Vážená paní starostko, vážení zástupci církví, vážení přítomní, sestry a bratři!
Chtěl bych se s vámi podělit o tři pohledy na „Husovu branku“, kterou dnes slavnostně po jejím dokončení otevíráte. První pohled je historický, druhý biblický a třetí ekumenický.
Vážené zarmoucené shromáždění, sestry a bratři,
chceme dnes s Božím slovem a modlitbou odevzdat Bohu blízkého člověka a našeho bratra Borise Kobrleho, na kterého myslíme s vděčností, láskou a úctou.
Vybavuje se nám mnohé, co jsme s ním prožili a uvědomujeme si, co pro nás znamenal. Vyznačoval se lidskou vlídností i vytrvalou pílí spojenou s důkladností, aby to, čemu se věnoval, obstálo před nároky.
1) Ve volebním klání jste zvítězil s 52 procenty hlasů. Jak se po volbě cítíte?
Byla to skutečná volba plná napětí, kterou jsme nedávno na červnovém sněmu prožívali. Byla do poslední chvíle otevřenou záležitostí a nikdo si nemohl být zcela jist, jak to dopadne.
Vážení delegáti volebního sněmu, sestry a bratři,
srdečně vás pozdravuji a dovoluji si vás oslovit jako jeden z kandidátů na funkci patriarchy na základě výsledků z vyhledávacího řízení.
Rodiště významné osobnosti má zvláštní přitažlivost. Pokud ovšem není zapomenuto a přejdeme kolem něho bez povšimnutí.
Sestry a bratři, vážené shromáždění, vážený bratře biskupe!
Je pro mě milou příležitostí pozdravit vás jako správce církve i jako kandidát na funkci patriarchy. Je to pro mě zvlášť milé, že tak mohu učinit právě v tomto Husově sboru v Praze – Vinohradech.
1. Vztah k CČSH
Pocházím z rodiny, která měla od počátku vazbu na Církev československou husitskou. Pradědeček František Oliva vystudoval několik semestrů na katolické fakultě ve Vídni, ale pak působil jako učitel na jižní Moravě.
