Bůh, který stírá slzy
(ČZ 22/2025) Věříme v Boha, který v podobě člověka sám zaplakal…
Možná nějaký "uvozující text" celé sekce o tom jak se texty syndikují z ČZ?
(ČZ 22/2025) Věříme v Boha, který v podobě člověka sám zaplakal…
(ČZ 22/2025) V ranních hodinách 18. května 2025 se uzavřela jedna kapitola české teologie. Zemřel Ctirad Václav Pospíšil, profesor systematické teologie, do roku 2013 člen řádu menších bratří, kněz pražské arcidiecéze, vědec, duchovní a vzácný učitel.
(ČZ 21/2025) Ježíš řekl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat...
(ČZ 21/2025) Rozhovor Olgy Nytrové s publicistkou a překladatelkou Janou Vrzalovou o její knize popisující lásku příslušníka SS k židovské vězeňkyni.
(ČZ 21/2025) Je tomu tak, církev poskytovala a poskytuje bezpečí svým farníkům.
(ČZ 20/2025) Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm; Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.
(ČZ 20/2025) Jan Heller vyoral v našich myslích hlubokou brázdu, ale nedařilo se mu nalézt studenta, který by spolu s ním pokračoval ve stavbě.
(ČZ 20/2025) Její cesta k víře začala v době, kdy víra byla potlačována.
(ČZ 19/2025) V měsíci květnu si připomínáme 140. výročí úmrtí významné osobnosti hudební kultury na Moravě – Pavla Křížkovského.
(ČZ 19/2025) Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu. Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově. Židé ho obklopili a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě?
(ČZ 18/2025) Tímto termínem lze chápat reakci českého národa na různé historické okamžiky. Slovy historika Petra Čorneje řekněme pro určitý okamžik v dějinách: „Husitství je vnímáno jako hnutí antiněmecké“, zde myšleno protiokupační, protifašistické.
(ČZ 18/2025) Základem Vejmelkova úspěchu v Pražském povstání bylo, že rychle zareagoval.
(ČZ 18/2025) Válka představovala v Bílkově vnímání strašlivou zkoušku, které bylo lidstvo vystaveno z dopuštění a řízení vyšší vůle. Jevila se mu jako nezanedbatelná spravedlnost Boží, trest i očista.
(ČZ 17/2025) Šedesátá léta minulého století. Mladí lidé sahají po zakázaném a nedostupném ovoci.
(ČZ 16/2025) Stolování skončilo. Společné jídlo se v rodinách aranžuje snad už jen o Vánocích. Marně si stýskáte.
(ČZ 16/2025) Je-li křest ponořením do pravdy, pak je především ponorem do smrti.