Bylo teplé léto 1994 a já se s objemným kufrem (protože maminka řekla, že do velkého města musím mít spoustu šatů) vypravila do Brna na varhanický kurz církve, která tehdy ještě nebyla mým duchovním domovem.
Když jsem ulicí Lipovou táhla to obrovské zavazadlo plné zbytečností, netušila jsem, jak moc mě kurz ovlivní, jak mi obohatí život na dalších třicet let. Těžko spočítat na kolik nástrojů po celé republice jsem si díky kurzu mohla zahrát, kolik notového materiálu jsem na kurzech získala, kolik úžasných míst naší vlasti jsem s kurzisty mohla navštívit, jaké příležitosti mi byly otevřeny. A to nejdůležitější, kolik báječných lidí jsem za těch třicet let díky kurzu poznala.
Varhanický kurz CČSH byl a je pro mě místo setkávání, studnice inspirace a odrazový můstek pro mnoho mých nejen hudebních aktivit. Díky zde získaným zkušenostem jsem mohla založit a vést dětský pěvecký sbor, úspěšně naši církev reprezentovat s oktetem varhaníků u nás i v Holandsku, zazpívat si už několikrát na slavnostní bohoslužbě v Betlémské kapli, nejen s dětským sborem, ale i s varhaníky vystoupit na festivalu duchovní hudby v chrámu sv. Mikuláše (a pro mnoho dětí z Doubravy to byla první příležitost prohlédnout si hlavní město), organizovat koncerty u nás v Husově sboru v Doubravě i v okolí a mnoho dalšího.
Společenství lidí, které se za ta léta na kurzech vytvořilo, se stalo mou druhou rodinou. I když jsme z různých koutů republiky, nejrůznějších profesí, to co nás spojuje je víra a účast na společné tvorbě. Nic z toho by nevzniklo nebýt vedoucího a zakladatele kurzu Zdeňka Kovalčíka. Už třicet let neúnavně pracuje na tom, abychom my mohli rozvíjet své talenty a vše zúročit ve své službě v církvi. Zdeněk Kovalčík prostřednictvím spirituálů kurzu (vzpomínám moc ráda na sestru farářku Skálovou, bratra emeritního patriarchu Špaka, ale i další duchovní, které jsme poznali) pomáhá formovat náš duchovní život a zároveň jako vynikající kuchař i ten pozemský.
Co mě při vzpomínání na kurzy neustále napadá je veliká vděčnost. Za to obdarování, kterého se nám dostalo a dostává. Proto na závěr veliké díky a přání, abychom i nadále nemuseli jezdit na dovolenou s cestovkou, ale mohli na kurzy s Kovalčíkem. Bratře Zdeňku, děkuji.
Kateřina Michlová
Český zápas č. 33 z 13. 8. 2023
