(ČZ 30/2025) Pokud vás zajímají dějiny i současnost Turecka, vyrazte mimo jiné i do hlavního města. Vedle kulturních památek můžete poznat i každodenní život pulzující metropole.
V květnu 2025 jsem měl díky programu Erasmus+ příležitost podívat se do Ankary. Navštívil jsem velké i malé mešity, mauzoleum prvního prezidenta, etnografické muzeum i rozsáhlou expozici věnovanou anatolským civilizacím. Protože jsem vysokoškolský pedagog a religionista, byl to vlastně logický výběr. Poslední zastávkou v mém volnočasovém programu bylo muslimské poutní místo stojící hned vedle antického chrámu.
Čtvrť Ulus je jednou z oblíbených turistických částí Ankary. Najdete tam ikonickou jezdeckou sochu Mustafy Kemala Atatürka, budovu Velkého národního shromáždění Turecka proměněnou v muzeum a mnoho staveb připomínajících založení nového státu. Nedaleký hrad obklopený z části rekonstruovanými tradičními domy je dalším výletnickým lákadlem. Kontrast s moderní zástavbou v centru města může být pro zahraničního návštěvníka poměrně překvapivý.
Jako poslední položku pro volná odpoledne jsem měl v itineráři komplex budov obklopující tradiční hrobku významné osobnosti súfismu, kterou byl Hacı Bayrâm-ı Velî. Okolí tvoří opravené stavby nejen z osmanského období, ale i z následujících desetiletí. Najdete tam obchůdky s běžnými suvenýry i náboženskou literaturou, restaurace nabízející výbornou tureckou kuchyni střídají kulturní centra a administrativní budovy. Návštěvník jistě ocení i krásně upravený park se spoustou květin, který přiléhá k archeologickému nalezišti.
To odkrývá pozůstatky jedné z důležitých staveb, které se na tomto místě nacházely. Jedná se o Augustův chrám vybudovaný přibližně v letech 25 až 20 před naším letopočtem jako symbol věrnosti novému režimu. Pokud nemáte dopředu informace o tom, co vás na tomto místě čeká, budete vzezřením stavby na první pohled překvapeni. Díky přehledným informačním tabulím ale budete rychle uvedeni do obrazu. Systematický výzkum z posledních let doplnil historické popisy obdélníkové budovy původně obklopené sloupy. Dodnes se zachovaly pouze dvě dlouhé boční stěny a užší část se zdobeným vstupem. Do zdí chrámu byl také vytesán opis „Res Gestae Divi Augusti“ v latinském originálu a řeckém překladu, který popisuje císařovy životní úspěchy.
Současná podoba samotné mešity Hacı Bayrâm-ı Velîho nese prvky typické pro 17. a 18. století. Pro někoho může být na první pohled překvapivé, že se zde nesetká s monumentální centrální kupolí, která je pro osmanské modlitebny charakteristická, už zdálky je však budova stojící na kopci rozpoznatelná díky štíhlému minaretu. Prošli jsme si rozsáhlou modlitební halu a věnovali pozornost architektonickým detailům v předsálí. Okolo stěn seděly skupinky mužů, kteří naslouchali projevu duchovního v čase mezi pravidelnými modlitbami.
Po chvíli jsme vyrazili na prohlídku exteriéru budovy. V roce 1428 byla postavena hrobka zakladatele súfijského řádu bajrámí, která přímo sousedí s mihrábovou stěnou mešity. Portál je umístěn asymetricky a umožňuje vstup do nevelkého prostoru s devíti náhrobky. Na chvíli jsme se připojili k návštěvníkům, kteří se automaticky rozdělili na muže a ženy. Ostatní se svými modlitbami sice zůstali venku, ale velká otevřená okna jim skýtala pohled dovnitř.
Počasí bylo proměnlivé a neustále se vracel prudký déšť. Proto jsem rychle využil příležitost udělat si několik fotografií v krátkém mezičase. Ampliony stále přenášely promluvu duchovního z mešity po nejbližším okolí. Určitě stojí za to si udělat chvíli čas a projít si tamní rozsáhlou platformu. Jedná se totiž o vnější prostor, který je také určen k modlitebním shromážděním pod širým nebem. Zaujme vás mihráb ukazující směr k Mekce, kazatelna (minbar) určená pro promluvy duchovního během pátků a z druhé strany vyvýšené křeslo (kursí), odkud zaznívá recitace Koránu i další náboženské přednášky.
To ale není všechno. Jednou z mých specializací je totiž výzkum muslimské funerální kultury. Proto jsem také věnoval zvýšenou pozornost tradičním osmanským hrobkám. Důležitou součástí pohřbu je modlitba za zemřelého, které se obvykle účastní velký počet osob. Probíhá venku v blízkosti mešit a rakev je umístěna před řadami shromážděných.
Na tomto místě byl vybudován tradičně pojatý ambit s jedním pevným stolem a několika dalšími kovovými vozíky. Jeho součástí byla vodní stěna, která svým šuměním dodávala místu uklidňující atmosféru. Při naší návštěvě jí konkuroval vydatný déšť, ale jindy to musí být ještě intenzivnější. Na ploše mezi hrobkou a krytou chodbou jsou vysázeny stromy. Pod jedním z nich měl pán rozložený jednoduchý stolek a na něm spoustu plastových mističek se sladkými kousky smaženého těsta. Rozdával je bez rozdílu všem, kteří okolo něj prošli. Jedná se o tradiční formu vzpomínky na jeho nedávno zesnulou manželku.
Ankara mě překvapila svou různorodostí od antických památek přes osmanské mešity až po moderní městské čtvrti. Návštěva poutního místa Hacı Bayrâm-ı Velîho v kombinaci s nedalekým Augustovým chrámem ukazuje, jak se v turecké metropoli prolínají různá historická období.
Martin Klapetek, foto: autor
Zdroj info.dingir.cz
Český zápas č. 30 z 27. 7. 2025.
