Nad Písmem tentokrát s Tomášem Karlem...
Cestujete rádi? Kdo by ne…? Cestujete také po naší republice? Zajímáte se o naše sbory v různých městech? Možná, že ano. Ostatně, je to velice zajímavé. Na mnoha místech je stále cítit duch doby vzniku naší církve. S trochou pozornosti a citlivosti můžeme spatřit ve sborech, vystavěných mnohdy i svépomocí, dobový vkus i umělecké trendy. Objevujeme bizarnosti, kýč, lacinost a chudobu vkusu, ale někde můžeme narazit i na úplné skvosty. Třeba v Broumově. Tam jsme obdrželi po odsunutých německých krajanech nádherný kostel. V jeho průčelí, které čelí nebojácně monumentálnímu benediktinskému klášteru, stojí výzva Ora et labora (modli se a pracuj). Domluvte si prohlídku, stojí to za to. Je tam k vidění i nádherná freska z naší „čechoslovácké umělecké dílny“, která s heslem benediktýnů souzní. Na budovatelském obrazu můžete spatřit různé druhy pracovníků. Asi obraz budování naší církve. Jeden starší kolega mi prozradil, že tvář onoho maltu míchajícího soudruha patřila prý bratru profesorovi Trtíkovi… Jak bohaté a slavné je dědictví Božího lidu shromážděného v pozemské církvičce s názvem „československá“, posléze dojmenované ještě na „husitská“!
A jaké je to dědictví vlastně? Když opravdu navštívíte naše dávno slavné a velké sbory, jako je třeba ten broumovský, tak mnohde stále ještě probíhají bohoslužby. Už ne tak slavné. Často bez doprovodu varhan. Zpěv žalostný. A kdysi plné řady kostelních lavic naplnily regály kolumbárií. Jen červotoč si libuje v tom tichu a vlhku a zaprášené zvetšelé nudě. Je toto dědictví slavné a bohaté? No, promiňte, že provokuji, ale doufám, že spolu se mnou odpovídáte: „néé“! Tak co je tím dědictvím? Vzpomínka na doby slavné a minulé? Vydávání knih a medailí připomínajících veliké osobnosti víry? Ach, to snad také ne?! To by bylo málo! To by se pan profesor v převleku za zednického přidavače mohl naštvat a praštit nás svou lopatou! Abychom se probudili. Abychom se obrátili! Abychom zjistili, že máme vnitřní zrak, a že tímto zrakem patříme na Boží nesmírnou moc projevující se na nás lidech!
Z ničeho tvoří Bůh svět. Promluví a děje se. Jako král, jehož slovo je zákonem. Jako nejmocnější síla, které není rovno. Jako nevyslovitelná krása. Jako nezměrná velikost. A my jsme obdarováni darem to poznávat! Na nás se děje úžasný zázrak víry a odvahy činit skutky víry. A zdroj této víry, je On sám, to první a nejdůležitější v životě člověka. Jsme dědicové království, které není z tohoto světa. Jsme spřízněni s nekonečnou Boží slávou. Je to na nás patrné? Modlíme se, když pracujeme? A když pracujeme, modlíme se: Buď vůle Tvá…? Jsme ve svých srdcích i ve svých skutcích propojeni s Boží velikostí? S Králem králů, který se sklání, aby utěšil i toho nejposlednějšího chudáka, aby se ujal každého z nás, nuzného a malověrného poutníka životem?
Ora et labora, modli se a pracuj. A věř a bojuj. A přijímej svůj kříž. Je to dar. Je to cesta vedoucí dál! A jít cestou s Bohem živým je radost a síla! Byť bych prohrával navenek, vnitřně vím, že jít je dobré.
A dám-li se konečně do pohybu a jdu-li s Ním, chce se mi zpívat! Jako bych i já byl jedním pracantem z budovatelské fresky broumovského sboru pojmenovaného jeho staviteli „Auferstehungskirche“ – „Zmrtvýchvstání“! Amen!
Svatý Bože, Pane náš a Králi všehomíra, děkujeme ti za krásu a sílu víry.
Prosíme o dar ducha moudrosti a zjevení, abychom věděli, že jsme tvoji,
a že ty jsi ve všem s námi. Prosíme o dar odhodlání následovat tvého syna, našeho Pána, Ježíše Krista,
abychom svými životy, modlitbami, prací, se spolupodíleli na budování království tvého,
života dokonalého, který na zemi se začíná a v tobě naplnění má…
Autor: Tomáš Karel
Český zápas č. 48/2023 z 26. 11. 2023
Obrázek: Giotto (1266–1337): Poslední soud v kapli Arena (Cappella Scrovegni), Padova - Wikimedia Commons
.
