Když se lidé radují, jsou vždycky dobří; zatímco když se snaží být dobří, zřídkakdy se u toho radují (A. de Mello)

V galerii Cesty ke světlu Zdeňka Hajného proběhla koncem roku 2003 prezentace almanachu Pošli to dál, sestaveného Věrou Ludíkovou. Jedním z autorů, kteří zde přečetli svůj příspěvek, byl pan profesor Zdeněk Matějček. Ve své eseji hovořil o „souradosti“, o společně prožívané radosti, jež je nesmírně důležitá a stmelující, obzvláště v rodině s dítětem s postižením. Tento úžasný odborník, který sám věděl, že ho zanedlouho přemůže jeho zákeřná nemoc, vyzařoval úžasné emoce a tolik naděje, vztahující se ke všemu pozitivnímu. Jeho vystoupení bylo nesmírně dojemné a přesvědčivé.

Radost ze života také vyzařoval a rozdával můj a manželův dlouholetý přítel Jan Vodňanský. Pěstoval a uchovával v sobě tuto obdivuhodnou pozitivní emoci. Bytostně čiré naladění, bez něhož se autorská tvořivost nemůže naplňovat. „Uchovej si v sobě dítě, v tom je zdroj tvořivosti. Človíček se dokáže radovat, žasnout, jsou v něm gejzíry nápadů,“ říkával mi se svým typickým úsměvem a radostností. Dobře věděl, že z nadání, talentu, inteligence se radovat máme. Jsou to dary, můžeme říci, že se jedná o hřivny, které jsme dostali a měli bychom je zúročit, nikoli zakopat. Je důležité mít vůli a obdržené dary nepromarnit. To by byl nevděk a projev velké nectnosti, jíž je lenost. My si však obvykle velmi vážíme lidí, kteří jsou tvůrčí a pracovití a v jakémkoli oboru pak bývají přínosem pro druhé.

Zastavme se u myšlenek několika odborníků

Německý teolog Alfons Auer radost chápe jako „projev skutečné životní gradace“. „Předpokladem radosti je proto rozvíjení a naplňování lidského bytí; radost sama pak je jeho psychologickým odrazem v oblasti emocí,“ říká. Čím intenzivnější bytí v sobě máme, tím lépe.

Že radost vždycky nějak souvisí s láskou, která staví na vzájemné úctě a integritě, nikoli však na vzájemné závislosti, konstatuje americký filosof a psycholog Erich Fromm.

Psycholožka Verena Kastová nás vybízí, abychom si začali psát „autobiografii radosti“. Přicházejí pak otázky a my narazíme na důležité stopy vitality a spojíme se s uzdravujícími silami v nás.

Teolog a filosof Anselm Grün tvrdí, že dokážemeli se znovu radovat při vzpomínce na minulou radost, budeme mít větší chuť do života a objevíme v sobě více sil k tomu, abychom dokázali čelit destruktivním tendencím. Z emoce radosti vychází léčivá síla. Radost ze života zakusíme, když zapojíme fantazii, abychom udělali radost druhým. Pokud sledujeme stopu radosti ve svém životě, objevíme přesně tu duchovní cestu, která je nám šitá na míru.

Český psycholog a spisovatel Jaro Křivohlavý v rámci pozitivní psychologie říká, že je možné vidět radost jako vedlejší produkt smysluplného života a nadějné cesty k cíli.

Pěstujme kladné emoce

Mnohé výzkumy zaměřené na zjišťování trvanlivosti či proměnlivosti pozitivních nálad přinesly dost jednoznačný výsledek. Ten sděluje, že lidé pozitivních nálad zůstávají relativně stále v dobré náladě. Radost je emoce, uvádí v nás něco do pohybu, stává se uzdravující a inspirující silou. Anglický slovník Webster ji definuje jako emoci velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého. Pěstovat kladné emoce bývá žádoucí, rozšiřují naše myšlení, tvořivou myšlenkovou aktivitu. A pravdou je, že ve většině případů větší míra radosti se objevuje tam, kde lidé prožívají život smysluplný. Pokud mají srovnané hodnoty, vnímají svou odpovědně uchopenou hierarchii hodnot. Záleží ovšem také na schopnosti naděje a nesporně i na odolnosti.

Olga Nytrová

Český zápas č. 19/2023 z 7. 5. 2023

Foto: https://www.wallpaperflare.com/

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše