(ČZ 4/2025) Stolperstein – Kámen zmizelých je označením pro dlažební kostku s mosazným povrchem, vsazenou do chodníku před dům oběti holokaustu a nacistického režimu.
„Stál jsem tehdy v Kolíně nad Rýnem před nádražím a přemýšlel o Deutsche Bahn (Německé dráhy). Ty asistovaly při masové vraždě pěti set tisíc nevinných lidí. Přemítání nakonec vyústilo v myšlenku, kterou jsem ztvárnil 6. května 1990. Byla to pouze všeobecná vzpomínka věnovaná všem obětem,“ vypráví svůj příběh, dnes již sedmasedmdesátiletý německý umělec Gunter Demnig. Vypráví o tom, jak ho napadlo vytvořit Kámen zmizelých. Když o tom mluvil s novináři, odjel právě z Čech, kde instaloval jen několik kamenů. Zavedl totiž pravidlo pro svoji „kamennou“ nadaci STIFTUNG – SPUREN – Gunter Demnig, která určuje počet kamenů dostupných pro jednotlivé roky a města. Nadace, kde sám s několika spolupracovníky vytváří 10 x10 cm velkou mosaznou destičku s údaji zmizelého a potom jezdí tuto kostku s destičkou na jednotlivá místa po světě umisťovat. K tomu Demnig poznamenává: „Nechci, aby se z nápadu stala továrna na kameny. Vím, že sice nemohu vytvořit šest milionů kamenů, ale pokud mohu inspirovat diskuzi pouze s jedním, tak bylo cíle dosaženo.“
Prapůvodní myšlenka vzpomínky na zmizelé je ze slov Talmudu: „Člověk je zapomenut pouze tehdy, když je zapomenuto jeho jméno.“
Ke Kameni zmizelých došel, jak bylo uvedeno, v roce 1990, když nejprve ve městě Kolín nad Rýnem vyznačil křídou cestu Romů, kteří byli odtud v roce 1940 deportováni. Když později znovu objevoval stopy zmizelých, jedna starší žena mu řekla, že si na žádné Romy nepamatuje. „Prostě nevěděla o tom, že to byli její sousedé, a to jsem chtěl změnit,“ vrací se k tomu, jak vznikla myšlenka Kamene zmizelých. Původně chtěl umisťovat desky o zmizelých na zdi domů, ale to vyžadovalo povolení majitelů nemovitosti, zatímco na dlažební kostku stačilo povolení místního úřadu. Přesto zpočátku ani to nešlo a úředníci, byrokracie se umělci stavěli do cesty. Proto první kameny Demnig vsadil v roce 1992 do dlažby v Kolíně nad Rýnem a Berlíně bez povolení městských úřadů, tedy ilegálně, a první „legální“ kameny položil až 19. července 1997 v Rakousku. To, že jde o kameny v dlažbě, na zemi, má také svůj význam v tom, neboť abyste přečetli, co se na kameni píše, musíte se sklonit, a tím se vlastně pokloníte obětem holokaustu.
Jak holokaust zasahuje postižené z celého světa, svědčí, že potomky zmizelých zavál osud třeba až do daleké Tasmánie a ti přilétají na vzpomínkovou akci pokládání Kamenů zmizelých do Evropy. Skutečností také je, že v daleké Argentině v Buenos Aires existuje tzv. Stolperschwelle, což znamená „práh klopýtnutí“. Jedná se o větší kámen opět od umělce Demniga a je to práh položený před školou, kde se učilo mnoho dětí uprchlíků z druhé světové války.
„Nápad na uvedení projektu v České republice vzešel od České unie židovské mládeže a první kameny byly umístěny do pražských chodníků v říjnu 2008. V roce 2018 byl projekt po dvouleté nečinnosti oživen předsedou Židovské obce v Praze Františkem Bányaiem skrze Veřejně prospěšný spolek na podporu osob dotčených holokaustem www.spolek.org.“ To citujeme ze stránek české pobočky Stolpersteine. Organizace dále připomíná nejen instalaci aspoň sta kamenů ročně v Praze, ale dbá na to, aby například při rekonstrukci chodníků nedocházelo k jejich ztrátám nebo také na potřebu je očistit. Nejbližší pokládka Stolpersteinů v Praze bude v červnu a říjnu 2025.
Kameny zmizelých jsou i v jiných městech Čech a Moravy a pokládka každého prvního kamenu v novém místě musí být domluvena přímo s německou nadací STIFTUNG – SPUREN – Gunter Demnig.
Mirko Radušević
Český zápas 4/2025 z 26. 1. 2025
Související: Kdo je Gunter Demnig
