WebArchiv - archiv českého webu

Projev při představení publikace „Sbory Církve československé husitské“

19.03.2019

Vážené dámy, vážení pánové, sestry a bratři,

zdravím vás všechny v Husově sboru v Praze – Vinohradech, kde jsme se setkali v říjnu loňského roku na konferenci a nyní již můžeme představit dokončenou publikaci, věnovanou architektuře našich sborů meziválečného období.

Stavby a prostory pro bohoslužbu a další aktivity Církve československé husitské bychom mohli zjednodušeně roztřídit do pěti okruhů či kategorií.

Jednak jsou adaptované historické kostely a kaple užívané původně jinými církvemi – římskokatolickou, evangelickou – zejména německou, též pravoslavnou, řeckokatolickou nebo starokatolickou.

Druhou skupinou jsou původně židovské synagogy, kterých naše církev užívá několik desítek, včetně nejstarší středověké synagogy na Moravě v Lipníku nad Bečvou.

Třetí kategorií jsou sbory, které vznikaly z vlastní stavební činnosti, zejména v prvních dvaceti letech.

Čtvrtou skupinu tvoří domy ve vlastnictví církve. Mezi nimi najdeme zcela běžné domy, ale i zvlášť cenné stavby jako je secesní vila v České Třebové nebo dům spolku Schlaraffiia v Chebu.

Pátou skupinou jsou modlitebny v prostorách objektů, které nejsou ve vlastnictví církve.

Publikace „Sbory Církve československé husitské – architektonické dědictví našich regionů“, kterou dnes slavnostně představujeme, se týká třetí z uvedených kategorií. Je zaměřena na vlastní stavební činnost a architekturu v meziválečném období.

Byl sice vytvořen návrh soupisu staveb, které budou do publikace zpracovány, tak, aby byly zastoupeny všechny regiony, respektive všechny diecéze naší církve. Do poslední chvíle však nebylo úplně zřejmé, které sbory budou do katalogu nakonec zařazeny, neboť zpracovávání některých sborů zkomplikovalo onemocnění paní architektky Amáty Wenzlové, která byla jedním z prvních, kdo se tématem architektury našich sborů komplexněji zabýval. Měl jsem možnost se s ní setkat v roce 2010 na liturgickém kolokviu na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde měla na toto téma referát, který následně vyšel jako studie v kolektivní monografii (Wenzlová A. M., Sakrální architektura Církve československé husitské – vývoj a utváření v počátečním období (1920 – 1950). In: Liturgická a ekleriální pluralita na území Československa v první polovině 20. století. Walerian Bugel a kolektiv. Univerzita Palackého v Olomouci 2011, s. 159-181.)

Nositelem a organizátorem celého projektu a výzkum architektury našich sborů prvorepublikového období, pro který nadešel příhodný čas v roce 100. výročí státu, se stala Katedra architektury Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Velice chci poděkovat panu profesorovi Mikuláši Hulcovi, vedoucímu katedry, paní architektce doc. Lence Popelové, panu Ing. Architektovi Nikolaji Brankovovi a všem dalším odborným pracovníkům, kteří se na projektu podíleli. Podařilo se shromáždit velké množství materiálů k tomuto tématu, které nebylo dosud hlouběji a uceleněji zpracováno. Děkuji za spolupráci a poskytování podkladů – písemných pramenů, plánů a fotografií Ústřednímu archivu a muzeu Církve československé husitské i všem náboženským obcím, jejichž sbor byl zařazen do katalogu publikace. Nezůstane však jen u slovního poděkování, ale zástupci těchto náboženských obcí, kteří sem dnes přicestovali, si publikaci mohou vyzvednout.

Na textové části se podíleli též autoři z řad naší církve- teologové a církevní historici, jako prof. Zdeněk Kučera, dr. Bohdan Kaňák, Mgr. Martin Jindra, dr. Pavel Kolář a Mgr. Marcel Sladkowski. Děkujeme panu prof. Pavlu Markovi z Univerzity Palackého, který zpracoval příspěvek o evropském modernismu. Nesnadná práce byla na vytvoření rejstříků staveb, za níž náleží dík.

Významná je obrazová stránka publikace. Vřelý dík patří mému spolupracovníkovi Mgr. Oldřichu Nováčkovi, který poskytl dobové pohlednice ze své pozoruhodné a mnoho let shromažďované sbírky dobových pohlednic našich sborů. Výběr fotek z archivů a dalších zdrojů navozuje prvorepublikovou atmosféru, v níž se naše církev rozvíjela. Architektura sborů však zvláštním způsobem vyniká na barevných snímcích současných fotografů – Karla Cudlína, Aleše Luzara a dalších, kterým patří poděkování.

Poděkování chci věnovat i korektorkám, jmenovitě sestře Mgr. Janě Krajčiříkové. Velmi si vážíme toho, že jsme navázali dobrou spolupráci s vedením ČVUT, a na základě memoranda mohli tak postupně uskutečňovat tento projekt. Děkuji bratru dr. Jiřímu Vaníčkovi za organizační zajištění této spolupráce. A děkuji Ministerstvu kultury České republiky za podporu, konkrétně bývalé náměstkyni paní Anně Matouškové.

Co charakterizuje sbory Církve československé husitské meziválečného období? Je to především velká rozmanitost a pestrost těchto staveb naší církve. I přes tuto různorodost a mnohotvárnost lze vytušit dva hlavní inspirační ideové a duchovní zdroje, které nacházejí i svůj viditelný a zhmotněný výraz ve sborové architektuře prvních desetiletí. A tím je jednak katolický modernismus s akcentem na modernost a současnost – přiblížení křesťanské víry nové době. Tím druhým impulzem je živý ohlas české reformace, která se projevuje v husitské symbolice, která identifikuje naše sbory.

Když jsme promýšleli podobu a tvar publikace, tak se diskutovaly různé možnosti. Jedna z možností se nabízela taková, že bude mít tvar čtverce. Nakonec se zvolil velký formát na výšku. Sbory mají totiž vertikální zaměření. Vše směřuje vzhůru – věže, vysoká okna, sloupy. Tato architektura jakoby nás pozvedala vzhůru. Vyjadřuje viditelně to, co zaznívá v úvodu naší Liturgie: „ …neboť duch náš touží povznést se k tobě v zbožné modlitbě“ (Liturgie, vyd. 2004, s. 28) a co také zní na začátku slavení tajemství svaté Kristovy večeře: „Sursum corda“ „Vzhůru srdce“.

Dnes představená kniha o sborech Církve československé husitské je významným činem k 100. výročí naší církve v roce 2020. Díky všem za to.

Dne 19. 3. 2019

Tomáš Butta
patriarcha Církve československé husitské



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 13.09.2019 01:34 zobrazeno: 41x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus