma hlavnými spôsobmi. „Prvým je, že sa tým nadchnú, bude sa im to páčiť a povedia o tom svojim známym. Tá správa o tom, že sa tu niečo deje sa rozšíri po Prahe, po Česku a možno i za hranice,“ uviedol člen ICF Praha.

Druhou možnosťou je, podľa neho, propagácia prostredníctvom ľudí pracujúcich v médiách alebo politike, ktorí by mohli tento projekt podporiť. Urobil tak napríklad Český rozhlas 6, ktorý prevzal mediálnu záštitu nad projektom. Na VIP stretnutí bol počas Dňa otvorených kajút aj predseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.

„Tretia možnosť je finančná. Bez finančnej podpory ľudí ten projekt nemôže byť dokončený. Skupina 200 študentov dá ťažko dokopy 15 až 20 miliónov,“ dodal.

Podľa neho však financie nie sú prekážkou projektu. „Prekážkou môžeme byť v určitých prípadoch my sami, pokiaľ náš postoj nebude správny. Na stretnutí odznelo, že to všetko robíme pre Boha a iba pre Boha. Nerobíme to pre seba, pre loď, ani v podstate pre tých ľudí, ale robíme to pre Boha a Jeho Kráľovstvo, aby ľudia poznali Jeho Kráľovstvo týmto spôsobom. Je to aj pre ľudí, ale robíme to na prvom mieste pre Boha a Jeho Kráľovstvo."

„Pokiaľ si udržíme ten správny postoj, zapálenie a nadšenie, tak verím, že sa celý projekt podarí ešte skôr než sme dúfali,“ povedal.

Kostol na lodi je v Českej republike unikátom. Projekt, ako povedal Petr Kučera, podporia aj ľudia, ktorí nie sú kresťania a ani s kresťanstvom veľmi nesympatizujú, no aj tak ich táto myšlienka zaujíma. „Chápu, že mladej generácii je nutné predávať hodnoty, na ktorých je naša kultúra postavená,“ dodal člen ICF Praha.

Viac informácií o projekte Kostol na lodi sa nachádza internetovej stránke www.kostelnalodi.cz.

 

        28. ledna 2010, www.cs.ecumenicalpress.com  Autor: Kamil Sedláček                                                          V Praze a v Českém Těšíně proběhne druhý Misijní víkend

V sobotu 6. února v Praze a v sobotu 6. března v Českém Těšíně proběhne druhý ročník Misijního víkendu. Více informací lze najít na internetových stránkách www.misijnivikend.cz.

Misijní víkend je iniciativa šesti misijních organizací, která si klade za cíl „vytvořit prostor pro křesťany a sbory se zájmem o misii“ a poskytnout jim „informace, radu, povzbuzení i inspiraci“.

Letošní víkend nese téma „Převezmi štafetu Moravských bratří“ a jeho hlavním řečníkem bude Jan Schlegel, který se zabývá myšlenkou na obnovu dědictví Moravských bratří. Tento německý fotograf přímo v německém Ochranově (Herrnhut v saské části Horní Lužice), někdejším centru Jednoty bratrské, založil pobočku organizace YWAM (Youth With A Mission, Mládež s posláním), která vysílá misionáře do mnoha zemí světa.

Program začíná v Praze v ulici Na Žertvách 783/23 od 9:00 hod. a v Českém Těšíně ve Slovenské ulici 1976/3 od 8:30 hod. Dopolední program vyplňují chvály, které v Praze povede skupina Oáza, v Českém Těšíně skupina Do nebe volající, následovat bude video prezentace a přednáška Jana Schlegela „Převezmi štafetu Moravských bratří“.

Po „misijním obědě“ proběhne seminář o historii Ochranovských bratří, dále vystoupí Martina Šambazová, která promluví o své misii ve střední Asii a v České republice. Následně si budou návštěvníci vybrat jeden ze tří volitelných seminářů, jejichž témata jsou: „Jak poznám, že jsem to já?“, „Na misii s rodinou“ a „Použij svou profesi v misii“. Program uzavřou chvály a modlitby.

V rámci Misijního týdne bude poskytnut i omezený prostor pro prezentaci dalších organizací, působících                     v mezikulturní misii. V případě zájmu je možno obrátit se na Michala Klesnila na e-mailové adrese office@nfkms.cz.

 

        28. ledna 2010, www.cs.ecumenicalpress.com  Autor: Kamil Sedláček                                                      Martin Vaňáč pojmenoval problémy ekumenismu v ČR ze strany Římskokatolícke církve

Minulý měsíc se v Praze uskutečnil studijní den Ekumenické rady církví v České republice s názvem „Budoucnost ekumenizmu v ČR.“ Jako jeden z řečníků na něm vystoupil Martin Vaňáč, který mimo jiné uvedl čtyři důvody proč se, podle něho, ze strany Římskokatolické církve nedaří ekumenický dialog.

Prvním důvodem je stále přežívající pocit Římskokatolické církve jako maiority, která „ostatní nepotřebuje a nevnímá je, i když je to na škodu schopnosti církve oslovit veřejnost.“ Jako příklad uvedl, že v říjnu 2008 Česká biskupská konference vydala pastýřský list, který se věnoval eutanazii a jako takový byl „dosti slabý“. Zcela se v něm opomíjela spolupráce křesťanů, Židů a muslimů na vydání daleko lepšího dokumentu na stejné téma, dodal.

Druhým momentem, který po roce 2000 obecně oslabil katolickou církev a její ekumenické snahy bylo konání a „krach“ plenárního sněmu, který dokonce papež při návštěvě vůbec nezmínil, míní Martin Vaňáč.

Probíhal od roku 1996 a byly do něho kladeny obrovské naděje, aktivizovalo se podhoubí- vznikaly sněmovní kroužky, jenže selhala dokumentace a podněty zezdola nebyly brány v potaz. To vedlo k obrovskému zklamání, často i na nejvyšších představitelích sněmu. Plenární zasedání v letech 2003 a 2005 ukázaly, že to je nad síly českého katolicismu. Sněmovní jednání a závěrečný dokument prakticky ostatní církve nereflektují. Svět se tu rozděluje na „my“ a „oni“, uvedl řečník.

Jak dále řekl, třetí problém byl bolestný nedostatek osob v Římskokatolické církvi, které by se zajímaly o ekumenismus. Personální problémy v Římskokatolické církvi podle něho nejsou českým specifikem, ale jsou „velice výrazné“.

Čtvrtým problémem je zvláštní postavení Řísmkokatolické církve a její pozice z pohledu nekatolíků. „I protestanti mají své konzervativce a odpůrce ekumenismu. Když měla být roku 2007 podepsána Charta Oecumenica, objevila se mezi evangelíky a evangelikály kampaň, kteří ji odmítali jako skrytá rekatolizace,“ uvedl.

 Dodal, že v Římskokatolické církvi stál podpis stranou a nikoho zvlášť nezajímal, mj., i protože v té době Římskokatolická církev řešila spoustu vnitřních problémů. ČTK v tom čase vydala zprávu o spolupráci některých činitelů katolické církve s StB a toto téma bylo mnohem více v centru pozornosti médií, řekl Martin Vaňáč na studijném dni ERC v ČR.

 

           28. ledna 2010,  www.christnet.cz, Autor: Jan Kirschner

Ekumena nemusí být bezzubá

Novoborští křesťané inspirují k hlubším ekumenickým kontaktům

Nedávno skončil Týden modliteb za jednotu křesťanů. Po celé naši zemi i ve světě se konaly ekumenické bohoslužby. Populární se stává tradice Noci otevřených kostelů. Velký prostor pro vzájemnou ekumenickou spolupráci v charitativní oblasti je na mnoha místech úspěšně naplňován. Je to ale vše, co lze společně dělat? Domnívám se, že ne. Stále chybí vzájemná eucharistická pohostinnost, společné slavení večeře Páně. Nechci shazovat význam společné modlitby a ekumenické bohoslužby Slova. Přesto mívám při ekumenických akcích často pocit formálnosti a účasti na poněkud bezzubé bohoslužbě, zejména sejdou-li se křesťané společně jen jednou v roce.

Snad i proto, že až při lámání chleba můžeme pochopit to, co nám mohlo zůstat skryto při kázání a zvěstování Slova. Evangelista Lukáš nám podává zprávu o tom, jak se učedníkům otevřely oči a poznali Ježíše až ve chvíli, kdy s Ním po Vzkříšení lámou v Jeruzalémě chléb, přestože jim předtím možná i několik hodin vykládal Písma (L 24). Tento aspekt podtrhl ve svém kázání při lednové ekumenické bohoslužbě v České Lípě evangelický farář Marek Lukášek.

Do českolipské farnosti Českobratrské církve evangelické patří i nedaleký Nový Bor, kde probíhá velmi zajímavá ekumenická spolupráce s Církví československou husitskou, o které bych čtenáři rád podal podrobnější zprávu.

Místní ekumenu rozhodně nelze označit za bezzubou. Husité a evangelíci zde před dvěma lety opravili a po 40 letech znovu navrátili k bohoslužebnému užívání bývalý starokatolický kostel Panny Marie ustavičné pomoci (v současnosti přejmenovaný na kostel sv. Ducha) a konají zde pravidelně ekumenické bohoslužby, vždy se společným vysluhováním večeře Páně. Naposledy na Boží hod vánoční za účasti až stovky věřících. To není vůbec běžná záležitost, když dvě církve slaví společně Vánoce a připomínají si narození Ježíše Krista u jednoho stolu. Novoborští tak završili dlouhodobou společnou cestu při opravě tohoto chrámu. (Společnou vánoční bohoslužbu měli evangelíci s husity také ve Vysokém Mýtě. Eucharistickou limskou liturgii zase slaví obě církve v Praze na Vinohradech. Zde se ale nejedná o řádné nedělní bohoslužby, ale jen o nástavbu k běžnému nedělnímu servisu, takže jde “pouze“ o setkávání hrstky nadšenců - pozn. autora).

Kostel byl vybudován koncem 19. století a až do roku 1968 sloužil starokatolické obci. Pak přešel do správy města Nový Bor a byl užíván jako řemeslnická dílna. V roce 2007 převedlo město kostel do majetku Československé církve husitské. Z iniciativy a pod vedením farářky Elišky Raymanové a ve spolupráci s českolipským sborem Českobratrské církve evangelické byl kostel zrekonstruován a připraven pro bohoslužebné užívání. Do kostela byly převezeny lavice a stůl Páně z vyhořelého, kdysi luterského novoborského kostela a vyroben nový ambon. Kříž pochází ze soukromé sbírky f. Raymanové. Pořízení varhan závisí na získání finančních prostředků.

Kostel byl (poprvé!) vysvěcen těsně před svatodušní nedělí 2008 za účasti biskupa CČSH Štěpána Kláska a seniora ČCE Tomáše Matějovského. Československá a po ní evangelická bohoslužba se v kostele slouží v letním období každou neděli, a jak již bylo uvedeno, několikrát do roka mají obě církve bohoslužby společně. V případě potřeby se oba duchovní vzájemně zastupují při vedení obvyklých nedělních bohoslužeb.

Československá církev se pro evangelíky nabízí jako ideální ekumenický partner. Obě církve mají vzájemnou dohodu o uznávání křtu a členství v Leuenbergské konkordii  umožňuje jejím členům i společnou účast u stolu Páně. Křesťanů v Čechách, ale i na Moravě ubývá a na mnoha místech visí otazníky nad tím, zda si hrstky rozdělených křesťanů mohou ještě dovolit luxus samostatné existence či spíše živoření. Stojí proto za to se zamyslet, zda je novoborská situace inspirující k hlubším ekumenickým kontaktům, a to ne jen s husity, ale dle místních podmínek třeba i s křesťany dalších církví.

Sestaveno s využitím zpravodajství ChristNet.cz. Vydáno ve spolupráci s evangelickým časopisem Český bratr.

 

 

           29. ledna 2010, www.krestandnes.cz  Autor: Rastislav Čižmár

Církev bez hranic Praha má nové sídlo i s místem bohoslužeb na Korunní 30

Církev bez hranic Praha má od 17. ledna 2010 nedělní shromáždění na novém místě v Casa Gelmi na Korunní 926/30 na Praze 2, noviny Křesťan Dnes o tom informoval pastor sboru Stanislav Bubik.

„Není vůbec jednoduché opouštět místo do kterého jsme investovali spoustu úsilí a nemálo peněz nicméně vnímáme že je to potřebné. Ilusion byl pro nás stale větší finanční břemeno. Musela nastat nějaká změna. Snažili jsme se vzít do pronájmu celý prostor tedy divadlo i kavárnu ale nebyli jsme schopni se dohodnout z majiteli na ceně,“ uvedl ohledně prostor v roce 2009.

Najít nové místo bylo velmi náročné, uvedl Stanislav Bubik. „Měli jsme na to pouhé dva měsíce a měsíc z toho jsem se nezastavil. Prostoru je hodně ale neskutečně drahé. Do církevních budov jít nechceme. Radi bychom byli nadále církvi otevřenou pro hledající sekulární společnost které kostel nebo církevní budova nic neříká. S tohoto důvodu jsme velmi rádi za prostory v Casa Gelmi kde se nám podařilo dohodnout velmi dobré podmínky.“

CBH Praha nebude mít kavárnu ale ve stejné budově bude mít dvě kanceláře pronajaté na stálo, kde chce vytvořit třídy pro dětskou církev. „Do teď jsme byli na dvou místech v Illusionu bohoslužba a na I.P.Pavlova kanceláře. Teď budeme na jednom místě. Naše sídlo i bohoslužba bude pod jednou střechou a to v Casa Gelmi (Korunní 30),“ uvedl pastor sboru.

Na únor připravuje Církev bez hranic Praha setkání partnerů s rautem, dodal Stanislav Bubik.

Zprávy z ČTK:

        29. ledna 2010  http://cs.christiantoday.com/article/husuv-rodny-dum-se-promeni-v-kulturni-a-badatelske-centrum/16364.htm

        29. ledna 2010 http://cs.christiantoday.com/article/kardinal-miloslav-vlk-navstivi-rodny-dum-jana-husa/16363.htm

        31. ledna 2010 http://cs.christiantoday.com/article/v-litomysli-by-se-mel-letos-otevrit-moderni-avantgardni-kostel-cirkve-bratrske/16365.htm

        31. ledna 20101 http://cs.christiantoday.com/article/stavba-kostela-je-jako-sbirka-na-narodni-divadlo-rika-kazatel-daniel-smetana/16366.htm

Ekumenický monitoring 5. týden (1. - 7. února 2010)

Z DOMOVA

           1. února 2010, www.rozhlas.cz/nabozenstvi,  Autor: Vendula Uhlíková

Redakce Náboženského vysílání slaví 1. února 20 let svého působení

Před 20 lety, přesně 1. února 1990, začal Československý rozhlas pravidelně vysílat pořady s náboženskou tématikou. Tehdy vznikla Redakce náboženského života, která dodnes připravuje pro různé stanice Českého rozhlasu přenosy bohoslužeb,  zprávy z církevního světa, komentáře, reportáže, debaty, dokumenty či portréty zajímavých osobností, vždy s přihlédnutím k duchovní dimenzi.  Od září 2006 pod křídly stanice ČRo 6. 

Prvním vysíláním redakce byl 4. února 1990 přenos bohoslužeb z Olomouce. Už předtím si ale posluchači mohli naladit přímý přenos slavnostní novoroční bohoslužby z pražské katedrály svatého Víta. Před rokem 1989 bylo však náboženství přes více jak 40 let ve sdělovacích prostředcích tabu.  

Vedoucím nově vzniklé redakce, tehdy čítající 4 členy, se stal Jiří Zajíc, později ho vystřídal například evangelický duchovní Miloš Rejchrt. Působily v ní známé osobnosti, jako Miloslav Fiala či Petr Kolář. V roce 2006 přešla tehdy už Redakce náboženského vysílání pod Čro 6 a jejího vedení se ujal bývalý redaktor Svobodné Evropy Daniel Raus. Bez ohledu na osoby a obsazení zůstala přitom jedna věc beze změny: potřeba přinášet do českého éteru informace o dění z takzvaně „náboženského světa“. Daniel Raus k tomuto často požívanému termínu říká: „Kdybychom šli do hloubky, zjistíme, že existuje jenom jeden svět, který je jak politický, tak i náboženský. Že politická a kulturní dimenze veřejného života se s tou duchovní prolíná, ať už to připouštíme nebo ne.“

Mezi oblíbené a tradiční pořady redakce patří především Křesťanský týdeník, vysílaný na Radiožurnálu v sobotu od 9:05 do 10:00, a přímé přenosy bohoslužeb z různých církví a míst ČR, jež vysílá stanice Praha v neděli po deváté hodině. Křesťanský týdeník na Radiožurnálu má zhruba 220 000 posluchačů. Přímé přenosy bohoslužeb, sleduje asi 130 000 lidí. „Je to  je neuvěřitelný úspěch, protože potenciální posluchači jsou právě v tom čase v kostele. Poslechovost našich pořadů se ale samozřejmě odvíjí hlavně od sledovanosti té které stanice. V obou těchto případech jde z rozhlasového hlediska o skvělé časy;“ vysvětluje Raus. „Myslím, že i postavení náboženské redakce v rámci rozhlasu je velmi dobré a stabilní. Vedení ČRo si uvědomuje její důležitost a dává nám v mnoha směrech skutečně zelenou;“ uzavírá vedoucí redakce.

Pořady s duchovní tématikou vysílá i stanice analytické publicistiky ČRo 6. Jsou to především cyklus Kořeny – reflektující abrahámovská náboženství pohledem součastníků, magazín Zaostřeno na církve a desetiminutové úvahy nabízející duchovní inspiraci nazvané Slovo na neděli. V té poslední z 30.01.2010 se mluví právě o 20 letech vysílání náboženské redakce Českého rozhlasu. Její zvukový záznam naleznete na http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi.

           4. února 2010, www.christnet.cz, Autor: Jan Kašper

"Český Schindler" Jan Jelínek zemřel

Ohlédnutí za životem mimořádného evangelického faráře

Jan Jelínek, spolu se svou manželkou, neméně statečnou ženou naplnili nám nepředstavitelným způsobem odkaz Kristův. Možná jsme ani nezaznamenali, že tento neuvěřitelně statečný muž, farář Českobratrské církve evangelické,  podplukovník Svobodovy armády 3.12. 2009. zemřel. Je ostudou, že sdělovací prostředky mu sotva věnovaly pozornost. Měla to být jedna z hlavních zpráv televizních i rozhlasových vysílání a v denících by mu slušela jen titulní strana. Nikdo, kromě účastníků pohřbu, tak patrně neslyšel čestné salvy; u hrobu se střídala čestná stráž, nastoupila čestná jednotka s rozvinutou zástavou a hrála vojenská hudba. Přítomen byl synodní senior ČCE Joel Ruml, náčelník generálního štábu Armády armádní generál Vlastimil Picek, kázal emeritní synodní senior Pavel Smetana. Abychom však zcela nekřivdili našim médiím. V souvislosti s armádním vyznamenáním, půldruhého roku před smrtí, jej sdělovací prostředky zmínily. Je třeba zvláště ocenit Českou televizi, která v minulém roce přinesla nesmírně zajímavý medailon, věnovaný našim hrdinům, faráři i jeho manželce. Oč v životě obou šlo?

 

Jejich život jsme začali sledovat od konce. Sem patří i ocenění, když Náčelník generálního štábu armády České republiky udělil 22. 7. 2008 evangelickému faráři Janu Jelínkovi, pplk.v.v. pamětní plaketu - Laudi Memorabilis - za neokázalé a nezištné hrdinství a skutky, jimiž zachránil desítky lidských životů nejen v osudových chvílích druhé světové války, ale i v pohnutém poválečném období.“ Co se za touto informací skrývá? A co na jednom faráři, bezmála stoletém, bylo tak pozoruhodné? Farář Jelínek, narozený 19.5. 1912 v Zelově byl v letech byl v letech 1937-1944 kazatelem českého, reformovaného sboru na Volyni v obci Kupičov, tehdy na polském území. Ve válečných letech, uprostřed konfliktů, posunech hranic, front a nezměrného násilí, zachránil Jan Jelínek spolu se svou manželkou Annou život několika desítkám lidí, často stojících ve válečné vřavě proti sobě. Šlo o Ukrajince, Benderovce, Rusy, Poláky, židovské uprchlíky. Nejednou jim poskytli i ošetření. Na faře nárazově našlo azyl tolik lidí, že se tam nemohli vejít a tak pomáhaly i další české rodiny. Šlo skutečně o „místo útočištné“ biblické, starozákonní povahy. Židovským obyvatelům kovelského ghetta, ohrožen na životě, vozil farář potraviny vozil potraviny, nikdy nebyl zajat. Zastřelení hrozilo jemu i jeho manželce, když na faře našli azyl lidé, různorodí, kteří se jinak nenáviděli i mezi sebou a jinde by sáhli druhým na život.

Posléze farář vstoupil i s manželkou do československé armády, kde sloužili jako zdravotníci. Postupovali na východní frontě. Poté Jelínek pracoval ve vojenské zahraniční službě. Pomáhal přesídlovat zelovské reemigranty a volyňské Čechy. Zachránil také život řadě emigrantů ze Sovětského svazu, kterým hrozilo věznění v gulagu. Vystavoval jim křestní listy s razítkem své dřívější kupičovské farnosti. Na otázku reportéra: „Takže jste falšoval úřední listiny?“ - mu odpověděl: „Pán Bůh je láska“. Od roku 1947 se vrátil ke kazatelské službě. Byl vikářem v Kralovicích u Plzně pro Valeč a poté v Podbořanech. Žel se stal také obětí komunistické persekuce. Koncem padesátých let mu věnovala zvýšenou pozornost StB, až byl odsouzen na dva roky pro pobuřování (1958-1960!). Poté pracoval deset let jako dělník... Po převratu mohl konečně svobodně působit kazatelsky ve své církvi.

Farář Jelínek již v minulosti vojenská ocenění obdržel, také český válečný kříž. V roce 2007 mu bylo v jeho 95ti letech uděleno vysoké státní, polské vyznamenání. Naše česká prezidentská kancelář návrh na Jelínkovo vyznamenání však odmítla. Pozoruhodné je farářovo vyjádření: "Pro mne je Bůh všecko, moje vlast a čest. Já se můžu před Pánem Bohem postavit, že jsem od žádného nic nechtěl a kde jsem mohl pomoci, pomohl. A dovedl jsem si získat i nepřátele; někteří z nich, když přišli ke mně, odcházeli už jako přátelé". Zajímavá je také jeho odpověď na otázku, kdy se nejvíc bál. Řekl, že nejvíc se bál, aby nemusel zemřít v bolševickém vězení. Jan Jelínek je autorem knihy vzpomínek a zamyšlení, která se jmenuje Pouštěj chléb svůj po vodě podle citátu z biblické knihy Kazatel: "Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej." Ne nadarmo jsou farář Jan Jelínek spolu se svou manželkou Annou přirovnáváni k pověstnému Oscaru Schindlerovi a jeho manželce Emilii. Ovšem bez stinných stránek jejich života. 

 

           6. února 2010, www.rozhlas.cz/nabozenstvi,  Autor: Karolína Koubová

Kuba – ráj to na pohled

„Kuba, ráj to na pohled“ – tak zní název knihy, která právě vyšla v nakladatelství Eman. Její autorka Dana Moree v ní v reportážním stylu podává svědectví o protikladech ostrova na sklonku Castrovského režimu. Uprostřed krásné přírody žijí tamní obyvatelé v prostředí nesvobody, chudoby a vyprázdněnosti státní ideologie. Hrdinové knihy bojují za lidská práva a podílejí se na nezávislých křesťanských aktivitách. 

Při představování knihy hrála kubánská kapela Mezcla, její zpěvačka Tanda pochází z Kuby a řekla mi, že na castrovském režimu je nejhorší hlad. Pak se opravila - nejen hlad:  

„Nejhorší je vlastně absolutní nesvoboda a ponižování, a to, že z těch krásných lidi kubánského národa, které já si pamatuji z dětství, nezůstalo nic, protože všichni, místo aby žili, přežívají, a to je něco strašného...“

Pravdivost slov Tandy potvrdily i krátké úryvky z knihy Kuba ráj to na pohled, o osudech lidí, kteří před kubánským režimem neohnuli záda. Jejich příběhy jsou mnohdy tragické. V souvislosti s Kubou nelze zapomínat na totalitní minulost naší země. To, že ke Kubáncům proudí podpora ze svobodného světa, ke kterému už patříme i my, je důležité pro obě strany. Myslí si to signatářka a mluvčí Charty 77 bývalá disidentka Dana Němcová. 

„Je krásné, že ta aktivita dnes může přicházet z naší strany, že se najdou takoví lidí, kteří jsou ochotni riskovat a vyjet na Kubu. O tom riziku, o těch nepříjemnostech, o těch útrapách se bez jakéhokoliv patosu dočtete v té knížce a já bych chtěla hlavně všem, kteří takto činí poděkovat a popřát, aby je tam nezašili, aby tam s naším přispěním mohli přinést i nějakou konkrétní pomoc.“

A o konkrétní pomoci mluví i autorka Dana Moree, která upozorňuje, že i zdánlivě malá pomoc může mít pro Kubánce ohromný význam.  

„Na Kubě je smutné to, že tam se rozvíjí turismus neuvěřitelným způsobem, a to je obrovský potenciál - kdyby každý ten turista vzal do kufru jednu knížku: Havla, Kunderu, přeloženou do španělštiny a místo úplatku to v taxíku dal normálnímu Kubánci nebo to někde položil na lavičku v parku. Kubánci říkají, a to je nápad, který jsem si přivezla z Kuby z té cesty, o které je ta knížka, oni říkají, tak proč ty turisti nám tohle neudělají, vždyť Kubánci nejsou hloupí, umějí číst, oni si mezi sebou ty knížky pošlou, proč se to nedělá tímto způsobem. Určitě je třeba tlačit na politické úrovni, ale proč nevyužít ty možnosti, které mám zrovna já a zrovna já mám ten kufr, těch dvacet kilo, které můžu vzít s sebou.

Knížka Dany Moree přináší příběhy a portréty lidí, kteří se podílejí na nezávislých církevních a lidskoprávních aktivitách. Kuba byla dlouhou dobu převážně katolickou zemí, v poslední době tam však roste i počet protestantů. Stát se snaží kontrolovat křesťany prostřednictvím tamní Ekumenické rady církví. Někteří to ale odmítají: 

„Tam je to u protestantských církví moc zajímavé v tom, že je můžeme rozdělit na dvě části. Těch protestantských církví je tam asi 64 a zhruba polovina z nich je nějakým způsobem začleněna v ekumenické radě církví, což je de facto politický nástroj, přes něj může ta oficiální struktura kontrolovat, co se v těch církvích děje. To jsou taky církve, který mají peníze, nějakým způsobem jsou zajištěny. A potom jsou církve, který odmítají vstoupit do této ekumenické rady církví, což už je samo o sobě politický statement, oni tím říkají: My s tím režimem nechceme mít nic společného. A těm jsou právě házeny klacky pod nohy a za těmi my jezdíme.“

 

 

           6. února 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Irena Sargánková

Národní týden manželství 2010                                                                                                                        Čtvrtý ročník Národního týdne manželství (NTM) se uskuteční ve dnech 8.-14.2.2010. Za téma letošního ročníku zvolili organizátoři kampaně heslo: V bohatství i chudobě. Svými aktivitami se k NTM připojí Centra pro rodinu sdružená v Asociaci (ACER) na mnoha místech České republiky. 

Praha: V tomto týdnu se uskuteční aktivity určené budoucím manželským párům na mnoha místech celé republiky v členských a spolupracujících Centrech pro rodinu. Připravovanými programy chtějí přispět k naplnění motta letošního ročníku Národního týdne manželství, které zní: V bohatství i chudobě. Mladí lidé dostanou možnost věnovat se přípravě na život v manželství pod vedením zkušených manželských párů. Manželům budou nabídnuty rozmanité příležitosti pro společně trávený čas, zábavu i chvíle návratu k identitě svého vzájemného vztahu. Nejen "v bohatství i v chudobě", ale hlavně v dobrém i ve zlém člověk obstojí, pokud zná smysl a cíl svého snažení, aneb „štěstí přeje připraveným".

Přehled aktivit Center pro rodinu, která se na Národním týdnu manželství podílejí, je k dispozici na www.rodiny.cz. Informace o iniciativě Národní týden manželství najdete na www.tydenmanzelstvi.cz.

 

           2. února 2010, www.ekumenickenoviny.cz,  Autor: Kamil Sedláček

V Praze a Českém Těšíně proběhne Misijní víkend 2010

V sobotu 6. února v Praze a v sobotu 6. března v Českém Těšíně proběhne druhý ročník Misijního víkendu. Více informací lze najít na internetových stránkách www.misijnivikend.cz.

Misijní víkend je iniciativa šesti misijních organizací, která si klade za cíl „vytvořit prostor pro křesťany a sbory se zájmem o misii“ a poskytnout jim „informace, radu, povzbuzení i inspiraci“.

Letošní víkend nese téma „Převezmi štafetu Moravských bratří“ a jeho hlavním řečníkem bude Jan Schlegel, který se zabývá myšlenkou na obnovu dědictví Moravských bratří. Tento německý fotograf přímo v německém Ochranově (Herrnhut v saské části Horní Lužice), někdejším centru Jednoty bratrské, založil pobočku organizace YWAM (Youth With A Mission, Mládež s posláním), která vysílá misionáře do mnoha zemí světa.

Program začíná v Praze v ulici Na Žertvách 783/23 od 9:00 hod. a v Českém Těšíně ve Slovenské ulici 1976/3 od 8:30 hod. Dopolední program vyplňují chvály, které v Praze povede skupina Oáza, v Českém Těšíně skupina Do nebe volající, následovat bude video prezentace a přednáška Jana Schlegela „Převezmi štafetu Moravských bratří“.

Po „misijním obědě“ proběhne seminář o historii Ochranovských bratří, dále vystoupí Martina Šambazová, která promluví o své misii ve střední Asii a v České republice. Následně si budou návštěvníci moci vybrat jeden ze tří volitelných seminářů, jejichž témata jsou: „Jak poznám, že jsem to já?“, „Na misii s rodinou“ a „Použij svou profesi v misii“. Program uzavřou chvály a modlitby.

V rámci Misijního týdne bude poskytnut i omezený prostor pro prezentaci dalších organizací, působících v mezikulturní misii. V případě zájmu je možno obrátit se na Michala Klesnila na e-mailové adrese office@nfkms.cz.

 

           5. února 2010, www.krestandnes.cz,   Autor: KDU-ČSL

Dopis předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody kardinálovi Miloslavu Vlkovi

Vaše Eminence,

milý otče kardinále,

obracím se na Vás jako předseda KDU-ČSL. K tomuto kroku jsem byl vyzván některými členy naší strany a jeho podnětem je Váš výrok v textu Čas k úvahám ze dne 1. února 2010 zveřejněný na webových stránkách www.kardinal.cz.                                                                                                                                                           V textu uvádíte: Chceme-li tedy léčit četné bolesti této společnosti, pak je zapotřebí začít zde. Ne však jen tím, že budeme společnosti kázat morálku, ale vzájemným konsenzem, že duchovní hodnoty jsou nutné pro život a perspektivní rozvoj a pokrok celé společnosti, a společným úsilím o nalezení mechanismů formace společnosti. Bohužel žádná strana žádný takový bod v programu nemá.                                                          KDU-ČSL je jedinou křesťanskou stranou na české politické scéně. Její členové jsou téměř ze sta procent věřící lidé, kteří berou křesťanství vážně ve svém osobním i profesním životě. Tím se liší od všech ostatních politických stran. Členská základna nikdy nedovolí, aby se vedení strany odchýlilo od prosazování křesťanských hodnot.                                                                                                                                         Může existovat pochyba, zda představitelé strany postupují dostatečně prozíravě, razantně, nebo zda taktizují, ale nikdy nemůže vzniknout pochybnost o základním směřování naší strany.

Vážený otče kardinále, všichni pamatujeme pozitivní roli církve v době totality. I tehdy existovala důvodná pochyba o životě a rozhodování jednotlivých představitelů církve, kteří dobře vycházeli s tehdejším režimem. Nikdo však nepochyboval o církvi jako takové. Politicky řečeno i jako o jediné nezávislé organizaci v trvalé opozici vůči totalitnímu režimu.                                                                                                                              Je mi jasné, že politická strana není církví a má jiné poslání. Ale i z tohoto důvodu na ni nelze klást větší nároky než na církev.                                                                                                                                            Jistě stojí i za Vaši veřejnou podporu rozhodnutí KDU-ČSL postavit se velkým zlům naší společnosti jako je korupce, hazard, rozkrádání veřejných financí.                                                                                                     Slíbili jsme, že nevstoupíme do vládní koalice, která by byla závislá na přeběhlících nebo jakékoliv podpoře KSČM, účinně nepodporovala rodiny s dětmi, účinně nečelila korupci, usilovala o liberalizaci stávající zákonné úpravy potratu, registrovaného partnerství či eutanazie, upustila od podpory lidských práv u nás i ve světě…. abych citoval z úvodní části našeho programu: „Důsledky pro naši politiku“.                                                           To není politické sobectví a vlastní stranický zájem nadřazený nad dobro společnosti. To nejsou líbivé volební sliby otevírající cestu do pekel. To je vážně míněný závazek, na který jsme hrdi a který dodržíme.                      Ujišťuji Vás, vážený otče kardinále, že tento zápas je nelehký. Naše strana se dostává do vážného konfliktu s mocnými, který jde až do osobních rozměrů. Proti nám stojí ti, kteří mají pocit, že si mohou dovolit všechno, kteří si nedělají nic z žádné autority, ani lidské ani Boží. Jsme ale rozhodnuti neustoupit. Jsme svobodnou stranou. Nejsme v rukou žádných sponzorů a „dobrodinců“. Jako politická strana s těmito silami svádíme zápas o základní charakter demokracie.                                                                                                                 Vážený otče kardinále, navrhuji Vám osobní schůzku mezi zástupci biskupské konference a vedením                 KDU-ČSL, abychom mohli společně téma role politické strany a církve v prosazování duchovních hodnot prodiskutovat.

S přáním dobra

Cyril Svoboda

 

           5. února 2010, www.ekumenickenoviny.cz,  Autor: Kamil Sedláček

Kulatý stůl ČBK zhodnotí dopad vlády komunistů na církev v ČSR

Ve středu 10. února 2010 od 10:00 hod. uspořádá Tiskové středisko České biskupské konference (TS ČBK) v zasedací místnosti ČBK v Thákurově ulici 3 v Praze 6 kulatý stůl, který zhodnotí dopad komunistického puče v únoru 1948 na život církví v tehdejším Československu. Informovaly o tom internetové stránky TS ČBK.                 Jak uvádí zpráva, 25. února 2010 si naše společnost připomene 62. výročí „Vítězného února“, který znamenal počátek komunistické totality v ČSR. Nekomunističtí členové československé vlády tehdy podali demisi v naději, že tím přivodí její pád a zabrání růstu moci KSČ. Protože však neabdikovala většina ministrů, zůstala vláda funkční, a když pak prezident Beneš odstoupení nekomunistů přijal, mohl premiér Klement Gottwald pouze doplnit na prázdná místa komunisty a zajistit tak KSČ politickou moc.

Na setkání vystoupí apoštolský exarcha řeckokatolické církve Ladislav Hučko, vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd (AV) ČR Jaroslav Šebek a řeholník Řádu bratří kazatelů P. Jordán Vinklárek. Jejich příspěvky zhodnotí, jaké zkušenosti si církve z období pronásledování odnesly, zda je tato éra poškodila, nebo jim naopak nějakým způsobem pomohla a také ozřejmí okolnosti likvidace řeckokatolické církve a řeholních řádů v ČSR, ke kterému došlo v roce 1950.

Na internetových stránkách TS ČBK lze najít bližší informace k proticírkevním akcím a opatřením, ke kterým komunistický režim sáhl.

Zprávy z ČTK:

 

           3. února 2010  http://cs.christiantoday.com/article/kardinal-miloslav-vlk-zadna-strana-nema-v-programu-podporu-duchovnich-hodnot/16374.htm



Kateřina Děkanovská publikováno: 10.02.2010 10:24 zobrazeno: 2714x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus