Na konec Čech za sestrou Šindlerovou
(ČZ 44/2024) Vyprávění, jak to dříve v církvi chodilo za Němců i za komunistů.
Převzato z Českého zápasu
Možná nějaký "uvozující text" celé sekce o tom jak se texty syndikují z ČZ?
Kazatelský cyklus
O kraji, kde církev má nejméně věřících, kde farář má vedlejšák a naše církev velkou šanci
(ČZ 44/2024) Karlovarský kraj, kraj procházející neustálými změnami, kde lidé žijí až surovým životem, často sloužící jako námět až thrillerových scénářů. Je to jediný kraj v Česku bez veřejné vysoké školy a nedávno prezident Petr Pavel prohlásil, že kraj „trpí řadou sociálních problémů a nízkými mzdami.“
Stalo se u cesty (Mk 10,46-52)
(ČZ 43/2024) Ježíšem zázračně uzdravený nevidomý je v Evangeliu Markově připomínán určitěji, jako Bartimaios (tj. aramejsky „syn Timaiův“), stejně tak místem pobytu – žebrá u hlavní silnice vycházející z Jericha.
Václav Černý: Soud Rainera Maria Rilkeho nad Čechy
(ČZ 42/2024) Zatímco u německých literárních kritiků nacházíme při rozboru díla R. M. Rilkeho analýzy jeho vztahu k Čechům také zmínky o Husovi a husitství, zjišťujeme, že čeští literární vědci jakoby tuto skutečnost u Rilkeho opomíjejí. Výjimkou je proslulý literární vědec Václav Černý (na snímku).
Z posledních měsíců života husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova a Kalicha
(ČZ 42/2024) Po bitvě u Malešova představovalo Žižkovo bratrstvo nejsilnější mocenské uskupení v českých zemích.
U Boha protekce neplatí (Mk 10,35-45)
(ČZ 42/2024) Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu:
Na Žižkově byl nejprve obraz Jana Husa, až později jezdecká socha Žižky
(ČZ 41/2024) První starosta Žižkova Karel Hartig byl předchůdcem idejí husitské církve. „Bez Hartiga bychom se jmenovali Rudolfov, ulice by nenesly jména husitských osobností. Kdo ví, čí socha by stála na Vítkově,“ píše se v jednom postu na facebooku Klubu přátel Žižkova.
Míru svého následování si stanovujeme sami (Mk 10,17-31)
(ČZ 41/2024) Pane Ježíši, jak mám žít, abych dosáhl spásy?
Jan Žižka, vojenský rádce, královský panoš a diplomat dvora vévody burgundského
(ČZ 40/2024) Zatím vydané monografie a studie o životě a posláních Jana Žižky svou rozsáhlostí představují snad celou knihovnu písemností historiků, archivářů a literárních badatelů.
Premiant z Husovy fakulty devadesátiletý
(ČZ 41/2024) Je to až k neuvěření. Od narození Františka Konvalinky 13. října 1934 v Náchodě uplynulo již devadesát let.
Možnost být v páru (Mk 10,2-16)
(ČZ 40/2024) Ježíš není pro rozluku. Ale farizeům to neřekne.
Střípky ze života Jana Žižky
(ČZ 40/2024) O Janu Žižkovi jako vojevůdci bylo napsáno a řečeno mnohé, ale jaký to byl vlastně člověk? Podle čeho ho můžeme a máme soudit? Podle kronik napsaných jeho nepřáteli? Podle textů osob, které na místě popisovaných událostí vůbec nebyly? Podle dopisů, které zpravidla jako (podle tehdejších měřítek) starý muž diktoval svému písaři? Existují střípky, nad kterými bychom se měli zamyslet.
Rozhovor s historikem Petrem Čornejem
(ČZ 40/2024) Rozhovor patriarchy Tomáše Butty s předním českým historikem Petrem Čornejem, který věnoval značnou část svého profesního života husitské době.
Hřích, největší škůdce našeho života (Mk 9,38-50)
(ČZ 39/2024) Je to opravdu s hříchem tak zlé, že je třeba se bránit pokušení takřka vší silou, všemi prostředky, jak o tom mluví dnešní evangelium?
Kdo je největší? (Mk 9,30-37)
(ČZ 38/2024) Ježíš cestou do Jeruzaléma a na kříž otevřeně odhaluje svým učedníkům cíl cesty: Bude vydán do rukou nepřátel a zabit.
Příběh pro outsidery
(ČZ 38/2024) Rozhovor se Sašou Jacobea o jejím komentáři ke knize Rút.
