Možná nějaký "uvozující text" celé sekce o tom jak se texty syndikují z ČZ?
V souvislosti s článkem o vzniku naší církve v Liptovské Osadě jsme telefonovali do Martina faráři Rasťovi Mišurovi.
(ČZ 45/2025) CČSH při svém vzniku neměla na hluboce katolickém Slovensku na růžích ustláno. Zejména to platilo pro část státu, kde měl vliv ružomberský farář Andrej Hlinka.
(ČZ 44/2025) Pre rakúskeho psychológa Viktora Emanuela Frankla (1905 – 1997) je utrpenie a bolesť tajomstvom, ktoré nie je celkom možné poznať zvonku. Kresťanský pohľad neglorifikuje bolesť a utrpenie, ale ani ich celkom neodmieta. Nachádza v nich zmysel, podobne ako logoterapia, ktorú Frankl založil. Vrcholom zmyslu je zjednotenie sa s trpiacim Kristom, ktoré vidí ako cestu k definitívnemu naplneniu života za hranicou smrti.
(ČZ 44/2025) Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Tam byl muž jménem Zacheus...
(ČZ 44/2025) Jsou dva druhy lidí. Ti, kteří hledají nové cesty, inovátoři, objevitelé, troufalci, a pak jsou ti, kteří považují za svůj úkol strážit poklad, aby se s ním něco nestalo.
(ČZ 44/2025) Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.
(ČZ 44/2025) Po klinické smrti, prožité ve vrtulníku, který mě odnášel po havárii na kole s frakturou lebky na střechu Vojenské nemocnice, už vím, že smrt je černý velbloud, který klečí u bran věčnosti každého z nás.
(ČZ 44/2025) Není mnoho čísel Českého zápasu, v nichž bychom nepřinesli zprávy z dění v našich sborech a náboženských obcích, ve městech, i těch venkovských, případně se nezastavili u jejich kulatých narozenin.
(ČZ 44/2025) Neděle 12. října byla pro náboženskou obec CČSH v Českém Dubu významná a skutečně požehnaná. Připomínali jsme si totiž 80. výročí působení naší církve ve stávající budově.
(ČZ 43/2025) O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství...
(ČZ 43/2025) Autor mimo jiné ke své knize a o svých farářích říká: „Pravé poklady bývají spíš skryté než zjevné.“ A v jednom rozhovoru dodává: „Hledám lidi, kteří přečuhují ze škatulek.“
(ČZ 42/2025) Ježíš jim vypravoval podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat:
(ČZ 42/2025) Za okny máme nádherný podzim a v mnoha sborech zdobí stoly Páně pestrobarevné plody ze zahrádek coby symbol poděkování za úrodu.
(ČZ 42/2025) „Proč jsi namaloval koně uprostřed obrazu a svatého Pavla na zemi?“
(ČZ 41/2025) Každé místo je jiné, také pražský kostel sv. Václava na Zderaze má svého genia loci.
(ČZ 41/2025) Všetko má svoj čas a každé počínanie pod nebom má svoju chvíľu.
