„Pri sledovaní politických káuz v Česku a na Slovensku je dobré mať na pamäti manipulačnú stratégiu DARVO. Ak vám do tohto obrazu zapadne viacero politických aktérov z poslednej doby, nie je to vec náhodná.“

Takto začíná příspěvek – post brněnského biskupa bratra Juraje Dovaly na jeho facebooku. Chce tím vysvětlit a upozornit nás na jednu metodu stále častěji používanou i našimi politiky. Dokonce v USA vznikají na toto téma odborné psychologické studie (např. DARVO as a political tool against Critical Race Theory) a nebudeme se divit, když se v některých z nich zmiňuje jméno prezidenta Donalda Trumpa.

Staronová metoda „gaslighting“ je nyní častěji používána jako metoda DARVO. Metoda vešla do podvědomí z filmu Gaslighting z roku 1944, kdy Ingrid Bergmanová hraje citlivou a důvěřivou ženu, kterou se její manžel snaží přesvědčit, že je psychicky nemocná. Manžel mění v domě intenzitu plynových světel (gas light) a přesvědčí svoji ženu, že si tyto změny ona pouze představuje a že její vnímání je chybné.

Metodu DARVO pak v 90. letech pojmenovala Jennifer Freydová, emeritní profesorka psychologie v Oregonu, když sledovala u soudu slyšení Clarence Thomase tehdejšího kandidáta na Nejvyšší soud, který sexuálně obtěžoval profesorku práva Anitu Hillovou.

Pro lepší pochopení, jak je využívána metoda DARVO je níže vysvětlení bratra biskupa Juraje.

DARVO je psychologická manipulační strategie, kterou často používají jednotlivci (nebo instituce), když jsou konfrontováni se svým vlastním škodlivým, zneužívajícím nebo neetickým chováním.

Zkratka DARVO znamená:

Deny, Attack, and Reverse Victim and Offender
Popři, Zaútoč a Otoč role Oběti a Pachatele

Tento termín zavedla Dr. Jennifer J. Freyd, psycholožka a výzkumnice specializující se na trauma, zradu a institucionální zneužívání (University of Oregon).

Vysvětlení jednotlivých fází DARVO

1. D – Deny (Popři)
Pachatel popírá, že by k chování došlo, nebo odmítá za něj nést odpovědnost.
• „To se nikdy nestalo.“
• „Vymýšlíš si.“
• „Špatně jsi to pochopil/a.“
Cílem je zpochybnit realitu oběti a vyhnout se odpovědnosti.
2. A – Attack (Zaútoč)
Pachatel následně zaútočí na důvěryhodnost, motivy nebo duševní stav oběti.
• „Jsi blázen.“
• „Chceš mi zničit pověst.“
• „Děláš to jen kvůli pozornosti.“
Smyslem je odvést pozornost od původního provinění a zpochybnit oběť.
3. RVO – Reverse Victim and Offender (Otoč role Oběti a Pachatele)

Nakonec pachatel obrátí role – začne se prezentovat jako skutečná oběť a osobu, kterou poškodil, označí za agresora.

• „Já jsem tady ta oběť, je to štvavá kampaň.“
• „Ty mě šikanuješ těmito obviněními, podám trestní oznámení.“
• „Tímto jsi mi zničil/a život. Chtějí mě zničit.“

Tato obrácená role manipuluje okolí (a někdy i samotnou oběť), aby začalo pachatele litovat.

Jak DARVO funguje (psychologicky)

DARVO využívá mocenské nerovnosti a emocionální zmatek.

Obvykle se objevuje tam, kde má pachatel určitou moc, postavení nebo vliv, například:
• u domácího či sexuálního násilí,
• u nadřízeného obviněného z obtěžování,
• u politiků, celebrit či institucí čelících skandálu.

DARVO je účinné, protože:
• vytváří pochybnost o tom, co se stalo,
• obrací morální role (dobrý - zlý, oběť - pachatel),
• odrazuje ostatní od podpory oběti („Je to složité, nevíme, kdo má pravdu“),
• chrání reputaci a přesměrovává sympatie na pachatele.

Kde se DARVO vyskytuje
• V osobních vztazích: gaslighting, emocionální nebo psychické týrání
• Na pracovišti: šéf obviněný ze šikany či obtěžování
• Ve veřejném prostoru: političtí lídři, celebrity, náboženské nebo vzdělávací instituce pod tlakem
• V právním kontextu: obhajoba útočící na důvěryhodnost oběti či whistleblowera
• V médiích: vykreslování pachatele jako „oběti cancel culture“ nebo „honby na čarodějnice“

Jak DARVO rozpoznat a čelit mu

Varovné znaky:
• Okamžité popření bez snahy o reflexi
• Zamlžení původního přiznání, zlehčování činů, zahlcení prostoru verzemi, aby se v tom lidé přestávali vyznat.
• Emoční agrese vůči oběti nebo svědkům
• Obracení viny
• Náhlá prezentace sebe sama jako oběti

Jak reagovat:
1. Zůstat u faktů – mít důkazy, zápisy, časovou osu.
2. Nenechat se vtáhnout do emočních pastí – pachatel chce diskusi odvést od jádra věci.
3. Zapojit třetí stranu – HR, mediátora, právníka, terapeuta.
4. Pojmenovat vzorec – říct např. „Toto vypadá jako DARVO“ může oslabit účinek manipulace.
5. Podporovat oběti veřejně – společenská validace narušuje sílu této taktiky.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/DARVO?wprov=sfti1

Autor: Jurak Dovala

Ilustrace: Unsplash - Sivani Bandaru

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše