Motivy přírody a výraz vděčnosti za stvoření nacházíme v mnohých biblických žalmech, křesťanských hymnech a duchovních písních.
Plné barvitých obrazů z přírody jsou právě žalmy. Příroda je v poezii žalmů nahlížena očima víry ve vztahu k Bohu Hospodinu, který je zdrojem a pramenem veškerého života (Ž 36,10). Žalm 19. obsahuje výpověď o nebi a obloze jako „díle jeho rukou“ (Ž 19,2) a metafory vztahující se ke slunci (Ž 19,5-7). Žalmy 67. a 85. jsou prosbami a poděkováním za úrodu. O důmyslné propojenosti a vzájemnosti celého stvoření svědčí žalm 104., který je označovaný jako „ekologický žalm“. Velkolepou oslavou Boha s celým jeho stvořením je žalm 148. Obdobný chvalozpěv jako žalm 148. nacházíme v přídavku ke knize Daniel (Apokryfy, 1985, s. 262-264).
V Novém zákoně v listě Koloským je uveden starokřesťanský hymnus (Ko 1,15-20), kterým je oslavován Ježíš Kristus, skrze kterého a pro něhož bylo všechno stvořeno (Ko 1,16). Jeho jedinečné dílo vykoupení a smíření je dáno do souvislosti s celým stvořením (Ko 1,20).
V křesťanské tradici má pro kladný vztah k přírodě významné místo František z Assisi a jeho nádherný „chvalozpěv stvoření“. Inspiruje i současné ekologické křesťanské myšlení a jednání. V tomto Františkově chvalozpěvu je chápán celý svět jako Boží dílo, jako takový mu patří a tvoří tak propojené a vzájemné bratrství. Bůh je v něm chválen za slunce, měsíc a hvězdy, za čtyři živly – vzduch, vodu, oheň a zemi. Ve Františkově chvalozpěvu se v závěru vyskytuje motiv smrti a naděje věčného života. Zakončují jej výzvy, inspirované žalmy, vyzývající k chvále a službě Bohu s velkou pokorou. Tento hymnus najdeme například i ve zpěvníku Svítá v písňové úpravě pro mládež (Svítá, 1999, č. 209).
Písně doby reformace mají jako důležitý inspirační zdroj víru a zbožnost biblických žalmů, které zhudebnil francouzský reformační skladatel Loys Bourgeios v 16. století a které se staly velmi rozšířenými. V českém prostředí je přebásnil člen Jednoty bratrské Jiří Strejc a další protestantští autoři. Mezi těmito žalmy jsou i ty, které oslavují Boha za jeho stvoření, jako žalm 104. a žalm 148.
V Amsterodamském kancionálu ze 17. století v oddíle o Bohu Otci a skutcích stvoření nacházíme Komenského píseň „Věčně Bůh jsa nepočatý“, která je básnickou parafrází biblické zprávy o stvoření podle 1. kapitoly knihy Genesis (Písně duchovní, 1952, s. 159-163). V Kancionálu v části k různým příležitostem jsou J. A. Komenským zařazeny písně pro jarní čas, pro dobu vinobraní nebo vyjádření vděčnosti za tichý déšť a další. Písně s přírodními motivy vyjadřují poetickým jazykem radost z její krásy a z moudrosti a štědrosti Stvořitele. (Kancionál, 1992, s. 182-186).
Z novějších písní z evangelického prostředí se tomuto tématu věnuje píseň s nápěvem z 18. století s textem Adriana Mikoláška s názvem „I hvězdy a slunce“. Zpívá se v ní: „Kdo slunce dá jaru a létu svůj stín a v barevném žáru plod střásá ti v klín? To široké srdce, jež objímá svět, a štědré jsou ruce, jež živí i květ“ (Evangelický zpěvník, 1979, č. 179). Jinou oslavnou písní je „Letní chvalozpěv“ od Luďka Rejchrta se slovy: „Chléb, víno, slunce zářivé nám dáváš z lásky své. Za skutky tvé tě chválíme a dary úžasné!“ (Haleluja Amen. Zpívání pro malé i velké Boží děti, 2008, č. 48).
V našem Zpěvníku Církve československé husitské se vyskytují také některé písně s tématem Božího stvoření, včetně žalmu 67, který je poděkováním za úrodu (Zpěvník CČSH č. 197). Zařazena byla například dětská píseň „Velký Bože, Stvořiteli“ od Františka Kučery (Zpěvník CČSH č. 142) nebo píseň „Hory, doly, stráně“ s výzvou obracející se k přírodě a tvorstvu, aby byl jimi chválen Bůh, a s prosbou za požehnání práce (Zpěvník CČSH, č. 57). Autorem textu je evangelický farář J. B. Kašpar a jednalo se původně o píseň pro mládež. Píseň z našeho Zpěvníku „Šťastně, šťastně tebe zdraví“ s melodií Ludwiga van Beethovena a s mistrným českým básnickým textem Miroslava Matouše nám může tak trochu připomínat chvalozpěv Františka z Asissi. Tato píseň je vděčnou chválou za stvoření a vyskytuje se v ní i motiv slunce a vzájemného bratrství ve spojení s Ježíšem Kristem, nejen naším Pánem, ale i naším bratrem (Zpěvník CČSH, č. 117).
Tomáš Butta
Foto: Pixabay
Český zápas č. 41 z 8. 10. 2023
