Pokud se někdo při prvním setkání před takto výslovným názvem ostýchal, teď už jej přijal jako patřičný výraz úcty k tomuto netuctovému faráři, písničkáři a básníku – Václavu Žďárskému.
A tak jsme – díky Štěpánu Kláskovi, manželům Pekovým a dalším organizátorům – svědky nečekaného pokračování Václavova bytí mezi námi.
Kdo chtěl, mohl se přihlásit mezi účinkující a vnést do setkání něco z Václavovy tvorby, jak se s ní potkal. Tak jsme znovu slyšeli jeho básně, pěli písně, četli jeho prózu z prostředí chemičky, kde prožil 22 let nechtěného dítka minulého režimu. Režimy pomíjejí, lidské osudy se mění, naplňují a v Boží milosti končí lépe, než to vykreslují lidské obavy... Tak jsme v bydžovském Husově sboru na svatováclavský svátek už podruhé vzpomínali bratra, kolegy a kamaráda Václava. Odešel ještě před covidovou pandemií, jež by ho v nejtěžších chvílích skutečně uvrhla do samoty. Ano, člověk je vděčný Bohu, že návštěvy za ním doposledka mohly. A vděčnost patří i Vaškovi, že v tom těžkém, co ho stíhalo, dokud ještě mohl, vedly jeho cesty k druhým lidem, aby oni nebyli sami a nezůstali v beznaději např. s Parkinsonovou nemocí.
Defilé z Vaškovy tvorby předvedli – a každý přidal i něco svého - Štěpán Klásek, Vladislav Pek, Antonín Mík, Jiří Kouba, Jana Wienerová, Michal Kotrba, Petr Novotný, Lenka Svobodová, Zdeněk Horner, Stanislav Kubín, Michal Kocman a spol., Láďa Dlouhý, Petr Vopálka, Jiří Plhák, Karel Filip, Pavel Banhauer, Kamila Lukasová... Režisér Klásek vtipně vmíchal mezi poezii také scénické čtení nazvané „Zástup“, jež připravila Eva Buttová, vyslechli jsme dramatický rozhovor mezi Mojžíšem a jeho manželkou Siporou před cestou k faraonovi a nakonec i Cohenovo Haleluja, jež s vlastním textem zazpíval Martin Chadima. Pěkně nabité tři hodiny před pohoštěním a odpoledním koncertem Jardy Svobody. Žalm 42. zazpíval br. patriarcha Tomáš Butta a požehnal tomuto sejití. Na závěr jsme na hřbitově navštívili hrob, kde je uložena Václavova urna.
První Bydžov byl zejména vzpomínkou. Druhý Bydžov Václava připomínal a zároveň byl radostným festivalem poezie, písní a textů, které žijí a další se rodí. Tím setkáním to kupodivu neskončilo – elektronická pošta dosud snáší z různých koutů posbírané záznamy Vaškovy tvorby, protože mnozí se rozpomněli na dávné nahrávky. Kdo ví, co všechno ještě rozkvete ze setkávání těch, jimž byl a dosud je Václav Žďárský inspirací.
Jana Wienerová
Foto: Martin Jindra
https://www.ccsh.cz/aktualne/19-nase-cirkev/1024-jiz-druhy-zdarskeho-bydzov.html#sigProIdb2cf2643eb
