V předvelikonočním období jsme v redakci shledali, že v našich náboženských obcích je rušno. Proto jsme mohli vybrat do zpráviček jen pár zajímavostí pojících se k těmto dnům.
Náš bratr biskup Pavel Pechanec oslavil své „půlkulatiny“ (jak to sám nazval), ke kterým mu dodatečně blahopřejeme. Bratr Pavel je činorodý člověk, když dva dny po oslavě navštívil hradeckou Senevidu, která poskytuje péči osobám s Alzheimerovou chorobou a zde klientům sloužil bohoslužbu. Jeho zásluhou se také na Zelený čtvrtek (2. duben) koná zahajovací Velikonoční koncert zvonohry. Za doprovodu kláves zazní skladby J. S. Bacha, G. F. Handela, G. Verdiho, ale také filmová hudbu, která dá zaznít mnoha hudebním žánrům.
Bratr Štěpán Klásek zveřejnil zajímavé foto (viz nahoře) z ekumenické křížové cesty v Litomyšli. Jde o zdejší tradiční akci, která spojuje křesťany různých denominací k společné modlitbě a zastavení v centru města. Trasa prochází významnými sakrálními i světskými místy ve městě. Pašijový příběh napomáhá oživit historii Litomyšle.
Mimo jiné bratr Štěpán také uspořádal v Husově sboru přednášku profesora biochemie Libora Grubhoffera. Ředitele Biologického centra Akademie věd na téma udržitelnosti univerzitního a neuniverzitního výzkumu a vědeckého bádání. Téma vzniklo z myšlenky zabývat se problémem rozhodování mezi svobodou bádání a potřebou uživit se. Přednášce a diskuzi předcházelo biblické zamyšlení RNDr. Ivany Macháčkové.
Sestra Hedvika Zimmermanová nám ze svého okolí připomíná možná méně známé předvelikonoční obyčeje, jako, že ve středu před Velikonoci se nemáme mračit, neboť by nám to mohlo zůstat po celý rok (Škaredá středa). Naštěstí je dnes ve středu Apríl s různými vtípky. O „modrém pondělí“ se uvádí: „V dobách, kdy neděle bývala dnem bujarých vesnických oslav a hojného pití, nebylo pondělí zrovna dnem plným pracovního nasazení. Lidé se prostě potřebovali z víkendových radovánek vzpamatovat – a občas k tomu nestačilo jen kafe, ale i den volna. Přísloví „ V pondělí opilý, v úterý hladový“ pochází z tohoto zvyku. Šedivé úterý? „Šedivá barva odkazuje právě na prach a nečistoty, které bylo potřeba odstranit.“
Sestra Anna Holínská se před Velikonoci věnovala lidem, kteří tolik potřebují naši pomoci. Jedná se o její pověstný Babinec ve Dvoře Králové nad Labem. S místními bábrlinkami nastudovala a společně v místní klubovně přednesli Pašijovou hru (viz foto vpravo). Snad proto sestra Anna může napsat: „BABINEC jsou nejenom "babská"?? setkání a povídačky. BABINEC nás /mimo jiné/ vede i k poznání a přijetí, že Velikonoce jsou mnohem více než pondělní pomlázka. BOHU DÍKY ZA TY MOJE BÁBY.“
Nedaleko obce Tmaň v údolí Suchomastského potoka stojí mlýn. Ve mlýně se za války scházeli členové protirakouské „Maffie“. Za druhé světové války se opakuje historie z války předešlé. Zdeňka Havlíčková často darovala potraviny mnoha občanům okresu Beroun. Její činnost byla trnem v oku gestapu, které ji uvěznilo. Havlíčkův mlýn je znám také tím, že ve svahu Kotýzu se u mlýna nachází pramen vody s pojmenováním Studánka kněžny Ludmily. Pramen je oblíben pro svou výraznou čerstvou chuť a nyní ho také připomíná sestra Jana Šmardová s tím, že je to naše obec, kdo pramen takto pojmenoval. Sestra Jana uvádí, že také „připojila i svoji báseň (viz na https://jeska.cz/ stránka Básně ) o poutníkovi, o odpuštění a smytí hříchů. Je to o Lásce, víře, odpouštění a naději.“ U zprávy je video s povídáním sochaře Dalibora Šebesty ze Zdic, který připravuje k prameni umístit z kamene vytesanou hlavu svaté Ludmily se šálou, kterou byla na hradišti Tetín uškrcena. Proto je sv. Ludmila často zobrazována se závojem kolem krku jako symbolem jejího mučednického úmrtí.
Sbor Jiřího z Poděbrad v Tmani již během celého roku připomíná své sté výročí, které bude letos oslaveno 28. září.
Redakce
Foto: CČSH
