(ČZ 3/2025) V tomto roce naše církev si připomíná řadu výročí. Mezi ta významná patří rovněž připomenutí si prvního svěcení a zřizování duchovních CČS.
Dne 8. ledna 1925 poslalo devatenáct jáhnů a duchovních CČS při příležitosti přijetí kněžského svěcení pozdrav prezidentu T. G. Masarykovi, v němž se mimo jiné píše: „…v tento významný den, kdy CČS i v otázce svěcení svých kněží navazuje na českou reformaci, chceme se u Vás, největšího českého myslitele, stále a stále učiti…“. Po pěti letech se tak církev přihlásila k pojetí úřadu kněze, které vychází z obecného kněžství Kristova lidu. Svěcení přitom považovala za posvátný úkon, kterým církev pověřuje osoby způsobilé a osvědčené k apoštolské činnosti na díle Kristově.
Podobou svěcení a zřizování duchovních CČS se na návrh naukového výboru zabýval I. řádný sněm CČS v srpnu 1924. Po úpravě řádu o zřizování biskupů bylo usneseno, aby svěcení jáhnů a kněží konalo v zastoupení církve kněžstvo za účasti laiků. Pro svěcení prvních kněží obřadem CČS byl vybrán jubilejní den 5. výročí založení církve. Obřad, jehož podstatnou součástí se stalo vzkládání rukou světitelů, byl vykonán v pražském chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě. Základem obřadu se stal návrh Josefa Františka Píchy, který upravil a přepracoval naukový výbor, vedený Karlem Statečným, ve spolupráci s Karlem Farským.
Prvního svěcení kněží (8. ledna 1925), kterému 6. ledna předcházelo svěcení prvních jáhnů, se jako světitelé ujali patriarcha Karel Farský, systematický teolog, pečující o bohoslovecký dorost, Karel Statečný; laickou složku zastupoval jednatel výboru rad starších Velké Prahy a předseda rady starších v Praze-Nuslích František Plechatý. Obřad byl v rámci sloužené liturgie zařazen po čtení Božího slova (Mt 9,36-38) a promluvě, kterou proslovil vojenský duchovní Antonín Jakl.
Po slavnostní promluvě představil tajemník Antonín Procházka adepty na kněze světitelům. Následovala krátká řeč patriarchy Karla Farského na verše z Matoušova evangelia 11,29-30. Po těchto slovech položil patriarcha novosvěcencům pět otázek, z nichž jedna je zavazovala ke slibu, že jsou s „Boží pomocí ochotni a rozhodnuti šířit čest mravního řádu Božího především vlastním svým životem čistým a příkladným“. Po zpěvu písně a modlitbě vzkládali světitelé na kandidáty kněžství pravici, načež následoval obřad symbolického odevzdání štoly a kalicha. Právě okamžik pozvedání kalicha každým z novosvěcenců na přítomné silně působil. Jak se v Českém zápase vyjádřil farář František Kalous: „Jako by každý náš duchovní viděl v kalichu symbol svého života, jejž má povznésti nade všecko smyslné a vzhlížeti jím k Božím výšinám.“
Závěrem přečetl patriarcha text z Prvního listu Petrova 2,1-12 a pokračoval ve sloužení liturgie. Od obětování stanuli vedle něho dva nejstarší novosvěcenci Vilibald Růžička a Ludvík Lát, kteří také jako první přijímali při večeři Páně chléb a víno, následováni ostatními novosvěcenci a patriarchou. Slavnostní chvíle zakončilo společné fotografování na schodišti mikulášského chrámu.
Martin Jindra
Český zápas 3/2025 z 19. 1. 2025
Související: Biskupská služba v počátcích naší církve