A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát…
A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat. On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“ Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? Zač by mohl člověk získat zpět svůj život? Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“
Milé sestry a milí bratři, jak velmi byl Ježíš vzdálen sladkobolnému sentimentu laciné spirituality. Ježíšovy promluvy nebývají pěkné a dojemné. Na Facebooku by nejspíš mnoho přátel neměl. Když se zamyslím nad tím, co Ježíš říká svým učedníkům, jsem na straně Petra. Chce se mi Ježíše taktéž pokárat.
Co to, Pane, povídáš? Já jsem uvěřil, že jsi Mesiáš a brzy nastolíš království Boží! Proč bys měl být zavržen, zabit! Činíš přece zázraky, lid tě následuje! Věci se konečně pohnuly, překonali jsme krizi víry a konečně máme jistotu, a ty mluvíš o smrti. Kdyby tě lidé slyšeli, tak tě všichni opustí a na pozdrav ještě hodí kamenem!
Petr mluví jako člověk. Petr je člověk, člověk rozumný, dokonce Ježíšův přítel a chce pro něj jen to nejlepší. Přesto nepochodil. Ježíš nechce, abychom se řídili zdravým selským rozumem. Když vidím, kdo se dnes odvolává na zdravý selský rozum, najednou musím dát Ježíši za pravdu. Selský rozum není správným vodítkem. Je sice pohotový, se vším si snadno poradí, každou složitost hned vyjasní a záhady a spiknutí odhaluje hbitě, zejména tam, kde nejsou.
Ježíš chce, abychom se řídili božským rozumem. Hezké, ale nesmyslné. Mám božský rozum? Ne. I toho lidského mám jenom pomálu.
Nebyl by to však Ježíš, kdyby nenabídl řešení. Musím zapřít pocit vlastní dostatečnosti. Přijmout fakt, že nerozumím všemu a nejlépe ze všech. Možná to zabolí, poškodí to obraz, který jsem si o sobě tak dlouho vytvářel, až jsem mu uvěřil. Je to ale osvobozující.
Mám vzít svůj kříž a jít s Ježíšem, ne někde daleko za ním. Následovat – to není pronásledovat, stopovat. Následovat je kráčet spolu.
Tak najednou vím, kam jít, přestože to nevím. Svůj cíl neminu, přestože o něm nemám tušení. To Ježíš cestu zná. Stačí, že budeme kráčet spolu. Jak bych mohl zachránit svůj život sám, když nevím jak a kde. Ježíš však svůj i můj i tvůj život už zachránil! Přestanu-li nahodile hledat cestu metodou pokusu a omylu, ale přidám se k tomu, kdo ví, tehdy zvítězím.
Ne protože půjdu podle lidského, ale podle božského rozumu. Nechci jít vedle žádného skvělého člověka, ale vedle a se samotným Ježíšem. Amen.
Autor: Richard Ferčík
Český zápas č. 8/2024 z 25. 2. 2024
Obrázek: Připsáno Marcusu Gheeraertsovi staršímu (1520– mezi 1590 a 1591): Nářek nad mrtvým Kristem (mezi 1561 a 1595), (Wikimedia Commons).
