(ČZ 21/2024) Od září roku 2019 začala vycházet Katabáze - časopis plzeňské diecéze nazvaný o víře a spiritualitě, o cestě dolů, sestupu a hledání základních kamenů naší existence. Jeho vydávání bylo ukončeno v prosinci roku 2022.
Proč jste zanikli?
Časopis jsme vydávali ve třech (na snímku první vydání). Já a další dva lidi. Hlavním důvodem bylo, že když jsem se stal biskupem, neměl jsem čas se tomu soustavně věnovat a promýšlet publikační politiku naší diecéze. Tak došlo k rozhodnutí naší diecéze místo časopisu vydávat kvartálně tzv. newsletter s akcemi, které se konají. Navíc, jednou ročně se pokusit vydat ročenku, ve které bychom shrnuli články vydané během roku nebo bychom oslovili spřátelené osobnosti, které by do ročenky přispěly. Dalším plánem je, abychom jednou za rok za pomocí dotace vytiskli knížku, která má určitou přidanou hodnotu, a to aby to nenarušovalo rozpočet diecéze. Příklad je jednání o vydání knížky kázání bratra Martina Grubera, která by měla vyjít na podzim k třetímu výročí jeho smrti.
Předpokládal jsem, že to byly právě finanční důvody pro ukončení vydávání časopisu…
Pochopitelně, že finanční důvody v tom sehrály také svoji roli, ale primárně šlo o personální důvody, kdy vydávání nestíháme. Ale je možné, že naše rozhodnutí se v budoucnu změní. Rozhodně ale nechceme mermomocí na koleni vydávat nějaký časopis.
Katabázi jsme vydávali čtvrtletně a nakonec jsme stěží vydávali dvě nebo tři čísla za rok. Dávali jsme si velký cíl a časem opadala vůle k jeho uskutečnění. Chce to stanovovat si menší cíle a postupovat kupředu pozvolna. Z mého pohledu, týká se to i dalších diecézí, je smysluplnější motivovat sebe nebo i ostatní a psát publikovat v Českém zápase.
Newsletter, který jste začali vydávat je svým charakterem zpravodajstvím…
Ano, je tomu tak. Je zde ale také přidaná hodnota a občas se nevyhýbáme delšímu textu. Z publikovaných odkazů v newsletteru se lze proklikat k dalším jiným a delším textům na internetu. Ze strohé zprávy se lze dostat k podrobnější informaci například o určité akci.
Poslední váš vydaný magazín byl na vysoké úrovni a rovnal se mainstreamovým literárním časopisům. Jak jste jej dělali?
Pochvala mě těší. Vybíral jsem texty, kolegyně se věnovala korekturám, redakční úpravě a třetí kolega se věnoval grafické úpravě, zajišťoval obrazový doprovod.
Znamená to, že jste pracovali tématicky. Doporučujete to také Českému zápasu?
Týdeník Český zápas je limitován formátem, a to i formátem církevního časopisu, který je daný a je snahou „vydolovat“ z toho maximum možného. Problém je v názvu časopisu, proč se takto jmenuje, když se o nic nebojuje. Ale, je to dlouholetá tradice časopisu s tímto názvem. V minulosti se konala debata, zda jej nepřejmenovat. Otázkou je, zda by to místo týdeníku neměl být obsahově bohatší měsíčník. Protiargumentem je, že pro lidi, kteří nechodí pravidelně do kostela, je zapotřebí podávat přehledy kázání a jiných textů. Neumím odhadnout, do jaké míry dnes ještě Český zápas hraje roli duchovního pojítka s duchovním společenstvím. Ze zkušenosti ale vím, že větší zájem je o magazínová vydání.
(Off record: Během rozhovoru vznikl nápad zmapovat přes ještě žijící jedince naší církve v zahraničí možnost zasílat jim v angličtině newslewtter o dění v CČSH a pokusit se k církvi přimknout jejich potomky.)
Lukáše Bujny se ptal Mirko Radušević
Český zápas 21/2024 z 26. 5. 2024
Distributoři slunce, aneb pohled do diecézních časopisů CČSH
O časopisu olomoucké diecéze Setkávání
K názvu a obsahu našeho církevního časopisu
Snažíme se o větší a aktuální záběr říká šéfredaktor Vinného kmene
