Tak by mohlo znít motto konference, kterou uspořádalo 18. 1. 2024 ve svých prostorách Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Asociací euroregionů ČR a Slavonic Europe – mezinárodní sítí pro spolupráci Slovanů pod názvem: Konference k budoucnosti a perspektivám přeshraniční spolupráce v kontextu současné Evropy - rok 2024 ve znamení 20 let členství ČR v EU.
A byla to dle slov náměstka ministra pro místní rozvoj Ing. Radima Sršně, Ph.D., který pronesl své slovo na úvod a na závěr konference, v pořadí první konference k tomuto jubileu.
Vstupní panel na téma: Význam přeshraniční spolupráce se zaměřením na budoucnost kromě výše zmíněného náměstka dr. Sršně vystoupili: Dr. Uwe Koch, pověřenec braniborského ministerstva pro vědu, výzkum a kulturu a zmocněnec braniborské vlády pro Lužici a s ní spojené přeshraniční vztahy, dále hejtman libereckého kraje Martin Půta a zástupce Výboru regionů Ing. Pavel Brada.
Braniborský zástupce Uwe Koch zdůraznil důležitost spolupráce, díky níž je tak podporováno kulturní bohatství, které v Evropě máme. Jako pověřenec pro Lužici oceňuje přínos slovanské menšiny. Regiony – to by se dle jeho slov mělo stát mottem Evropy, neboť mohou být ve srovnání s celou Evropou, aktivnější, rychlejší a mohou „stavět i mosty“. Díky zmínce v jeho projevu o Jednotě bratské jsem si dovolila Dr. Kocha následně oslovit, přičemž v rozhovoru zmínil další pro nás z hlediska české historie zajímavé údaje, na které se můžete těšit v některém z dalších čísel ČZ a ve větší šíři v časopisu Pražské diecéze Husita.
Hejtman Libereckého kraje Půta, dříve dlouholetý starosta Hrádku n. Nisou, a tč. též předseda euroregionu Nisa hovořil konstruktivně kriticky v otázce infrastruktury, dokončení dálnic na hranice s našimi sousedy – tím, že stále z české strany nebyly dokončeny a na hranice dovedeny, brzdí rozvoj přeshraniční spolupráce. Je sice chvályhodné, že budeme mít rychlovlak mezi Prahou a Drážďany, ale bylo by třeba posílit i železniční dopravu podobně jako dokončit dálnice k našim sousedům.
Zástupce Evropského výboru regionů Pavel Branda podtrhl důležitost dvou evropských programů Erasmus + a Interreg právě pro přeshraniční spolupráci.
Pokud vám není tato organizace, která byla založena v roce 1994 (po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy), známa, jedná se o poradní orgán, který zastupuje regionální a místní orgány v Evropské unii. Prosazuje jejich zájmy formou stanovisek, které předkládá Evropské Komisi a Evropské Radě. Členy mohou být představitelé regionálních orgánů, starostové nebo volení či nevolení zástupci regionů a měst z 27 členských států EU. Aktuálně sestává z 329 členů zastupujících regionální a místní orgány 27 členských států Evropské unie. Vydává stanoviska, pokud Smlouvy ukládají povinnost konzultací nebo je-li s ním záležitost konzultována dobrovolně, popřípadě může vydávat stanoviska z vlastního podnětu. Členové Výboru nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci nezávisle v obecném zájmu Evropské unie. (Zdroj: https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/16/vybor-regionu)
První panel konference se věnoval Integrovanému záchrannému systému a horské službě. Řečníci panelu genmjr. Ing. Petr Olejšek, náměstek gen. řed. HZS ČR, dále PhD, MUDr. Luděk Krčmáč, MBA, ředitel ZZS Libereckého kraje a Marek Fryš, tiskový mluvčí a záchranář HS ČR, představili potřebnost přeshraniční spolupráce, díky níž dochází i k záchraně života, což uvedli na několika příkladech, včetně poukázání na možnosti zlepšení pro ještě užší spolupráci.
Druhý panel se věnoval Kultuře a vzdělávání v příhraničním prostoru. Moderátor panelu Ondřej Havlíček, tajemník Asociace euroregionů České republiky, upozornil na důležitost jazyka, který je výrazem dané kultury. Když tedy se sousedy mluvíme anglicky, stavíme se k sobě jako dva cizinci a ztrácí se naše sousedská (kupř. česko – polská) soudržnost. Na téma jazyka navázala panelistka Mgr. Marta Kmeť, ředitelka Pedagogického centra pro polské národnostní školství v Českém Těšíně pro česko – polskou spolupráci. Uvedla příklad dětí školního věku, žijících na jedné a druhé straně Českého Těšína, které doma a mezi sebou nemluví „ponašemu“ – vlastním dialektem. Jejich centrum již 20 let organizuje přeshraniční projekty, pro příklad projekt: Historie hranicí nekončí, Badatelská výuka (při níž jsou dětem kladeny otázky a žáci samy k nim dochází), velkoplošná hra pro poznávání Těšínska, která se posléze stala i deskovou hrou, pexeso – kdy každá dvojice obsahuje totožné slovo, ale obrázky ve dvojici ukazují jiný význam těchto slov v češtině a v polštině) ad. Kladou důraz na „místní a konkrétní učení“, kdy se postupuje „od známého k neznámému“. O česko- německých výměnách mládeže organizovaných Koordinačním centrem Tandem, hovořila jeho ředitelka Mgr. Lucie Tarabová. Upozornila na administrativní zátěž, která bere chuť lidem, kteří jsou nadšenými organizátory projektů. Upozornila i na rozdílnost způsobu stvrzení žádostí, kde na české straně stačí již jen elektronický podpis, zatímco z německé strany je stále ještě vyžadován podpis fyzický apod. Emeritní ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci představila mnoho let fungující přeshraniční projekt mezi knihovnami a zdůraznila, že za nejdůležitější považuje nová přátelství, která díky této spolupráci vznikla. Seznámila přítomné též se společným přeshraničním projekem pro děti – výtvarnou soutěží: Krakonoš. Výzkum v oblasti vnímání hranic představil prof. PhDr. Karel B. Müller, Ph.D. z Vysoké školy CEVRO, katedry politologie a mezinárodních vztahů. Uvedl, že statisticky žije 4 mil Čechů v pohraničních regionech, v celé Evropě je to 30- 40% . Jeho výzva k „odlišování bez vymezování“ se může stát dobrým vodítkem i pro naše mezi církevní i vnitro církevní vztahy, i výzvou do celé společnosti.
Třetí a poslední panel otevřel nejprve krátkým videem a poté i slovem prezident nadace Slavonic Europe, Dr. David Chmelík. Představil pilotní projekt AKTIS (řecky paprsek) ve 4 menších panelech, které znázorňují 4 paprsky ang. Glow): I. Lusatia Glow (Lužický paprsek) – zde představil Jens Lipsdorf slovanský hrad v Lužici, Jitka Doubnerová připomněla činnost tzv. MASEK: místních akčních skupin (v ČR v současnosti 180, v celé Evropě více než 3000) a Zbyněk Vlk hovořil o svobodné škole RONJA, v níž navazují na Lužické Srby a slovanské zvyky. Škola je v Jindřichovicích pod Smrkem, kde je i Slovanské muzeum. II. Šumava spring Glow (Šumavský jarní paprsek) představil Anreas Haas, gen. řed. Svobodného zemského divadla Bavorsko v Miesbachu. Součástí je i Šumava spring music alliance. (Šumavská jarní hudební aliance). Za III. Besky Glow (Beskydský paprsek) vystoupil Paedr. ThDr. Šimon Marinčák, PhD., ředitel Jána Stanislava slovanského institutu ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě, který zdůraznil potřebu nejen národnostního, ale i kulturního rozvoje, přičemž právě pohraničí je nejsilněji nositelem kultury. Ocenil proto i projekt Dr. Chmelíka a ukázal, že Evropu lze propojit od Baltického až po Černé moře právě přes regiony. Další panelisté Chrystian Heczko, zastupitel Centra polskiego kongresu Poláků v ČR a Bohdan Rajčinec, předseda Ukrajinské iniciativy v ČR poukázali na význam těchto menšin v ČR žijících z pohledu budoucnosti. IV. Thaya Glow (Dyjský paprsek) byl zprostředkován dopisem Lojze Wiesera z nakladatelství Klagenfurth, Berlín, Zurcih, který četl Dr. David Chmelík. V dopise poukázal jeho autor na literární “slovanský koridor“, tvořený mnohými literárními autory.
Konferenci zakončil společně s náměstkem ministra pro místní Rozvoj Ing, Bartoše, pod jehož záštitou se konference konala, Ing. Radimem Sršněm, Ph.D. též ředitel odboru MMR evropské územní spolupráce RNDr. Jiří Horáček výzvou a podporou k přeshraniční spolupráci a spolupráci regionů.
Celá akce neunikla mediální pozornosti a ještě tentýž den byla zpráva s rozhovory s prez. Chmelíkem a náměstkem Sršněm odvysílána ve zpravodajství České televize. Celý - více než 6 ti hodinový přenos – konference je možné si pustit na youtoube, je ke spuštění i na stránkách Českých novin ČTK: Živě: Konference o přeshraniční spolupráci (ceskenoviny.cz)
Jako církev žijící také v regionech se jistě můžeme na některé stávající projekty euroregionů napojit, či se zasadit ve spolupráci s přeshraničními partnery o nové projekty, či se stát partnerem takového projektu. Neboť spolupráce, přinášející oboustranné blaho, je jistě ku prospěchu nejen nám, ale i všem kolem nás.
Účastnice konference
Hana Tonzarová
