Vážené sestry a vážení bratři,
v závěru této dopolední bohoslužby ve sváteční Husův den mi dovolte ještě několik slov krátkého zamyšlení a poděkování. Dvakrát se moje instalace do služby patriarchy konala na svátek sv. Václava dne 28. září v roce 2006 a v roce 2013.

Slovo v Husinci – 5. července 2021 

Dovolte mi malé ohlédnutí i zamyšlení, v čem může být pro nás aktuální Hus dnes. Před rokem 2015 byl Jan Hus tak trochu v naší společnosti zapomínaný.

Vážená paní starostko, vážení zástupci církví, vážení přítomní, sestry a bratři!
Chtěl bych se s vámi podělit o tři pohledy na „Husovu branku“, kterou dnes slavnostně po jejím dokončení otevíráte. První pohled je historický, druhý biblický a třetí ekumenický.

Vážené zarmoucené shromáždění, sestry a bratři,
chceme dnes s Božím slovem a modlitbou odevzdat Bohu blízkého člověka a našeho bratra Borise Kobrleho, na kterého myslíme s vděčností, láskou a úctou.
Vybavuje se nám mnohé, co jsme s ním prožili a uvědomujeme si, co pro nás znamenal. Vyznačoval se lidskou vlídností i vytrvalou pílí spojenou s důkladností, aby to, čemu se věnoval, obstálo před nároky.

1) Ve volebním klání jste zvítězil s 52 procenty hlasů. Jak se po volbě cítíte?

Byla to skutečná volba plná napětí, kterou jsme nedávno na červnovém sněmu prožívali. Byla do poslední chvíle otevřenou záležitostí a nikdo si nemohl být zcela jist, jak to dopadne.

Vážení delegáti volebního sněmu, sestry a bratři,
srdečně vás pozdravuji a dovoluji si vás oslovit jako jeden z kandidátů na funkci patriarchy na základě výsledků z vyhledávacího řízení.

Rodiště významné osobnosti má zvláštní přitažlivost. Pokud ovšem není zapomenuto a přejdeme kolem něho bez povšimnutí.

Sestry a bratři, vážené shromáždění, vážený bratře biskupe!
Je pro mě milou příležitostí pozdravit vás jako správce církve i jako kandidát na funkci patriarchy. Je to pro mě zvlášť milé, že tak mohu učinit právě v tomto Husově sboru v Praze – Vinohradech.

1. Vztah k CČSH

Pocházím z rodiny, která měla od počátku vazbu na Církev československou husitskou. Pradědeček František Oliva vystudoval několik semestrů na katolické fakultě ve Vídni, ale pak působil jako učitel na jižní Moravě.