Uctění památky popravených vůdců stavovského odboje 21. 6. 1621

V pátek 21. 6. 2024 se uskutečnilo pietní shromáždění v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a následně před Staroměstskou radnicí, kdy byly položeny květiny a věnce u pamětní desky se jmény popravených vůdců stavovského odboje 21. 6. 1621.

Program v chrámu sv. Mikuláše začal v 16.00 h přivítáním místní s. farářky Mgr. Libuše Roytové. Po krátkém varhanním úvodu vystoupil bratr biskup Doc. ThDr. David Tonzar, Th.D., který připomněl toto smutné datum aktualizací textů z Tuháčkova misálu věnovaných připomínce 8. listopadu 1620 a 21. června 1621. „Jak může pozvednout zbraň člověk jeden proti druhému?“ rezonovalo v jeho řeči. Navázala s. Mgr. Hana Tonzarová, Th.D., která zdůraznila v tomto roce 400. výročí zřízení rekatolizační komise, dozorující nejprve diskriminaci nekatolíků, též i vyhošťování kněží a nakonec i násilnou rekatolizaci až do svého zrušení Josefem II. Skutečná náboženská svoboda se však rodí opět až po vzniku Československa. Přečetla symbolicky výňatek z básně V. Klecanové k 21.6. Paní PhDr. Marie L. Neudorflová, Ph.D. ukázala, že již od Jana Husa a následně v období české reformace byla rozvíjena náboženská svoboda, svoboda svědomí, důraz na vzdělání. Jan Amos Komenský, František Palacký, Karel Havliček, T. G. Masaryk – ti všichni čerpali z toho pozitivního, co přinesly generace reformační. Poukázala i na snahy dezinterpretační a trivializující českou historii. Na závěr promluvil br. ThDr. Petr Melmuk, Th.D. který poukázal na historické souvislosti oné hrůzné události z pera své maminky církevní historičky Doc. Evy Melmukové. Zmínil se o krátkém životě Konfederace, vystavění Mariánského sloupu jako politického symbolu, (rovněž jeho řeč bude zveřejněna v časopise Husita a na webu ccsh.cz) Po krátké varhanní vsuvce - k poctě B. Smetany - vystoupila za potomky popravených paní Naďa Dvořáková, která vylíčila příběh jednoho z odsouzenců, kterému se podařilo uprchnout, ale nakonec byl rovněž v místě svého „azylu“ zabit. Pietní shromáždění bylo ukončeno husitským chorálem Ktož jsú Boží bojovníci – na varhany hrál br. Michal Hanzal - během něhož všichni odcházeli na Staroměstské náměstí k druhé části pietního shromáždění. Obou částí byl přítomen také nový děkan HTF UK Doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D.

Pietní akt na Staroměstském náměstí od 17.00 se konal v organizaci Magistrátu Hl. M. Praha. Záštitu převzal radní Hl. M. Praha pro oblast infrastruktury Bc. Michal Hroza. Pan radní ve své historii pracoval v Ústavu protitotalitních režimů a také v Post Bellum v celoevropském projektu Paměť národa, který usiluje o zachování vzpomínek válečných veteránů, politických vězňů a pamětníků totalitních režimů. Působil rovněž v Česko-německém fondu budoucnosti a byl radním pro kulturu na P4. Poté, co byly položeny nosiči Armády ČR věnce a květiny, vystoupili k projevu: pan radní Michal Hroza, pražský biskup David Tonzar, teolog a em. předseda ERC ThDr. Pavel Černý, Th.D. za Kostnickou jednotu – Sdružení evangelických křesťanů, z. s., kteří se hlásí k odkazu české reformace, M. Jana Husa a J. A. Komenského a Mgr. Jan Bistranin, předseda spolku Exulant - křesťanského ekumenického společenství, které sdružuje potomky českých exulantů i zájemce o dějiny českého protestantismu; cílem Spolku je „udržování historické paměti národa založené na odkazu předků, exulantů z doby pobělohorské, kteří (vyučeni Mistrem Janem Husem a reformačními otci k úctě k Boží pravdě) toužili vést bohulibý život bez přetvářky a lži.“ (Jednotlivé řeči budou zpřístupněny v časopise Husita a na webu ccsh.cz.) Pietní shromáždění na Staroměstském náměstí moderovala s. dr. Hana Tonzarová, která na závěr vyzvala přítomné k minutě ticha doprovázeného vojenskou smuteční písní na trubku. Poté se shromáždění rozešlo. Dá–li Pán, sejdeme se na stejném místě opět a ve stejný den, 21. června, i v r. 2025.

Hana Tonzarová

Poselství Doc. PhDr. Evy Melumkové Šašecí